Prymula popsal detaily po pádu na zledovatělé ulici: Mám v noze jedenáct šroubů, musela pro mě záchranka
Rozhovor: Bývalý ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula utrpěl v minulém týdnu v Praze vážný úraz po uklouznutí na zledovatělém chodníku v okolí Hlavního nádraží. Lékaři mu následně operovali pravý kotník a zafixovali ho kovovými prvky. Prymula pro ŽivotvČesku.cz popsal, jak náročný zákrok podstoupil, co všechno mu lékaři museli »sešroubovat« a jak dlouho může trvat návrat do plné kondice.
Pane profesore, v jaké fázi léčby jste teď?
Jsem zhruba osmý den po operaci. Zákrok spočíval v tom, že veškeré úlomky v kotníku musely být přesně repozicionovány na správné místo a následně sešroubovány. Trimalleolární zlomenina totiž vyžaduje velmi přesné ukotvení všech částí tak, aby kloub později neměl poškozenou funkci.
V noze máte jedenáct šroubů – proč tolik?
Je to právě kvůli tomu, aby byly všechny úlomky fixovány ze všech stran. Proto je tam těch jedenáct šroubů, které to drží pohromadě.
To zní, jako by se operatér opravdu »vyřádil«...
Ano, muselo se to v podstatě sešroubovat všechno ke všemu, aby to drželo.
A je něco z toho vidět navenek? »Nekouká« vám z nohy kus železa?
Ne, z nohy mi nic nekouká. Všechno je udělané vnitřně na kostech. Když se člověk podívá zvenku na končetinu, není tam v podstatě vidět nic – kromě zhmoždění a postupně mizících hematomů. Na první pohled žádný šroub vidět není.
Jak dlouho operace trvala?
Zas tak dlouhá nebyla. Zhruba hodinu a čtvrt, alespoň podle toho, co jsem byl schopný posoudit.
Operace proběhla v celkové anestezii?
Ano, v celkové narkóze.
Jak dlouho nebudete chodit?
Názory odborníků se různí. Někteří říkají, že do plného zdraví je to až šest měsíců. Na druhou stranu jsou nové techniky výkonnější, takže pokud bude hojení probíhat žádoucím způsobem, tak po dvou měsících člověk odloží berle a je schopný nějak rehabilitovat. Podle rehabilitace se pak postupně vrací do normálního života. Odhadem je to kolem tří měsíců, než se člověk začne dostávat do běžného režimu.
Teď tedy »fungujete« jen o berlích?
Ano, chodím jen o berlích. A jak je to sešroubované, vylučuje to přímou zátěž kotníku. Člověk se vlastně nesmí postiženou končetinou dotýkat podložky. Nebo se může dotknout, ale nesmí na ni přenést jakoukoli zátěž.
Bolí to?
Bolest se postupně snižuje, ale na začátku je to klasické. Tu zkušenost mám z minulosti – asi před patnácti až dvaceti lety jsem měl něco podobného. Člověk ví, že po operaci, když je v horizontální poloze, je to snesitelné, ale ve chvíli, kdy začne nohu svěšovat dolů, tak to poměrně výrazně bolí, jak se do poškozené tkáně dostává krev.
Jste kvůli tomu teď výrazně omezený v pohybu?
Jsem limitovaný, to je jasné. Teď se na berlích začínám znovu pohybovat. Včera jsem byl osobně na dvou aktivitách, ale pokud by někde byl sníh nebo náledí, tak mě to dostatečně poučilo, že tam určitě nepůjdu.
Jak k úrazu došlo? Bylo to »klasické« uklouznutí?
Ano, bylo to klasické uklouznutí. Člověk jde po ledovém chodníku, a i když si dává pozor a snaží se tomu vyhnout, tak v posledním místě se rozhlédne, aby neskončil pod tramvají, a v ten moment noha ujede – a už to bylo.
Přijela pro vás sanitka?
Ano, sanitka pro mě jela.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
