Prymula přiblížil, jak poznat, že se člověk nakazil žloutenkou. V Praze se epidemie rozšířila i mimo komunitu rizikových osob
Zachycených případů žloutenky typu A v ČR bylo letos do 16. listopadu 2597, proti celému loňskému roku čtyřnásobek a nejvíc od roku 1989. Od září přibývá v průměru přes 100 nových případů týdně. Zemřelo 29 lidí, loni za celý rok dva. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Lékaři letos aplikovali přes 200.000 vakcín proti žloutence A. Do ČR dorazily cizojazyčné šarže vakcín, například ze Švédska, Nizozemska či Řecka. Pro ŽivotvČesku.cz epidemiolog a bývalý šéf zdravotnictví Roman Prymula přiblížil, jak lze přibližně poznat, že se člověk hepatitidou typu A nakazil.
"Problém je, že u řady jedinců hepatitida A probíhá bezpříznakově, a přesto jsou infekční. To je z epidemiologického hlediska největší problém. Je nutné dodržovat veškerá opatření, abychom se od těchto lidí nenakazili. Pokud už jsou klinické příznaky, začíná to často nespecificky, a to jako bolesti v nadbřišku, nechutenství a podobně. K tomu se přidávají typické projevy jako světlá stolice, tmavá moč, zvětšená játra a slezina. Na první pohled bývají žluté skléry – bělmo je výrazně žluté, což každý snadno rozpozná," popsal pro ŽivotvČesku.cz Prymula.
Nejvíc nemocných je v Praze, kde je 1108 zachycených případů, což představuje 42 procent všech případů v ČR. "V posledních týdnech je evidován nárůst počtu případů zejména v Praze, kde se epidemie rozšířila i mimo komunitu rizikových osob," uvedl SZÚ. Ve Středočeském kraji bylo případů 418, v Moravskoslezském kraji 201.
Dosud nejvíc nemocných za rok lékaři zaznamenali při velké epidemii v roce 1979, kdy jich bylo přes 32.000. V roce 1989 jich bylo 2624, poté kromě tří let řádově stovky. Mezi letošními více než 2500 nakaženými hygienici evidovali 300 osob bez domova, 239 uživatelů drog a 34 vězňů.
Na infekčních odděleních nemocnic pobývalo kvůli žloutence A 2032 osob, dalších 150 v jiných zdravotnických zařízeních. Zemřelo dosud 29 pacientů, osm úmrtí přibylo v říjnu, v listopadu zatím žádné. Mezi zemřelými jsou častěji muži, průměrný věk je 55 let. Jsou mezi nimi často uživatelé drog, bezdomovci nebo alkoholici.
"Riziko závažného průběhu a úmrtí narůstá s věkem a je vyšší u osob s chronickým onemocněním jater nebo oslabenou imunitou," napsali odborníci SZÚ. Dostatečné protilátky mají podle nich většinou lidé nad 65 let, kteří se s nemocí setkali v mládí.
Loni se podle údajů, které poskytlo ministerstvo zdravotnictví (MZd), nechalo 66.000 lidí očkovat proti žloutence A monovalentní vakcínou, kombinací s žloutenkou B dalších 18.000. Letos bylo podáno 155.000 dávek vakcíny proti žloutence A a téměř 50.000 kombinací. Očkování není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, lidé si vakcíny platí sami. Jedna dávka monovalentní stojí asi 1500 korun, potřeba jsou dvě. Pojišťovny lidem část ceny proti dokladu o zaplacení hradí zpětně.
Kvůli zvýšenému zájmu je v současné době vakcín nedostatek. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na webu informoval, že schválil použití jejich cizojazyčných šarží. Do ordinací lékařů by mělo směřovat 27.000 vakcín pro děti a přes 50.000 vakcín pro dospělé. Jejich označení na obalu budou podle úřadu v němčině, francouzštině, švédštině, angličtině, španělštině, polštině, chorvatštině, řečtině nebo nizozemštině. "Ty budou mezi ordinace distribuovány v nadcházejících dnech," řekl mluvčí MZd Ondřej Jakob.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
