Půjčujeme si víc. Na bydlení, energie i na dovolenou
Zatímco v polovině roku 2022 jsme měli vypůjčeno 3,14 bilionu korun, v polovině roku 2023 už to bylo 3,22 bilionu korun. Celkové zadlužení na hypotékách a běžných půjčkách vzrostlo během jediného roku o 80 miliard korun. Nejčastěji na bydlení, auta, energie. Ale přiznáváme i dluhy na dovolenou. Jak jsme na tom se splácením, když si stále více „vyhazujeme z kopýtka“?
80 % z půjčených peněz jde na bydlení
Pozitivem velkého českého zadlužení je bydlení. Hypotéky a úvěry ze stavebního spoření zastupují přes 80 % celkového dluhu vedeného v registrech bank i nebankovních společností. Pravidelně o stavu zadlužení informuje společnost CRIF, která veřejnosti též zprostředkovává výpisy z registrů. Čtvrtletník s graficky přehlednými statistikami zadlužení nazývá Barometr úvěrového trhu.
Tempo růstu zadlužení dlouhodobými úvěry na bydlení se ale snížilo. To samozřejmě znamená i nárůst dluhu krátkodobého, na běžnou spotřebu. „Zatímco ještě loni se objem úvěrů na bydlení meziročně zvyšoval až o 18 %, ke konci první poloviny letošního roku činil meziroční růst pouze 2 % a celkový objem dlouhodobého dluhu dosáhl 2,66 bilionu korun,“ uvádí tisková zpráva Czech Banking Credit Bureau (BRKI).
Z vyjádření k výsledkům druhého čtvrtletí 2023 vyčteme, že „průměrná částka dlouhodobého dluhu činí 2,5 milionu korun, o 4,9 % více než před rokem, a dlouhodobě zadluženo je v Česku 1,07 milionu lidí, zhruba o 29 tisíc méně než loni. Objem dlouhodobých úvěrů mírně vzrostl ve všech krajích kromě Prahy, kde poklesl o 0,2 %.“
20 % na běžnou spotřebu
Sice je pětina z více než 3 bilionů korun ohromujícím číslem, ale přece jen nejde o čistě promrhané peníze na běžné žití. Pravidelné průzkumy spotřebitelského chování, jaké provádí například server Populace.cz, ukazují další optimistické zprávy: většina z částky půjčené na běžnou spotřebu míří do vybavení bytů (z hypotéky a stavebního spoření nelze pořídit).
Připomeňme, že krátkodobé půjčky, tedy úvěry na spotřebu, jsou pestrou kategorií půjček bez zástavy majetku a často i bez uvádění účely využití peněz. Půjčit se dá od několika set korun na jeden měsíc (typické pro hotovostní půjčky nebo pro půjčky do výplaty). Půjčky na běžnou spotřebu však mohou dosahovat až na více než milion korun, se splatností delší než deset let (vždy jedině na účet). Některé z nich jsou vázány na účel využití (autoleasing, úvěr na zelené technologie v bydlení, nákup na splátky apod.).
„Krátkodobé zadlužení roste oproti tomu dlouhodobému výrazně rychleji. Ke konci druhého čtvrtletí činil jeho objem meziročně o 5,4 % více, celkem 554,5 miliardy korun. Průměrná částka na jednoho dlužníka dosáhla téměř 240 tisíc korun, o 10 tisíc více než o rok dříve. Zvýšil se také počet dlužníků s úvěrem na spotřebu, a to o 18 tisíc na 2,31 milionu lidí. Objem krátkodobého dluhu se zvýšil ve všech krajích, nejvíce v Praze, a to o 7,4 %,“ konstatuje se ve zprávě k zatím poslednímu úvěrovému barometru.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.