Rodina se mu rozrostla. Muž roku Martin Zach bez obalu popsal, jak je náročné pro vozíčkáře vychovávat dvě děti

Se svolením Martina Zacha
Muž roku Martin Zach
Foto: Se svolením Martina Zacha
Alžběta Staňková | Redaktorka
alzbeta.stankova@zivotvcesku.cz
Publikováno: 3. 11. 2021

Muž roku 2009 Martin Zach (35) se v říjnu stal dvojnásobným otcem. Jako pro kvadruplegika, tedy člověka s úplným či částečným ochrnutím všech čtyř končetin a trupu, je pro něj vychovávat děti významně náročnější než pro jiné rodiče. "Při přebalování nejsem kvůli svému handicapu moc platný," přiblížil pro ŽivotvČesku.cz pohledný sportovec a moderátor. O manželce, narození druhého potomka a rodičovství se rozpovídal v rozhovoru.

Poté, co se Martin Zach stal Mužem roku 2009, měl našlápnuto na úspěšnou kariéru nejen coby model. Bohužel si svůj titul příliš neužil, krátce po soutěži totiž utrpěl vážný úraz, který jej upoutal na invalidní vozík. Se svým osudem se smířil a s postižením se vyrovnal a naučil žít. Jednoduché to ale nebylo.

Po ochrnutí Martin Zach přehodnotil své životní cíle a priority a dostudoval vysokou školu, vrátil se k pohybu a stal se reprezentantem ČR v paraatletice. Kromě toho také podniká, jeho firma se specializuje na oblečení pro handicapované. S manželkou Martinou vychovává syna Adriana (2) a novorozenou dcerku Beatu.

Martine, s manželkou jste o tom, že čekáte miminko, veřejně nemluvili a její těhotenství se vám podařilo dokonale utajit...

(Usmívá se) Je to tak. Vlastně až do porodu jsme si to celé nechávali pro sebe, tedy pokud nepočítám nejbližší a pár našich přátel. Přeci jen má člověk strach, aby se něco nestalo, a dokud dítě není na světě, nikdy nevíte. To byl důvod, proč jsme ohledně těhotenství byli zdrženlivější.

To se dá pochopit. Vím, že jste byl u porodu. Jak k vám, jako k vozíčkáři, v porodnici přistupovali? Jste handicapovaný a vaše možnosti mají bohužel určitá omezení.

Byl, tentokrát jsem to naštěstí stihl (usmívá se). A v příbramské porodnici, kde se dcera narodila, s tím naštěstí vůbec nebyl problém. Ty porodní pokoje jsou opravdu hodně velké a dobře vybavené, a tak jsem tam mohl být úplně pohodlně i s vozíčkem. Ale nejspíš to tak není všude.

To asi máte pravdu. Omlouvám se za osobní dotaz, ale jak je vlastně náročné pro vozíčkáře vychovávat dítě? Teď vašemu téměř tříletému synovi Adrianovi přibyla sestřička a napadá mě, že vám začínají celkem perné rodičovské dny.

(Hlasitěji se směje) To máte pravdu, teprve teď začíná pořádná zábava. Ale neomlouvejte se, nemám problém s odpovědí. Pravda samozřejmě je, že to náročné bude, protože toho spoustu dělat nemohu. Jsem kvadruplegik, takže toho moc neudělám. Třeba u oblékání nebo přebalování nejsem vůbec platný, protože nehýbu prsty. Stejně tak nemůžu třeba jezdit s kočárkem. Jediné, co zvládnu, je pohlídat dítě v náruči, což je pěkné a jsem za to rád a dost si to užívám.

Druhé dítě přináší do rodiny určitě řadu změn. Které to jsou aktuálně u vás?

Dcera Beatka je docela klidná a tím, že je zatím plně kojená, tak toho vlastně kromě jídla až tolik nepotřebuje. Největší rozdíl proto asi je, že se moc nevyspíme. Ale jinak to zatím není o tolik jiné. Asi to bude i tím, že Adrianek už je větší a docela parťák, takže se s ním ve spoustě věcí dá domluvit. Na sestřičku je hodný, chodí jí dávat pusinky na dobrou noc. Samozřejmě občas žárlí a chce maminku, ale jinak to zvládá dobře.

Vím, že i přes vaše omezení v pohybu se snažíte manželce pomáhat s dětmi, co to jen jde. Jak to teď máte vlastně s časem v rámci vašich dalších aktivit, tedy v podnikání a ve sportu?

Samozřejmě si musím najít čas na práci, protože nás musím živit. Ale je pravda, že co se sportu týče, tak ten šel nyní trochu na vedlejší kolej. Doufám ale, že se to v budoucnu zlepší.

Herečka Lucie Benešová (47) se na konci dubna dočkala vnučky Melánie. Od té doby s ní i je...

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu