Rozhovor: Komunikace vlády ideální není, říká Jan Skopeček. Promluvil i o nevyhnutelných úsporách
Rozhovor: Máme po dlouhých letech vládu, pro kterou nejsou horizontem jen nejbližší volby, ale chce, aby země fungovala v delším horizontu. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz to uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček.
Pane Skopečku, obhajovat nejen hospodářskou politiku současné vlády není někdy snadnou disciplínou, kritiků je jako hub po dešti. Co vy považujete na současné ministerské sestavě vedené Petrem Fialou za nejpozitivnější?
Za nejpozitivnější považuji to, že po mnoha letech, respektive po dvou volebních obdobích, máme vládu, která si jako ty předchozí nevybrala nicnedělání a uplácení voličů s cílem zachovat si vysoké volební preference. Mohu mít jako ekonomický liberál některé výhrady, fiskální konsolidaci či změny v systému penzí bych raději viděl mnohem hlubší a ambicióznější, ale to je daň za vládnutí v nikoliv úplně homogenní pětikoalici. Je ale neoddiskutovatelný fakt, že zatímco předchozí vlády v těchto věcech neudělaly vůbec nic, lépe řečeno problém prohlubovaly, naše vláda se do toho pustila. Tedy máme po dlouhých letech vládu, pro kterou nejsou horizontem jen nejbližší volby, ale chce, aby ta země fungovala v delším horizontu.
Zároveň se nabízí otázka, v čem by měla vláda »přidat«. Nemyslím tím samozřejmě přidávání peněz, ale například mne napadá zlepšení úrovně komunikace s veřejností.
I když vláda bude snižovat deficity a zpomalovat zadlužení, stejně se nevyhneme celospolečenské diskuzi, jak velký stát vlastně chceme, jaké má poskytovat veřejné statky a co už máme nechat soukromému sektoru. Pokud si to nevyjasníme a neuděláme strukturální změny, veřejné finance se nám vyléčit nepodaří.
Jak to teď konkrétně myslíte?
No, dle mého potřebujeme zmenšení role a velikosti státu v našich životech a v naší ekonomice. Neexistenci této diskuze považuji za chybu celé politické reprezentace, ale rovněž médií, akademické sféry, think-tanků, resp. celého veřejného prostoru. A bez takové diskuze se nic v reálu nestane. V tom bychom měli přidat všichni. Ale abych úplně neutekl z vaší otázky, komunikace se dá zlepšit vždycky a určitě to platí i pro naši vládu. Myslím, že si to uvědomuje i většina ministrů, že komunikace vlády ideální není.
Když koalice Spolu fakticky porazila ve volbách hnutí ANO, vypadalo vše optimisticky. Velké plány byly na stole. Jenže. Vzápětí vypukla válka na Ukrajině a přišly velké ekonomické problémy. Nebylo to tedy trochu Pyrrhovo vítězství?
Politika je ze své podstaty dynamickou disciplínou. Vždycky vás něco překvapí a musíte řešit věci, o kterých jste před volbami netušil a ani v nejdivočejších snech si je nedokázal představit. Válka na Ukrajině a energetická krize jsou v tomto směru extrémní události a obě vládu na začátku zaměstnaly výrazně a určitě i spotřebovaly nemalou energii, která byla vyhrazena pro domácí úkoly. Ale za Pyrrhovo vítězství bych to neoznačil. Dělat politiku jen v »dobrém počasí« umí každý, teprve v bouři se pozná, kdo na to má a kdo je jen produkt PR agentur.
Když jsem zmínil ekonomiku, v první polovině roku schodek státního rozpočtu lámal rekordy. Propad se zastavil, nicméně červencový deficit 214,1 miliardy korun není důvodem k jásotu. Co musí vláda učinit za konkrétní kroky, aby udržela plánovaný deficit 295 miliard za rok 2023?
Červencový deficit rozhodně na žádné jásání není, i když se s druhou polovinou roku začalo plnění státního rozpočtu zlepšovat. Říkám už několik měsíců, že chceme-li dodržet schválený deficit ve výši 295 miliard, musí vláda ještě v průběhu tohoto fiskálního roku přikročit k dodatečným úsporám v řádu několika desítek miliard korun. A já tvrdím, že to udělat má a musí. I dodržení deficitu 295 miliard korun přece nebude na žádné jásání. Je to obří deficit výrazně prohlubující naše zadlužení, který způsobilo otevření stavidel veřejných výdajů, pro nějž se stal záminkou covid. Ta stavidla se vracejí strašně těžko nazpět, ale vzdát se to nesmí.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
