Rozhovor: Roman Prymula promluvil o rizicích, když se lidé souběžně očkují na covid a chřipku
Rozhovor: Odborníci ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) na začátku října uvedli, že ČR je na začátku období respiračních nemocí, mezi které počítají chřipku, virus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, a další akutní onemocnění dýchacích cest. Počty pozitivních testů na covid-19 rostou postupně od začátku srpna. Bývalý šéf resortu zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula očekává, že chřipková vlna se vzedme přibližně s koncem roku. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil o tom, zda je riziko se očkovat souběžně na chřipku i covid-19, zároveň upřesnil, zda nejnovější vakcína XBB.1.5 proti covidu je skutečně efektivní.
Pane profesore, v posledních dnech vzbudil ohlas váš rozhovor ohledně toho, že souběžné očkování na covid-19 a chřipku může za nějakých podmínek nadělat »neplechu«. Konkrétně u starších lidí to představuje riziko mozkové mrtvice. Přitom si dobře pamatuji, že pan ministr Válek lidem doporučoval, že »levé ramínko, pak pravé ramínko«, pak je po nemocech, když to řeknu takto s nadsázkou. A teď mě tedy zajímá, jak to je?
Je třeba říct, že donedávna tady nebyly žádné studie, které by úplně hodnotily určité riziko. V tuto chvíli máme k dispozici studii, která ukazuje zvýšené riziko při kombinaci obou těchto vakcín u seniorů. Nicméně je třeba také říct, že zvýšené riziko je velmi omezené. Jsou to v podstatě tři případy na 100 tisíc aplikovaných dávek. Na druhou stranu je také nutné si uvědomit, že to podání současné není nutné, to znamená, že toho zvýšeného rizika se dá úplně snadno vyvarovat. A to tak, že obě vakcíny dostanu s určitým časovým odstupem, třeba 14 dnů. Je ale také možné říct, že to riziko opravdu není až tak dramatické, aby se nedaly obě tyto vakcíny aplikovat i současně.
To znamená, že pokud jde o rozestup 14 dnů, předpokládám, že je to vhodná možnost spíše pro starší osoby? A dva týdny jsou dostačující?
Ano, 14 dnů určitě stačí. V tomto případě splňujeme klasické parametry, ale zase je možné, aby lidé, kteří chtějí mít větší odstup od první vakcíny, si následující dvě aplikovali s větším odstupem, a to třeba jednoměsíčním. Je ale potřeba si uvědomit, že už se blížíme postupně do chřipkové epidemie, to znamená, že bývá vhodné být očkován proti chřipce někdy na přelomu listopadu a prosince, protože v druhé části prosince už by tady mohla přijít nějaká významnější chřipková vlna.
Rozumím. Pane profesore, také víme, že u covidu to je ohledně očkování tak, že dochází k posilovacím dávkám, jak to je vlastně u chřipky, tam stačí jedna aplikace a člověk je přibližně na rok chráněný?
Víte, ano, u covidu je potřeba opakovaná vakcinace. U chřipky vidíme klasickou sezónnost, to znamená, že v každé sezóně máme de facto jiného původce. Někdy ten původce tady přetrvává delší dobu a setkali jsme se s chřipkou typu A/H1N1 s velmi podobným kmenem, který tady byl po několik let. Na druhou stranu víme, že když dojde ke změně a očekává se, že tady bude jiná varianta, tak se připraví vakcína, která je platná na tu danou sezónu. V podstatě máme dobré zkušenosti s tím, že ta vakcína vydrží minimálně jeden rok, pokud by ten kmen byl stejný i v roce příštím, tak dva roky. U covidu je to složitější v tom, že covid nemá úplně klasickou sezónnost, takže se setkáváme s těmi různými variantami i během roku.
Je pro rizikové skupiny podstatné, aby se vlastně očkovaly oběma vakcínami?
Je to podstatné, protože většinou se jedná o jedince, kteří jsou ve věku, kdy se potkávají s vyšším rizikem. To znamená, že to není jenom riziko věkové, které automaticky vede k tomu, že imunitní systém je oslaben, ale je to i otázka přidružených onemocnění, která samozřejmě mohou zkomplikovat ten průběh onemocnění – jak covidem, tak chřipkou. Chřipka sama o sobě většinou nevyvolává zásadní problém až do doby, než na ni nasedne nějaká bakteriální infekce, protože chřipkový virus v podstatě poničí naše sliznice a mnohem snáze na ně potom nasedne třeba pneumokokové onemocnění, které nás může zahubit. To znamená, že je důležité, abychom zachovali očkování u těchto rizikových skupin proti oběma těmto chorobám.
Zeptám se ještě, vakcína na covid-19 funguje, nebo ne? A dokáže chránit zejména rizikovou skupinu?
Vakcína proti covidu samozřejmě chrání rizikové osoby proti zejména těžkým průběhům nemoci a i proti úmrtí. To znamená, že tady máme jednoznačně doložený efekt. Tam, kde nevidíme takový ochranný efekt, je to otázka dlouhého covidu, který se samozřejmě vyvíjí v průběhu času, kde je to komplikace základní nemoci.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
