Rozhovor: Roman Prymula zhodnotil současnou situaci s covidem, podceňovat ho do budoucna odmítl
V prvním pololetí loňského roku zemřelo podle předběžných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) 60.000 obyvatel, meziročně o více než pětinu méně. Nejčastější příčinou úmrtí byla opět ischemická choroba srdeční, která je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídala nemoc covid-19. ČSÚ o tom informoval v tiskové zprávě. Ohledně současného vývoje covidu-19 a jeho dalších možných rizik pro ŽivotvČesku.cz poskytl rozhovor bývalý šéf zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula (58).
Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo zhruba o 16.700 lidí méně než ve stejném období předchozího roku. Podíl zemřelých na covid-19 byl u všech věkových kategorií seniorů nad 65 let podobný, a to kolem šesti až sedmi procent. Covid-19 byl druhou nejčastější příčinou úmrtí už v roce 2020, v roce 2021 pak vůbec nejčastější. Předloni mu podlehlo téměř 25.500 lidí, bylo to 18 procent všech zemřelých. V roce 2021 zemřelo 139.981 lidí, což bylo nejvíc od konce druhé světové války. Žádná z infekčních nemocí nebyla nejčastější příčinou úmrtí od konce 40. let, kdy začaly převládat nádory a nemoci srdce.
Pane exministře, jak byste zhodnotil současný stav, pokud jde o covid?
Vidíme poslední dva, tři týdny určitý nárůst, který se projevuje i v reprodukčním čísle, které narostlo na 1,16. Vidíme tedy malou vlnku, která přichází, když se však podíváme na rozložení, tak je rovnoměrné po celé republice. Snad z hlediska velikosti je největší v Praze a středních Čechách, kdy rozdíly nejsou zásadní. Zatím jde o určitý trend, nikoliv však významný nárůst.
Rozumím. Co se tak významného stalo, že dva roky po sobě v ČR bylo hned několik variant, lidé umírali a teď se z nějakého pohledu vše významně umírnilo, kdy to působí, že covid nepředstavuje až tak zásadní riziko?
Určitě bych covid nadále nepodceňoval. Pravdou je, že jsme v situaci, kdy v tuzemsku cirkulují varianty a subvarianty, které tu jsou poměrně dlouho. Nějaké zásadně nové nepřicházejí, kdy nové jsou subvarianty omikronu. Dá se jednoznačně říct, že jsme si na to nějakým způsobem zvykli a imunita se přizpůsobila subvariantám, které tady jsou, proto dopady jsou menší a šíření není tak masivní, jako tomu bylo v uplynulých letech.
Když zůstaneme u variant covidu, čím to je, že za dva roky se jich tady vystřídalo několik, nyní dlouhodobě však dominuje jedna, tedy omikron?
Virus se přirozeně vyvíjí a dostává se do nějaké své fáze, kdy se chce šířit, ale nechce zabíjet svého hostitele.
Co to znamená?
No, tím by v podstatě usmrtil sám sebe. Varianty, které tu jsou, jsou klinicky mírnější, ale velmi rychle se šíří, když jsou na nějakém svém maximu.
Dá se to chápat tak pohledem do budoucna, že současná podoba covidu se nějak zakonzervuje, nebo naopak dojde na jinou variantu, která může být rizikovější?
My si všichni přejeme, aby to byl ten první případ, ale nelze vyloučit, že při tom množení viru vznikne mutace, která nám nadělá vrásky.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
