Rozhovor, ve kterém Ivan Bartoš poprvé odhalil své opravdové pocity ke jménu Václav Havel
Desetileté výročí od úmrtí prvního prezidenta České republiky Václava Havla (†75) letos připadlo na sobotu. Vzpomínka na velkou osobnost evropských dějin zůstává stále živá, a to i přes to, že muž s neuvěřitelným charismatem odešel 18. prosince 2011. Dramatik, disident a především nebojácný kritik komunistického režimu a také muž, který uměl okouzlit davy svou sílou lidskosti - takový byl Václav Havel. Také byl devátým a posledním prezidentem Československa (1989–1992) a po vzniku samostatné České republiky 1. ledna 1993 se stal jejím prvním prezidentem. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila k rozhovoru předsedu Pirátů Ivana Bartoše (41), který očekával zcela jiný rozhovor a překvapivě ukázal své emoce při vyslovení jména největšího Čecha.
Pane předsedo, jak vnímáte, že deset let už není mezi námi Václav Havel?
Můj vztah k osobě prezidenta Václava Havla se v čase výrazně změnil. Je to dáno do značné míry tím, že jak člověk dospívá, učí se a chápe věci v souvislostech, může porovnávat, ale i studovat. A pak samozřejmě tím, že jako občan, který pozoruje politické dění, se kterým nemá přímou zkušenost, vidíte pouze obraz člověka-politika, který pod různým nasvícením může vyvolávat různé představy.
Jak se jako politik dostávám nejen k jádru problémů, ale mám možnost denně vidět složitost, která se s rozhodováním s dopadem na deset milionů lidí v ČR pojí, stále více oceňuji principy a hodnoty, které dávají zásadní rámec pro taková rozhodnutí.
Prezident Havel takový rámec v polistopadovém vývoji nastavil. Politika je věc hodnotová i praktická. Jsou-li hodnoty například ona havlovská pravda a láska, ale třeba i sounáležitost, čest, soucit, odvaha, pak by i sama politika měla k tomuto cíli směřovat a pokud se to z venku nejeví, politik by měl tento vnější rozdíl umět vysvětlit. Myslím, že některým by se to nepodařilo. Odkaz Václava Havla silně utrpěl i těmi, kteří se jeho hodnotami pokrytecky zaštiťovali, ale podle nich pak sami nejednali.
Když byste ale teď odmyslel osobní rovinu a popsal tu politickou? Jak moc se změnila politika s jeho odchodem?
Politika je ve své podstatě řemeslo, a to řemeslo dělají konkrétní lidé, kteří se sdružují v politických stranách. Nehodnotil bych proto politiku jako takovou, ale lidi a jejich skutečné činy. A lidé-politici buď jednají čestně v zájmu lidí, nebo v zájmu spíše svém, partajním či dokonce proti zájmu rozvoje společnosti jako celku.
Tohle hodnocení je samozřejmě velmi těžké, neboť i politici nějak činí, ale jejich obraz, či interpretace jejich kroků, může být úplně jiný, podle toho, jak je jednání vykládáno médii, konkurenty.
Politiku by tedy měli hodnotit spíše historici, či vědci, kteří znají kontext a fungování jak politiky tak společnosti . A dopad politiky na životy pak hodnotí lidé-voliči ve volbách. To je to tiž v danou chvíli jediné na čem záleží.
Pro mě osobně je pak důležité, zda ti, co se k ideálům, například těm havlosvksým hlásí, tyto reálně naplňovali. Svět je, jak už jsem řekl, plný pokrytců. Zastřešuje-li se někdo nějakými ideály, ale třeba i vírou, měl by podle nich nejen jednat, ale i smýšlet, ale to je věc integirity každého jednoho člověka.
V čem se Václav Havel lišil od svých dvou nástupců, tedy Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi?
Myslím že jsou to právě vlastnosti, které si alespoň já s jeho sobou spojuji. Václava Havla jsem osobně neznal, ale znám některé z jeho přátel, kteří onu výpoveď zprostředkovávají autenticky, a té věřím. Věřím tedy, že se nespletu, když řeknu že to byla pokora, skromnost ale i odvaha právě s těmito vlastnostmi přijmout výzvy, které je jednodušší řešit s daleko jinou ne až tak kladnou výbavou.
Jak si má člověk podle vás vysvětlit, že v minulosti byla řada kritiků na politiku Václava Havla a dnes a možná se mi to zdá, na něj naopak vzpomínají?
Možná tito lidé prošli podobným vývojem jako já. Je jednoduché hodnotit jiné bez informací, z mála, nebo v konkrétním okamžiku, kdy navíc můžete mít faktickou neblahou zkušenost s něčím, co se vás přímo dotklo a s určitou osobou to spojit. Teprve plynoucí čas dává osobnosti a jejich činy do širšího kontextu. Podle mě se právě odkaz prezidenta Havla bude s plynoucím časem stále více a více vyjasňovat. A je to dáno i lidskou pamětí, kdy nakonec zbyde právě to důležité, to co mělo dlouhodobý smysl a Václav Havel byl pro Českou republiku skutečně jeden z nejdůležitějších politiků v polistopadovém vývoji v pozitivním smyslu.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
