Rozhovor: Zpíval na pohřbu Karla Gotta, teď pořádá koncerty po celé republice. Ekonomická krize je znát i v kultuře, říká ředitel Dvořákova festivalu
Rozhovor: Ředitel Dvořákova festivalu Jakub Hrubý »sedí na dvou židlích«. Pořádá koncerty vážné hudby v kostelech po celé republice, zároveň zpívá při významných obřadech v katedrále sv. Víta. Jeho hlas zněl při pohřbu Karla Gotta nebo Václava Havla. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz popisuje, jak ekonomická krize dopadá na kulturní oblast, a hovoří také o duchovním rozměru života.
Pane řediteli, jsou znát dopady ekonomické krize a všeobecného zdražování i v kulturní oblasti? Ptám se, protože pořádat velký hudební festival v této době není určitě jednoduché.
Milý pane redaktore, ekonomická krize i zdražování je samozřejmě znát i v kulturní oblasti, o to více se snažím lidem hudbu a umění obecně zpřístupnit. Dvořákův festival je výjimečný v provázanosti hudby a poznáváním kulturních památek. Snažím se udržet tradici a předávat naše nehmotné dědictví předků, kteří žili v dobách daleko těžších, dalším generacím, ale upřímně, je to šichta. Často musím argumentovat návštěvníkům, že za cenu vstupenky by si nedali v restauraci ani oběd.
Je stát při organizaci velkých kulturních akcí pomocníkem, nebo na něj raději nespoléháte?
Spolehnout se mohu jen na vstřícné chování a zájem samospráv – obcí a měst, také municipalit – krajů. Má naivní vize, že když spojíte desítky měst a osm krajů, zrealizujete více než 60 koncertů v rámci festivalu, tak ministerstvo kultury vše zastřeší, se jeví jako lichá. Bohužel. Ale jak říkám, vše má svůj čas a věřím, že i chování státu se třeba někdy změní a nebudeme odkázáni na rozhodování zájmových a silných skupin.
Dotace jsou teď ožehavým tématem, politici hovoří o nutnosti je omezit. Jak je to reálně s dotacemi na hudební festivaly?
Reálně se dají festivaly organizovat, avšak musíte mít nadšence, sponzory, mecenáše. To je i v dnešní době vyhledávaná skupina. Jenže kultura má velikého konkurenta, tím je sport. Vím, že se nedají tyto dvě disciplíny porovnávat, neboť každá oblažuje něco. Sport tělo, kultura duši. Dotace jsou v oblasti kultury asi nepostradatelné a nedokáži si představit, kam se bude kultura ubírat po jejich omezení. Na druhou stranu ale dotace v rámci kultury nejsou nikterak vysoké a státní rozpočet prioritně nezatěžují. Jistá selekce podpory by ale měla být hodnocena dle reálných ukazatelů, u velkých festivalů ekonomických a u menších z hlediska dostupnosti a přínosu obecného. V dnešní době to však takto postaveno není.
Dvořákův festival, kterému »velíte«, slaví již 67. ročník. Oproti obdobným akcím je specifické, že se koncerty konají po celé republice, dokonce i při plavbě na lodi. Proč jste zvolili tento »kočovný« koncept?
67. ročník festivalu má i rekordní počet koncertů, tedy 64 v 55 partnerských městech v 7 krajích. Víme, že Antonín Dvořák miloval vlaky, ale také několikrát plul přes oceán do Ameriky na lodi. V tom se mi zrodila myšlenka udělat sedmidenní plavbu „Po stopách A. Dvořáka“. Poplujeme na hotelové lodi Florentina z Prahy přes Nelahozeves, Litoměřice, Roudnici, Brandýs nad Labem, Kolín, Mělník zpět do Prahy. V každém městě bude koncert pro širokou veřejnost na palubě lodi. Lidé si mohou dát večeři v restauraci, poslechnout koncert, podiskutovat s účinkujícími, vypít si sklenku vína či piva. »Kočovný« koncept vychází z turné (1892), které před odplutím do Ameriky Antonín Dvořák podnikl. V některých městech koncertoval, některými projížděl vlakem. V termínu od 12. do 19. srpna uslyší návštěvníci Rusalku, Viléma Veverku a Trio+ s tancem, Cello Republic, Rockharmonii, Jazz band ČF a Il Bohemo. Těším se na tu akci moc, je to nové a doufám, že přilákáme nové posluchače. Všechny informace najdete na webu Dvořákova festivalu.
Jste nejen ředitelem festivalu, ale také za doprovodu varhanního mistra Josefa Kšici zpíváte v pražské katedrále sv. Víta při bohoslužbách. Jak důležitý je v postmoderní době duchovní rozměr života?
V katedrále sv. Víta sloužím již 15 let, utíká to. S Josefem Kšicou a Pražským katedrálním sborem jsme provedli mnoho krásné hudby. Zpívali jsme na mnoha významných obřadech, např. návštěva papeže Benedikta, pohřeb Václava Havla, kardinála Vlka, Karla Gotta, státních návštěv prezidentů, politiků. Od mala jsem chodil do kostela s otcem, který byl varhaníkem na Broumovsku, takže ten duchovní rozměr vychází z výchovy. V zimě, v létě, každou neděli i svátek. Mám rád duchovní koncertní hudbu, která je vlastně psána dle duchovního rozměru a možností skladatelů. Duchovní rozměr je důležitý pro mne nejen ve zpěvu, ale také v nadhledu na práci a život jako takový, jsme jen malí páni. Musíme býti pokorní a trpěliví. Ono to jednou přijde.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
