Rozpočet skončil v deficitu 288,5 mld. Kč, byl čtvrtý největší v historii ČR. Alena Schillerová mluví o vyšších číslech
Komentář: Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun. Dnes to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Státu se tak podařilo dodržet plánovaný rozpočtový deficit 295 miliard korun. Schodek byl nejnižší od pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší v historii Česka. Státní dluh ke konci loňského roku vzrostl na 3,111 bilionu korun z 2,895 bilionu korun na konci roku 2022. Opoziční strany výsledky rozpočtu kritizovaly, podle nich byl výsledek hospodaření jeden z nejhorších v historii země. Naopak Národní rozpočtová rada (NRR) hodnotí výsledek rozpočtu kladně. Pro ŽivotvČesku.cz »schodkovou sumu« okomentovala bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
Celkové příjmy rozpočtu dosáhly 1,914 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,8 procenta. Výdaje byly 2,203 bilionu korun, proti roku 2022 se zvýšily o 11 procent. Příjmové straně rozpočtu pomohly vyšší příjmy z Evropské unie, vyšší dividenda od energetické společnosti ČEZ, ale i výrazné zvýšení inkasa příjmových daní. Inkaso daně z příjmu právnických osob se zvýšilo o 33,1 procenta na 201,7 miliardy korun, inkaso daně z příjmu fyzických osob o 20,4 procenta na 148,8 miliardy korun.
"Není pravda, co Zbyněk Stanjura prezentuje. Je to jednak nejhorší nekrizový výsledek hospodaření České republiky. Pokud se podíváme na schodek optikou, že si odmyslíme účetní triky pana ministra, tak se bavíme o schodku 342,5 miliardy korun. Proč? Musíme tam přičíst 18 miliard takzvané mimorozpočtové půjčky, která byla převedena do SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury), která ve schodku není vykázána, pak 20 miliard nevykázaná valorizace důchodů, a to s ohledem na to, že Ústavní soud vyhoví naší stížnosti, kterou jsme již dříve podali, a 16 miliard vláda vytáhla jako dodatečnou dividendu z ČEZu, a to na úkor budoucího potenciálu firmy," vysvětlila pro ŽivotvČesku.cz bývalá šéfka státní kasy Alena Schillerová s tím, že stávající ministr financí předložil marketingový deficit, který má podle ní jen za cíl »ukolébat« opticky veřejnost.
Nižší než plánované byly příjmy z mimořádných opatření zavedených kvůli vysokým cenám energií. Na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) stát vybral 39,1 miliardy korun, na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny 18,5 miliardy korun. Při sestavování rozpočtu ministerstvo očekávalo výnos těchto opatření 100 miliard korun.
Na výdajové straně rozpočtu byl objemově největší nárůst u výdajů na důchody, které se zvýšily o 97,1 miliardy korun na 685,2 miliardy korun. Nejdynamičtěji rostly neinvestiční transfery podnikatelům, které se meziročně zvýšily o 54,6 procenta na 137,8 miliardy korun. Ovlivnily to zejména příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Investice vzrostly o 13,6 procenta na 211,4 miliardy korun.
Výsledek hospodaření podle Stanjury ukazuje, že rozpočet na loňský rok byl realistický. "Přes všechny mimořádné výdaje jsme rekordně investovali. Úspory jsme hledali a našli v provozních výdajích, v běžných výdajích, naopak v kapitálových výdajích to byl rekordní výsledek," řekl.
"Ukázalo se, že udržení plánovaného schodku zachránilo vypumpovaní obří dividendy ČEZ ve výši 54 miliard korun. Také se potvrdilo, že zvolená konstrukce mimořádné daně byla chybná, jak jsme upozorňovali. U bank se vybralo z plánovaných cca 30 miliard pouhých 700 milionů korun," sdělil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Naopak NRR hodnotí výsledek hospodaření s přihlédnutím k rizikům a nejistotám loňského roku kladně. Klíčovým rokem pro ozdravení veřejných financí bude podle ní ale až rok 2024. Letos by podle NRR měla přijatá konsolidační opatření vést ke zlepšení salda sektoru vládních institucí ze 3,6 procenta na 2,2 procenta HDP. Podle analytiků je dobře, že stát dodržel plánovaný deficit, schodek ale zůstává příliš vysoký.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
