Sabina Laurinová vzpomíná na roli princezny: Vždy si se Zdeňkem Troškou napíšeme, že se pohádka blíží, řekla
Herečka Sabina Laurinová (48), známá mimo jiné jako princezna z pohádek režiséra Zdeňka Trošky (67) a z role sestřičky Marie Černé v seriálu z lékařského prostředí, má před vánočními svátky nabitý program. Do poslední chvíle měla pracovní povinnosti a teď dohání potřebné přípravy na Štědrý den. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz prozradila, jak bude trávit Vánoce, který zvyk se u nich v rodině drží už dlouhá léta a také to, jak vzpomíná na pohádkové postavy, které ztvárnila.
Maminka dvou dcer – Valentýny a mladší Máji má k posledním svátkům v roce velmi blízký vztah a těší se na ně. Jediné, co by mohlo narušit plány, je aktuální situace kvůli epidemii koronaviru, ale i tak věří, že vše proběhne tak, jak si přeje.
Jak trávíte Vánoce a co pro vás znamenají?
Vánoce jsou pro mě důležité především proto, že se sejde rodina. Budu s dětmi, ale i s mými rodiči. To je asi to, v čem vidím kouzlo Vánoc – v zastavení se, setkávání, i když v dnešní době je to velmi složité. Letos se sejdeme v tom nejužším kruhu rodiny. Ohledně tradic jsme velmi konzervativní. Obě dcery už roky touží trávit vánoční svátky tak, jak je znají odmalička. Kvůli tomu, co se kolem děje, člověk do poslední chvíle neví, jak to bude. Ale určitě se nebudeme scházet v širším kolektivu, protože nechceme něco zbytečně zapříčinit.
Jak u vás probíhá Štědrý den?
Dopoledne se něco připravuje, pak jdeme na procházku vyhlížet Ježíška. Později připravujeme jídlo. Klasickou večeři jako je rybí polévka, kapr, bramborový salát a na svátečním stole nesmí chybět ani vinná klobása. A pak nadchází čas na rozbalování dárků, na který se holky nejvíce těší. Ať už byly malé, nebo teď jako starší.
Dodržujete nějaké vánoční zvyky, které se u vás v rodině staly tradicí?
Máme netradiční zvyk. Jmenuje se Oznam. Ráno po probuzení si holky vezmou vařečku a chodí od okna k oknu s tím, že odříkávají básničku »Stromečku vstávej«. Zaklepou na okno a hledají. Někde na okně v bytě je schovaný malý dáreček, to je právě ten Oznam, který dá najevo, že večer přijde Ježíšek a můžou se radovat a těšit. Tuto tradici jsem přebrala od svého tatínka a teď to ode mě přebraly holky. Ještě rozkrojujeme jablíčka, lijeme olovo nebo jsme házely pantoflemi. Ale nemám ráda pouštění skořápek, protože nechci vědět, co se stane a radši budu žít v nevědomosti.
Jak vzpomínáte na pohádkové role princezny i královny, které jste si zahrála?
Vzpomínám moc ráda, ať už to byla dvoudílná série pohádky Z pekla štěstí 1 a 2 nebo Čertova nevěsta. Nedá se na to zapomenout, protože se ty pohádky opakují snad každoročně. Myslím, že běží na Štědrý den i Boží hod. Vybavují se mi zážitky z natáčení a už se na ně dívám trošku nostalgicky. Vždycky si napíšeme se Zdeňkem Trošku zprávu, že se pohádka blíží nebo je v televizi. Vždy mu odpovím, že jeho pohádky zase zrají, protože jsou rok od roku hodnotnější.
Máte nějaké oblíbené pohádky?
Od dětství jsem sledovala Pyšnou princeznu nebo třeba Popelku, zkrátka klasické české pohádky. Vím, že jsou stále nové a nové, ale ty staré zůstávají a stávají se filmovým klenotem. Uchovává se v nich naděje, myšlenka nebo pohlazení. Člověk si s nimi často spojuje určité životní etapy. Proto si myslím, že jsou velmi vzácné a cenné.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
