Šándor tepe spravedlnost za odměny pro právníky. Rady v bitcoinové kauze stály asi 7,3 milionu korun
Komentář: Ministerstvo spravedlnosti loni v souvislosti s takzvanou bitcoinovou kauzou zaplatilo za právní a expertní poradenství zhruba 7,3 milionu korun. Vyplývá to ze seznamu plateb za poradenské služby, který úřad zveřejňuje. Největší položkou byl externí audit okolností přijetí daru kryptoměny za téměř miliardu korun. Bezpečnostní expert Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz v této souvislosti kritizoval, že stát místo vlastních kapacit sahá po drahých externích posudcích u věci, která lidem »připadá zřejmá«.
Kauza vypukla loni v květnu, když ministerstvo přijalo dar v bitcoinech od Tomáše Jiřikovského, trestaného v minulosti mimo jiné za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Policie přitom prověřuje, zda kryptoměna nemohla pocházet z nelegálních obchodů, mimo jiné z darknetu. Ministerstvo zároveň oznámilo, že se v trestním řízení připojí jako poškozené.
Z dostupného přehledu plateb vyplývá, že nejdražší službou byl audit od společnosti Grant Thornton za téměř 3,6 milionu korun. Výsledky auditu ministerstvo zveřejnilo už v září. Audit mimo jiné popsal, že úřad zadával pokyny k převodu darovaných bitcoinů jejich vydražitelům i poté, co se tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS) dozvěděl o zajištění části dárcovy kryptoměny policií jako možného výnosu z trestné činnosti. Podle auditorů nesl přímou odpovědnost ekonomický náměstek Radomír Daňhel, Blažek měl však mít k transakci klíčové informace. Blažek kvůli kauze rezignoval, současně ale opakovaně uváděl, že se přijetím daru ničeho nezákonného nedopustil.
Další výraznou položkou byly právní služby a stanoviska advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba, a to v souhrnu zhruba za 2,8 milionu korun. Týkat se měly například nakládání s penězi z dražby bitcoinů i s těmi, které zůstaly nevydražené. Ministerstvo se radilo také s dalšími právníky: Clifford Chance Prague Association obdržela přibližně 461 tisíc korun a kancelář Hartmann, Jelínek, Malý, Moreno a partneři zhruba 194 tisíc korun. Přes 300 tisíc korun pak stálo vyhotovení dvou znaleckých posudků v souvislosti s uzavřením dohod o narovnání mezi ministerstvem a kupujícími bitcoinů.
Samotné bitcoiny ministerstvo nejprve vydražilo, policie je ale později zajistila jako možný výnos z trestné činnosti. Úřad následně uvedl, že jedné skupině kupců vyplatil kurzový rozdíl zhruba 34 milionů korun a druhé skupině 10 milionů. Tehdejší ministryně Eva Decroixová (ODS) médiím řekla, že stát o nic nepřišel, protože si ponechal bitcoiny a kupcům vrátil peníze.
Právě skutečnost, že stát v celé věci sahá po externích poradenských službách za miliony, vyvolává otázky i podle Andora Šándora. "Předpokládal bych, že ministerstvo spravedlnosti bude mít dostatečně silný aparát právníků, který bude schopen pořešit takovouhle matérii," uvedl pro ŽivotvČesku.cz. Dodal, že jde o typ tématu, které by měl úřad zvládat vlastními silami: "Otázkou je, k čemu máme ministerstvo spravedlnosti, které by mělo zaměstnávat schopné právníky, když potřebujeme řešit věc, která většinovým občanům připadá zřejmá."
Šándor zároveň naznačil, že u externích zakázek může veřejnost vnímat riziko, že se vybírají taková stanoviska, která »budou příznivě nakloněná« určitému výsledku. "Většině občanů to připadá zřejmé, že to prostě byla hloupá věc, a my si k tomu najmeme nějaké kanceláře, které jsou zřejmě příznivě nakloněné k tomu, aby výsledek konvenoval tomu, čemu konvenovat měl, ale je to jen můj pohled na věc," řekl.
V jeho optice je problém i v tom, že zásadní kauzy v Česku často končí bez jasného vyústění. "Někdo nám slibuje, že to bude vyřešeno, ale museli bychom být hodně naivní, abychom si mysleli, že v této zemi se zásadní kauzy hladce vyřeší," uvedl s tím, že zřízení parlamentních komisí bývá podle něj někdy spíš způsob, jak téma »nechat vyhnít«.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
