Silná erupce u Tongy: Expertka nabídla pohled, jak může ovlivnit počasí v České republice
Silná erupce podmořské sopky v oblasti tichomořského souostroví Tonga může mít mnohem závažnější dopad, než je na první pohled znát. "Satelitní data ukazují, že se prach, popel a sopečné plyny z erupce dostaly až do výšky 30 km, tedy to stratosféry," řekla pro ŽivotvČesku.cz konzultantka počasí Dagmar Honsová a popsala, jak mohutná erupce může ovlivnit počasí v České republice.
Podmořská sopka Hunga Tonga-Hunga Ha'apai vybuchla minulý týden nejprve v pátek 14. ledna. Další erupce pak přišla v sobotu, což vyvolalo na pobřeží Tongy vlnu tsunami a přerušilo telefonní a internetové spojení pro celý ostrov.
"Ve stratosféře jsou sopečné částice schopné vydržet dlouhodobě a rozšířit se na velké vzdálenosti. Působením slunečního záření a vlhkosti se přeměňují v síranový aerosol, který následně pohlcuje sluneční záření a tím ochlazuje klima. Níže vyvržený sopečný popel, tedy ten, který zůstal v troposféře, je během několika týdnů vymyt deštěm, a tak ovlivňuje počasí pouze krátkodobě a v blízkém okolí sopky. Avšak ve stratosféře jsou tyto částice schopné se dlouhodobě udržet, rozšířit na velké vzdálenosti, působením slunečního záření a vlhkosti se přeměnit v síranový aerosol, který následně pohlcuje sluneční záření a tím ochlazuje klima. Ve stratosféře tyto částice mohou vydržet až tři roky, a proto velké výbuchy sopek mohou ovlivnit klima i na několik let," upřesnila pro ŽivotvČesku.cz konzultantka počasí Dagmar Honsová.
Height of #HungaTonga eruption looks to have been around 30 km, from space-based lidar. CREDIT: Ozone Mapping and Profiler Suite (OMPS) data on NASA site via Dr Ghassan Taha. https://t.co/VGRDHbgUFj https://t.co/mF58FMnOvD pic.twitter.com/I7cfd1h01Y
— Andrew Tupper (@andrewcraigtupp) January 16, 2022
Naposledy klima ovlivnil výbuch sopky Pinatubo na Filipínách v roce 1991. Za zmínku stojí i výbuch sopky Laki na Islandu v roce 1783, kdy výbuch způsobil v Evropě rok bez léta a mrazivá zima roku 1784 skončila velkými povodněmi na Vltavě, uvedla Dagmar Honsová dále pro ŽivotvČesku.cz.
"Otázkou ale zůstává, zda se do stratosféry dostalo tolik prachu a plynů po erupci Tonga, aby to sluneční záření v blízké budoucnosti výrazně utlumilo a erupce tak vedla k měřitelnému ochlazení klimatu. Nyní to vypadá, že množství oxidu siřičitého nebylo tak velké, protože doba erupce byla krátká," dodala konzultantka počasí.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
