Skrytá strategie vězeňské služby na udržení kontroly. Jiří Kajínek popsal úkol bachařů, o kterém se nahlas nemluví
Jak je známo, vězeňská služba má na starosti nejen bezpečnost a dohled nad vězni, ale také udržování pořádku a disciplíny uvnitř vězeňského systému. Zatímco její oficiální poslání zahrnuje rehabilitaci a resocializaci vězňů, zasvěcené osoby mluví o méně zjevných metodách, které slouží k manipulaci s mezilidskými vztahy mezi vězni. O tom ví své i jeden z nejznámějších omilostněných vězňů Jiří Kajínek. V podcastu Zločiny bez cenzury, kde komentuje známé kriminální kauzy, popsal, jak vězeňská služba záměrně vnáší dezinformace mezi vězně, aby zabránila jejich přátelství a tvorbě uzavřených skupin, což by teoreticky mohlo ohrozit vnitřní kontrolu nad věznicí.
V prostředí věznic je to známá a běžná praxe, že členové vězeňské služby záměrně rozsévají mezi vězně nedůvěru a napětí. Skrze šíření dezinformací, nepravdivých zpráv a zkreslených informací o jednotlivcích či skupinách, se vězeňská služba snaží zabránit formování part, které by mohly představovat potenciální hrozbu pro kontrolu nad věznicí.
O tom mimo jiné promluvil i bývalý vězeň Jiří Kajínek, který si ve vězeňských zařízeních odseděl 23 let. V podcastu Zločiny bez cenzury, kde se zabývá kriminálními kauzami, se ve druhém díle věnoval svému legendárnímu útěku z Mírova. V rámci povídání popsal také to, jak fungují takzvaní bachaři a co je jejich úkolem.
"Kdyby vězni byli jedna parta, vězeňská služba je vyřízená a nezmůže nic. Jejich práce je nejen že vězně hlídat a udržovat chod, ale také je rozdělovat, aby se nikdy nedali dohromady. Kdyby vězni byli přátelští, kdyby drželi slovo, byli to lidi na úrovni a zároveň drsňáci, vězeňská služba neudělá nic a nikdy by s nimi nehnula," řekl v podcastu Kajínek s tím, že úkolem bachařů je rozeštvávat vězně.
"Všemožnými ústrky a dezinformacemi ty lidi rozdělují. Některým za něco slíbí určitou výhodu. Ten, kdo někoho udá, dostane třeba pochvalu navíc, kdo spolupracuje s vězeňskou službou, má slíbené třeba další výhody," popsal Kajínek, jaká je běžná praxe ve věznicích.
Zmínil to v souvislosti s tím, že jeho plánovaný útek v prvních dvou případech zahrnoval i další doživotní vězně. "Já jsem to měl vymyslet a připravit a oni měli utéct se mnou, dvakrát mě ale někdo z nich prozradil," řekl.
Není pochyb o tom, že ke vzniku nedůvěry a napětí, které nejen že brání vězňům ve vytváření pevných mezilidských vazeb, ale také snižují jejich schopnost organizovat se proti nespravedlnostem, přispívá právě "práce" vězeňské služby.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
