Slova roku 2023: Dezolát, dezinformace a populisté. Letošní abecedu politiky ovlivní klíčové volby
Komentář Jiřího Ovčáčka: Vstoupili jsme do nového roku 2024, nabízí se tak příležitost k ohlédnutí se za typickým a frekventovaným slovníkem, který ovládl v uplynulých dvanácti měsících veřejný prostor. Vliv na mluvu i psané slovo měla zostřující se politická situace. Nálepkování se už stalo normou, proto nepřekvapí, že mezi často opakovanými výrazy nalezneme označení názorových skupin lidí. K vážnému zamyšlení vybízí zaměření na problém dezinformací, kdy doslova inflační využívání může zastřít věcný problém, který objektivně ovlivňuje naši skutečnost. S portálem ŽivotvČesku.cz se na jednotlivá slova roku 2023 podrobněji podíváme a zabrousíme i do blízké budoucnosti.
Dezolát. Brzy to budou dva roky, co do našich životů intenzivně vstoupila válka. V temný den 24. února 2022 ruská vojska napadla nezávislou Ukrajinu. Utrpení nevinných lidí, statisíce mrtvých, zraněných a zmrzačených. Nepředstavitelná hrůza ve 21. století, které mělo být stoletím nebývalého pokroku. Válečná vřava ovlivnila i život v Česku. Sotva nastoupila na sklonku roku 2021 vláda Petra Fialy, musela začít řešit kolosální problémy, od bezpečnosti státu po ekonomické potíže. Vyvolalo to odpor části veřejnosti, narůstající nespokojenost, někteří lidé se navíc začali vyhraňovat proti české podpoře Ukrajině. Je velmi obtížné vést dialog s odpůrci, zvláště v době výkřiků na sociálních sítích, a tak se často sahá ke zjednodušujícím nálepkám. Občanstvo nespokojené a protestující se tak dočkalo označení dezoláti, které má popisovat jedince, kteří chtějí za každou cenu vše bořit, aniž by nabízeli konkrétní realistický program. Stejně jako každá nálepka, tak i tato vede ke generalizaci, posiluje odpor a touhu po pomstě. Největším rizikem je, že uzavírá možnost diskuse, což vytváří v české společnosti hluboké rány. Mnohem účinnější, ale samozřejmě složitější je trpělivě lidem vysvětlovat názory, kroky, postoje, hovořit s nimi a přemýšlet nad tím, proč zastávají oponentní stanoviska.
Dezinformace. Slovo, které vyvolává snad největší pře a hádky, každý na něj má svůj názor. Nelze vůbec popřít, že dezinformace existují a mají vliv na veřejné mínění. Provázejí lidstvo po jeho moderní existenci, každý režim se s nimi potýkal a žádný nikdy nezvítězil na celé čáře. Už za druhé republiky v letech pomnichovských, a dále pak za protektorátu, se lítě soupeřilo se šeptanou propagandou, komunisté řešili fámy. Dezinformace ale nejsou jen výsadou totalitních režimů, trápí i demokracie. Zvláště v situaci ohrožení, třeba právě válkou, se stávají dezinformace mocnou zbraní v rukou despotických a krutých režimů, jako je ten ruský. Není tedy radno problém podceňovat. Potíž ale přináší, pokud se termín dezinformace stává inflačním – jako ceny v českých obchodech. Tu pak politici označují za dezinformace kdeco a kdekoho a z nezbytné obrany demokratických hodnot se stává typicky český politický boj. Navíc inflace využívání tohoto slova vede k tomu, že dochází k oslabování důvěry občanů ve stát a systém, což je vysoce nebezpečné. Nutno také chránit svobodu slova, která je velmi křehká a v časech tíživých bývá první obětí lítého klání. Není žádnou frází, pokud konstatujeme, že nejúčinnější zbraní proti dezinformacím je prostá pravda. Nic nelakovat narůžovo, nepřikrašlovat, umět uznat chybu, nepodléhat pokušení vytvářet svůdné iluze. Realita života vždy nakonec usvědčí šiřitele falešných zpráv a pohádkáře nabízející vzdušné zámky.
Populisté. V roce 2023 vysoce módní slovo, které se stalo integrální součástí politických mačů. Každý si pod tímto termínem představí něco jiného, respektive někoho jiného. Ale jak to tak bývá, pokud se věcné označení stane předmětem soubojů politiků, vytrácí se obsah a nastupuje boj. Za populistickou je vládním táborem označována opozice, která současnému kabinetu nic nedaruje a tepe ho od rána do večera. Populisté slibují podle kritiků modré z nebe, nedbají na odpovědnost a jde jim jen o cenná volební procenta. Potíž nastává, pokud se politik vžije do role extrémně opačné a v zájmu boje s populismem se rozhodne vůbec nedbat zájmů voličů, občanů. Demokracie není osvícené samoděržaví, kdy vládce jediný má monopol na pokrok a vznešené myšlenky. Dravý populismus vede k rozčarování lidu, protože nikdy nemůže naplnit své sliby. Stejně tak podlehnutí pocitu mesianismu, že jako politik mám jediný právo vyvést zemi z krize, nehledě na pocity a prožitky občanstva, vede k růstu nespokojenosti a zhroucení společenské důvěry. Prostá demokratická politika nevyžaduje líbivých hesel a frází, stejně jako jí nejsou vlastní velkolepé přísliby zářné budoucnosti. Proto je prostá demokratická politika nejtěžší disciplínou a vyžaduje skutečné osobnosti.
Rok 2024. Slovník v politickém a mediálním prostoru jistojistě mohutně ovlivní řada volebních klání, která se budou letos konat. Jde o jakousi předehru na rozhodování o složení parlamentu, a tedy o příští vládě. Stranám tvořícím kabinet Petra Fialy půjde o hodně, hlasování bude testem veřejné podpory a popularity. Ale ve stejné pozici je opozice, která už lační po vládní moci a bude jí záležet na tom, aby ve volbách v roce 2024 uspěla měrou vrchovatou. Koktejl, který slibuje ostrý a drsný zážitek z volební kampaně, a tedy příval nových nálepek a další oživování těch starých. Již na jaře nás čekají volby do Evropského parlamentu, na podzim pak volby krajské a do třetiny Senátu. Neskromným přáním pro rok 2024 by mělo být, aby všechny tyto volby byly svátkem demokracie a nepřivedly českou zemi do stavu, kdy nezůstane kámen na kameni a společenský rozpad dále pokročí.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
