Smutný Tvrdík na Štvanici: Přesně před rokem vyhrál první kolo nad rakovinou, která mu zanechala ve tváři stopy. Přesto patří k největším vítězům

Jaroslav Tvrdík
Jaroslav Tvrdík
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 30. 7. 2023

Loučení se slavnou Štvanicí si nenechala ujít řada slavných tváří. Mezi nimi nechyběl třeba slávistický boss Jaroslav Tvrdík, který se přesně před rokem pochlubil tím, že léčba rakoviny, kterou podstupuje, skutečně funguje. Z jeho tváře se ale dalo podle aktuálních snímků vypozorovat, že boj se zákeřnou nemocí v ní zanechal určité stopy. Přesto se dá říct, že na jeden ze dvou večerů Oktagonu patřil zcela právem, protože v rámci své diagnózy se dá označit za velkého bojovníka. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl psycholog Jeroným Klimeš, že rozhodně »boj s rakovinou« není nic jednoduchého a člověk si mnohdy skutečně sáhne lidově řečeno na dno svých sil.

V březnu loňského roku musel Jaroslav Tvrdík nechat fotbal fotbalem a věnovat se něčemu docela jinému - svému zdraví. Šéf Slavie totiž onemocněl rakovinou a musel se co nejdříve podrobit léčbě.

V červenci 2022 - tedy přesně před rokem - se nakonec mohl vrátit do práce, ačkoli na první tiskové konferenci po návratu uvedl, že pořád není zcela zdravý a potýká se s následky léčby. "Ale můj stav mi umožňuje, abych se vrátil," upřesnil tehdy.

Podle svých slov se stále nemohl považovat za zcela vyléčeného, a to kvůli následkům nemoci, ale i důsledkům náročné a vyčerpávající léčby. Jeho rekonvalescence tak pravděpodobně potrvá ještě řadu let. "Měl jsem rakovinu, ta se rychle vyléčit nedá. Jsem onkologickým pacientem, možná jím budu do konce života. Pořád nejsem úplně zdravý a potýkám se s následky léčby. Mám za sebou operaci a ozařování, s nemocí ještě budu bojovat další měsíce, pravděpodobně roky," sdělil šéf ligového vicemistra přesně před rokem na tiskové konferenci.

Šéf Slavie si nenechal uniknout jeden ze dvou rozlučkových večerů se Štvanicí v rámci organizace Oktagon, kam pod otevřené nebe přišla řada známých tváří. Z té Tvrdíkovy se dalo vyčíst, že boj s rakovinou, i když úspěšný, v ní zanechal jistým pohledem stopy. Aby také ne. Více situaci rozvedl psycholog Jeroným Klimeš, který sám v minulosti bojoval se zákeřnou chorobou.

"Člověk je potom vlastně sám proti sobě a sám se aktivně zabíjí tím, že si dělá starosti. Je to skutečně těžké. A důležité je to také v onom období rekonvalescence, ve kterém se pan Tvrdík momentálně nachází. Pro mě osobně bylo možná i těžší než samotná léčba. Lidé často, stejně tak jako on, utíkají do práce či se uchylují ke sportu. Ono jim to skutečně může pomoci, ale musí to mít nějakou míru. Stát se workoholikem, nebo začít denně z ničeho nic jezdit 120 kilometrů na kole, není to pravé. Lidé si tak ale často chtějí dokázat, že jsou zdraví," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Jeroným Klimeš ohledně toho, že i když Jaroslav Tvrdík v »kleci« nebojoval, rozhodně se na Štvanici řadil k velkým vítězům.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.