Reklama:

Šok, izolace a boj v hlavě. Bývalý policejní psycholog otevřeně o tom, co Vémolu ve vazbě drtí nejvíc

Pohled do oddělení pro výkon vazby ve Vazební věznici na pražské Pankráci
Pohled do oddělení pro výkon vazby ve Vazební věznici na pražské Pankráci
Foto: Profimedia 2x
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 27. 12. 2025

MMA bojovník Karel »Karlos« Vémola je po úterním zásahu policie ve vazbě a případ sleduje veřejnost i kvůli tomu, že šlo o zákrok den před Štědrým dnem. Podle psychologa Jeronýma Klimeše, který se v minulosti věnoval také policejní psychologii, je přitom právě vazba pro mnoho obviněných psychicky tvrdší než pozdější výkon trestu, a to zejména kvůli izolaci a nejistotě, co všechno mají orgány činné v trestním řízení »v ruce«. Dále je pak situace nepříjemná kvůli tlaku v kontextu obavy z vysokého trestu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Reklama:

"Mezi běžným životem a kriminálem je na psychiku menší rozdíl než mezi běžným životem a vazbou. Vazební věznice jsou tvrdší než běžné věznice," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Klimeš. Zdůraznil, že i když ve vazbě formálně platí presumpce neviny, realita režimu je přísná. Obviněný bývá »hlídaný mnohem víc«, je výrazněji izolovaný a omezení kontaktu se světem není náhodné.

Reklama:

"Cílem vazby je, aby ten člověk nemohl ovlivňovat svědky, aby »nežhavil linky«, neobcházel lidi, neupravoval stopy," vysvětlil.

Podle psychologa je typické, že první dny a týdny vazebně uvězněného provází stav, který odborně spadá do poruch přizpůsobení - lidově řečeno se tomu říká »šok«.

"Chvilku trvá, zhruba tři měsíce, než si člověk zvykne na nový režim," popsal s tím, že jde o dočasný proces, pokud se nepřidají další komplikace, organismus a psychika se postupně adaptují. Zároveň ale upozornil, že vazbu umocňuje nejistota.

"Když jste tam a nevíte, co na vás mají, kde vás nahráli, co vytáhnou… hlava vám jede v kruzích. Člověku to šrotuje, nespí, pořád si připravuje, co řekne u výslechu nebo u soudu," vylíčil pro ŽivotvČesku.cz.

Vémola byl podle dosavadních informací obviněn v případu organizované drogové trestné činnosti, ve vazbě jsou i další dva obvinění. Policejní Národní protidrogová centrála už dříve uvedla, že u části obviněných soud shledal obavu z útěku či skrývání, u jednoho také možnost ovlivňování svědků a pokračování v trestné činnosti.

Sám Vémola se v pátek obrátil na fanoušky prostřednictvím sociálních sítí, kde uvedl, že nerozumí tomu, proč je stíhán v pět let staré kauze, o níž tvrdí, že o ní nic neví, a že se spolu s advokátem hodlá bránit proti vazbě i trestnímu stíhání.

Klimeš v této souvislosti doplnil, že u lidí, kterým hrozí vysoké tresty, bývá mentální tlak extrémní. "Když se mluví o osmnácti letech, hlava jede jak málokdy v životě. Naskočí standardní obranné mechanismy," uvedl pro ŽivotvČesku.cz s tím, že zásadní roli pak hraje nejen právní strategie, ale i to, jak rychle si obviněný dokáže vytvořit nový denní režim a udržet psychickou stabilitu v prostředí, které je postavené na omezení kontaktů a kontrole.

Obecně psycholog pak vysvětlil, že ve vazbě bývá psychicky nejtěžší kombinace nejistoty a izolace, kdy obviněný často netuší, jak dlouho v ní zůstane, jak dopadne vyšetřování a zda ho čeká trest, zatímco v případě odsouzených je délka trestu jasná a dá se s ní alespoň nějak počítat. Režim vazby přitom bývá přísný, a to ve smyslu minima aktivit, dlouhé hodiny na cele a výrazně omezený kontakt s rodinou, což posiluje strach a pocit odříznutí.

Paradoxem je, že i při presumpci neviny může člověk zažívat podmínky, které působí tvrději než výkon trestu, často i v prostředí s horším komfortem a omezeným přístupem k péči či programům. První dny navíc typicky provází šok, zejména náhlá ztráta svobody, stres z neznáma a bezmoc, než si psychika na nový režim vůbec začne zvykat.

Reklama:

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Reklama:
Reklama: