Subvarianta omikronu zvaná kentaur se šíří velkou rychlostí. Jaké představuje nebezpečí, přiblížil imunolog Václav Hořejší
Ve středu přibylo v Česku 2672 nových případů koronaviru. Covid-19 je stále aktuálním tématem a dokazují to i obavy expertů z nové subvarianty koronaviru B.2.75, která je nazývána kentaur a v níž se objevil vysoký počet mutací. "Každá nová varianta, zvláště pokud je hodně infekční a je schopná vytěsnit tu předcházející nejinfekčnější, je potenciálně nebezpečná," řekl pro ŽivotvČesku.cz imunolog Václav Hořejší.
Epidemie v ČR zrychluje již několik týdnů. Denní přírůstky případů začaly být v mezitýdenním srovnání vyšší počátkem června. V pondělí přibylo poprvé od dubna více než 2000 potvrzených případů nákazy za jeden den. Na 100.000 obyvatel připadá za poslední týden 78 nakažených, což je nejvyšší incidence od začátku května. Tato data dokazují, že covid-19 je stále aktuálním tématem.
Experty v posledních dnech znepokojuje nová subvarianta omikronu zvaná kentaur. Ta byla poprvé detekována v květnu v Indii, od té doby se rozšířila už do deseti zemí světa včetně sousedního Německa. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí ji pak 7. července zařadilo na seznam variant, které je potřeba sledovat.
Profesor Tom Peacock z Královské univerzity v Londýně řekl deníku The Guardian, že u subvarianty kentaur nejde úplně o specifické mutace, ale o jejich počet a kombinace. Je podle něj těžké odhadnout efekt tolika mutací dohromady a dává to viru určitou divokou kartu, vliv všech mutací může být horší než jednotlivých. Má tedy potenciál překonat variantu BA.5.
"Každá nová varianta, zvláště pokud je hodně infekční a je schopná vytěsnit tu předcházející nejinfekčnější, je potenciálně nebezpečná. Ale vždycky nejdřív musíme vědět, jak je skutečně nebezpečná z hlediska závažnosti toho onemocnění a zda je vůbec tak nakažlivá, aby byla schopná vytěsnit dosavadní varianty. To zatím nevíme. Různé varianty vznikají průběžně a vždy vyhraje ta nejinfekčnější. Teď je důležité, zda to tato nová subvarianta vyhraje a zda je to onemocnění, které vyvolává, závažnější, případně méně závažné. Také je důležité, jak dalece na ni platí ochranné mechanismy vyvolané dosavadním očkováním a proděláním nemoci," řekl pro ŽivotvČesku.cz profesor imunologie Václav Hořejší.
Za nárůstem počtu případů z poslední doby jsou nakažlivější submutace BA.4 a BA.5 koronavirové varianty omikron, které jsou schopné obcházet protilátky získané očkováním i proděláním některé z předchozích variant či subvariant. To dokazuje i aktuální situace, kdy nejen přes Českou republiku přechází takzvaná letní vlna.
"Víme, že nové varianty jsou odolnější vůči protilátkám, u subvariant omikronu to platí ještě o něco víc. U té nové subvarianty a kterékoliv další podobné je pravděpodobné, že tomu tak bude. Když se podíváte na nynější situaci a na závažná čísla, tedy kolik lidí přibývá v nemocnicích a kolik jich umírá, tak ta jsou velmi nízká. Řekněme nejméně padesátkrát nižší než v těch velkých vlnách. Když se podíváme, jak se to vyvíjelo v zemích, které jsou 2 až 3 týdny před námi, například Portugalsko, tak oni tam byli asi před měsícem na vrcholu vlny, kdy měli okolo 20 tisíc případů denně, umíralo jim 20 lidí denně a teď jim to už klesá. A žádná zvláštní opatření neudělali, jen se tam nosí roušky," popsal situaci s omikronovými subvariantami pro ŽivotvČesku.cz uznávaný imunolog.
Submutace koronavirové varianty omikron podle zkušeností z jiných evropských zemí mají mírný průběh. Přestože se tedy nová subvarianta nazývaná kentaur šíří rychle a v Indii způsobila prudký nárůst počtu nových případů, mohla by po vzoru předchozích subvariant šířit jen mírné onemocnění. V tuto chvíli je však zatím nedostatek dat na to, aby se tato teorie dala vědecky buď potvrdit, nebo vyvrátit.
"Vypadá to, že nová vlna, která se u nás pomalu rozbíhá a není zatím žádnou katastrofou, koluje v populaci, která je do značné míry už chráněná. Navíc to opravdu vypadá, že varianty omikronu naštěstí vyvolávají méně závažné onemocnění než předcházející varianty. Pravděpodobně proto, že v důsledku těch svých mutací sice získaly velmi vysokou infekčnost, pomocí které rychle infikují sliznice horního traktu dýchacího, ale nedostanou se tak snadno do plic a dál," řekl pro ŽivotvČesku.cz Václav Hořejší.
Přestože subvarianty omikronu většinou nezpůsobují závažné průběhy onemocnění, nemělo by se zapomínat na to, že jsou schopny obcházet ochranu vybudovanou protilátkami z očkování i předchozího prodělání nemoci. Nebezpečím navíc stále i v jejich případě zůstává takzvaný dlouhý covid.
"Rozhodně bychom to neměli bagatelizovat. I když je průběh nemoci lehký, tak bychom neměli zanedbávat, že dochází až ze 30 procent k tomu, čemu se říká dlouhý covid. Člověka to sice nezabije, ale může mu to způsobit dlouhodobé a závažné potíže v kardiovaskulárním systému nebo neurologické problémy," dodal pro ŽivotvČesku.cz imunolog Václav Hořejší.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
