SZÚ vydal osmero, jak se vyhnout utonutí. O první pomoci a zabezpečení malých dětí promluvila mluvčí záchranné služby Jana Poštová
Stoupající teploty už mnoho obyvatel České republiky přiměly k přípravám bazénů a brzy nastane koupací sezóna nejen na zahradách, ale také na veřejných koupalištích či například v řekách nebo lomech. Státní zdravotní ústav proto zveřejnil rady, jak se vyvarovat utonutí. "Pokud spatříme někoho, jak se topí, což se většinou děje, když mu dochází síly, protože například máchá rukama, tak bychom měli vždy nejdřív dbát na vlastní bezpečnost," řekla pro ŽivotvČesku.cz mluvčí Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy Jana Poštová a poradila, jak tonoucímu člověku pomoct. Promluvila také o ochraně dětí.
Letní prázdniny už pomalu klepou na dveře a s nimi i sezóna dovolených a veder, které lidé nejraději tráví u vody, která je ideálním zdrojem osvěžení. S koupáním ale souvisí také riziko utonutí. Podle webu SZÚ při utopení nastává smrt nedostatkem kyslíku v těle někdy už po 2 až 3 minutách a nedodržování zásad bezpečnosti bývá hlavní příčinou.
Podle Státního zdravotního ústavu existuje 8 zásadních pravidel, která by se měla dodržovat, aby k utonutí nedošlo:
1. Nechoďte se koupat sám. Nikdy nevíte, co se může stát.
2. Do vody nechoďte těsně po jídle – to znamená s plným žaludkem. Po konzumaci většího množství jídla počkejte minimálně jednu hodinu. Nepijte alkohol.
3. Neplavte do blízkosti plavidel a plavební dráhy, po které jezdí lodě a čluny.
4. Nechoďte plavat, když jste unavení nebo rozpálení.
5. Neplavte a neskákejte do vody tam, kde to neznáte a nemůžete vidět, co je pod hladinou. Mohli byste se zranit, mít trvalé následky nebo zabít o pahýl stromu či výčnělek skály.
6. Jdete-li plavat dál od břehu, zajistěte si doprovod lodičky nebo si s sebou vezměte aspoň barevnou ruční bójku. Nechoďte plavat sami, popřípadě alespoň informujte své známé.
7. Když cítíte únavu nebo když vás chytne křeč do nohy, tak si odpočiňte.
8. Nezapomeňte, že děti bez řádně oblečených a upevněných záchranných vest nepatří do lodiček.
Za předpokladu dodržování těchto pravidel je pravděpodobnost utonutí výrazně nižší, tragédie se ale může stát kdykoliv, a když jí člověk přihlíží, neměl by jen nečinně pozorovat, co se děje. Zásadní je ale dbát především na vlastní bezpečí. Jana Poštová, mluvčí Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy, poradila, jak postupovat v případě, že se někdo ve vašem okolí začne topit.
"Pokud spatříme někoho, jak se topí, což se většinou děje, když mu dochází síly, protože například máchá rukama, tak bychom měli vždy nejdřív dbát na vlastní bezpečnost a vyhodnotit, zda jsme dostatečně dobří plavci. Tonoucí člověk bojuje o život a může se stát, že vás stáhne pod hladinu, v tu chvíli jsou tonoucí dva. Spíš než pro člověka skákat je vhodné mu hodit něco, o co se může zachytit," řekla pro ŽivotvČesku.cz Jana Poštová.
Kromě toho, že člověk musí při záchraně tonoucího myslet především na své bezpečí a zbytečně se neohrožovat, je potřeba také pamatovat na to, že při vytažení tonoucího z vody platí jiná pravidla než při resuscitaci za jiných okolností. Mluvčí záchranářů také zdůrazňuje, že přivolání záchranné služby by mělo být prioritou a v některých případech je vhodnější, když neprobíhá prostřednictvím hovoru.
"Možná to bude znít drsně, ale ta fáze, kdy okolo sebe člověk mává, netrvá úplně dlouho, pak třeba upadne do bezvědomí. V tu chvíli už je pro toho zachránce bezpečné pro něj skočit za předpokladu, že správně vyhodnotí své síly. Po vytažení na břeh jde pak o jediný případ, že když člověk nedýchá a je v bezvědomí, tak se resuscitace kombinuje s umělým dýcháním. Všem akcím pochopitelně předchází volání na linku 155. Tyto případy se mohou odehrávat nejen doma či na veřejných koupalištích, ale většinou i na přírodním koupališti, pak je vhodné přivolat záchrannou službu pomocí aplikace Záchranka, která volajícího lokalizuje a záchranáři se pak dostanou na místo rychleji a lépe," doplnila Jana Poštová pro ŽivotvČesku.cz.
Nebezpečí utonutí je pak u dětí paradoxně o něco větší v případě, že se nachází doma. Na koupalištích a ve veřejných bazénech bývá dospělý doprovod dítěte přirozeně ostražitější, naopak domov mu dodává falešný pocit bezpečí. I odběhnutí pro kávu či na záchod se pak může stát dítěti osudným.
"Je nutné upozornit hlavně rodiče malých dětí, že největším nebezpečím ohledně utonutí jsou zahradní bazény a jezírka. Je to proto, že v domácím prostředí lidé často ztrácí ostražitost a katastrofa se odehraje během vteřiny. Je potřeba si uvědomit, že děti se topí velmi tiše, takže kdyby se něco dělo, rodiče to neuslyší," upozornila mluvčí pražské záchranky pro ŽivotvČesku.cz, jaké je největší nebezpečí pro děti.
Na děti pak v případě, že mají na zahradě bazén či jezírko, nečíhá nebezpečí pouze při vodních letních radovánkách, ale i během jiných ročních období. Jana Poštová proto na rodiče apeluje, aby investovali do bezpečnostních prvků, které se sice neřadí mezi nejlevnější, ale v případě nešťastné nehody mohou zachránit dětský život, jehož hodnota je nevyčíslitelná.
"Existuje mnoho bezpečnostních prvků, jako jsou třeba alarmy, které hlídají hladinu vody a při jakémkoliv porušení začnou pískat. Je dobré mít u bazénů a jezírek záchranné pomůcky, které se do vody dají hodit. Hlavně pozor na plachty, ty igelitové jsou nebezpečná věc, dítě se do ní zamotá, rodič ho ani neuvidí a pak už je kolikrát pozdě. Pokud chcete plachtu, tak bezpečnostní a konstruovanou pevně, aby dítě udržela, kdyby třeba do bazénu spadlo," dodala mluvčí Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy Jana Poštová pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
