Topolánek a Kalousek rozcupovali Babišův rozpočet. Křeček spočítal 99 miliard, které se podle něj jen projí
Návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun spustil další vlnu kritiky. Bývalý premiér Mirek Topolánek jej postavil do ostrého kontrastu s rozpočtem předchozí vlády, exministr financí Miroslav Kalousek upozornil na rostoucí rozdíl mezi deficitem a investicemi. Ekonom Štěpán Křeček pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že právě v této části vidí hlavní problém návrhu: zhruba 99 miliard korun si podle něj stát půjčuje nikoli na investice, ale na běžný provoz.
Kritika návrhu státního rozpočtu na příští rok nabírá na síle. Ministerstvo financí předložilo vládě návrh se schodkem 389 miliard korun, tedy o 79 miliard vyšším, než činí letošní plánovaný deficit.
Pokud by návrh v této podobě prošel, šlo by o druhý nejhlubší schodek v historii samostatného Česka. Vyšší deficit země zaznamenala pouze v pandemickém roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun.
Do debaty se ostře vložil bývalý premiér Mirek Topolánek.
"Víte, jaký je rozdíl mezi hrůzou a katastrofou? Stačí porovnat rozpočet Fialův a Babišův. To pro ty, kteří tomu nerozumí a plácají nesmysly…," napsal na síti X.
Víte, jaký je rozdíl mezi hrůzou a katastrofou? Stačí porovnat rozpočet Fialův a Babišův. To pro ty, kteří tomu nerozumí a plácají nesmysle…
— Mirek Topolánek (@MirekTopolanek) August 31, 2026
Ještě konkrétněji se do čísel pustil někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Upozornil na rozdíl mezi plánovaným schodkem a objemem investic.
"Letošní rozdíl mezi výší deficitu a objemem investic je 310 minus 263, tedy 47. I kdybychom neinvestovali ani korunu, musíme si půjčit 47 miliard na svůj běžný provoz a po dětech chtít, aby to splácely. Příští rok to bude 389 minus 290, tedy 99," uvedl.
Podle Kalouska tak stát bude příští rok financovat běžný provoz dluhem výrazně více než letos.
"Budeme projídat budoucnost dvakrát rychleji než letos. I budoucí generace budou mít své provozní výdaje. Vedle nich budou ale muset platit i s úroky bohaté obědy, které jsme snědli, ale nezaplatili," napsal.
Právě na rozdíl 99 miliard korun upozornil v komentáři pro ŽivotvČesku.cz také ekonom Štěpán Křeček.
"Plánovaný schodek je 389 miliard korun. Kdybychom od něj odečetli investice ve výši zhruba 290 miliard, zbývá nám 99 miliard, které si půjčujeme na to, abychom je projedli, aby z toho vlastně nic nezůstalo," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
Křeček přitom rozlišuje mezi zadlužením kvůli investicím a dluhem určeným na běžné výdaje státu.
"Z mého pohledu není takový problém půjčovat si na investice, protože kromě toho, že budoucí generaci zadlužujeme, jí také ty investice předáme. Dostane například opravené dálnice nebo dobudovanou energetiku," vysvětlil.
Za podstatně problematičtější považuje právě zbývající část deficitu.
"Ale těch 99 miliard je na čistý provoz. To jsou peníze, které projíme a které si od budoucí generace půjčujeme, aniž bychom jí za to cokoli dali," uvedl ekonom pro ŽivotvČesku.cz.
Podle něj tak příští generace nebudou řešit pouze vlastní výdaje, ale zároveň ponesou náklady současného zadlužování.
"Budoucí generace samozřejmě také bude mít svoje provozní výdaje a bude se muset postarat sama o sebe. Kromě toho ale bude muset splácet ještě dluhy, které jí teď tímto předáváme," řekl pro ŽivotvČesku.cz.
Křeček proto vidí hlavní slabinu návrhu právě ve schodku přesahujícím investiční výdaje.
"Vidím ten problém hlavně v těch 99 miliardách, které si půjčujeme nad úroveň toho, co chceme investovat. Do budoucna je určitě nutné právě o těchto 99 miliard schodek snížit," zdůraznil.
Zajímavý je podle něj také způsob, jakým vláda k veřejným financím přistupuje v rámci volebního období.
"Bývá obvyklé, že vláda v prvních letech provádí strukturální reformy, aby vylepšila hospodaření, a naopak v závěru volebního období začíná sezona podporování voličů, rozpočet se začíná uvolňovat a schodky růst," uvedl Křeček pro ŽivotvČesku.cz.
Současný kabinet podle něj zvolil opačný postup.
"Naše vláda zvolila opačný přístup. Na začátku uvolnila stavidla, výrazně přidává celé řadě státních zaměstnanců a resortů s tím, že by chtěla ke konci volebního období začít schodky snižovat," popsal.
Zda se tak skutečně stane, podle něj zatím není jisté.
"Samozřejmě zatím jsou to jen sliby. Politikům se příliš věřit nedá, ale doufejme, že vysoké schodky budou jen dočasné a hospodaření se bude postupně zlepšovat," dodal pro ŽivotvČesku.cz.
Ministryně financí Alena Schillerová vysoký deficit hájí tím, že bez výraznějšího rozpočtového impulzu by Česku podle ní hrozila ekonomická stagnace. Vláda počítá s tím, že vyšší investice a rozpočtová politika pomohou hospodářskému růstu, který následně přinese více příjmů a umožní deficit postupně snižovat.
Návrh počítá s příjmy 2,189 bilionu korun a výdaji 2,578 bilionu. Investice mají dosáhnout přibližně 289,6 miliardy korun, meziročně tedy vzrůst zhruba o 26 miliard.
Výrazně mají růst také některé provozní výdaje. Objem platů se má zvýšit o 36 miliard korun, náklady na obsluhu státního dluhu mají vzrůst ze 110 na 130 miliard korun.
Opozice argumentuje tím, že takto vysoký schodek je obtížně obhajitelný v období hospodářského růstu, nízké nezaměstnanosti a bez mimořádné krize typu pandemie. Analytici zároveň upozorňují, že výraznější zadlužování státu může vytvářet další inflační tlaky a nepřímo přispět i k vyšším úrokovým sazbám.
Vláda nicméně návrh ještě může měnit. Do Poslanecké sněmovny ho musí poslat do konce září.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
