Turkova nehoda může mít drahou dohru. Advokát popsal, kdo zaplatí újmu řidiči nemocničního vozu
Rozhovor: Dopravní nehoda poslance Filipa Turka z Motoristů se dál vyšetřuje a kromě politických následků může mít také výraznou právní a odškodňovací rovinu. Řidič nemocničního vozu je podle dostupných informací v pracovní neschopnosti, policie prověřuje okolnosti střetu i dopravní značení na místě. Pro ŽivotvČesku.cz k možným nárokům poškozeného promluvil Boris Achmedov, vedoucí advokát kanceláře KLB Legal, který se dlouhodobě věnuje odškodňování újmy na zdraví.
Poslanec Motoristů Filip Turek se zatím nebude účastnit jednání, oficiálních schůzek ani porad vedení na ministerstvu životního prostředí. Na úřadu působil jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, výkon funkce ale po pondělní dopravní nehodě přerušil. Mluvčí ministerstva Veronika Krejčí uvedla, že pro úřad se z pracovněprávního hlediska nic nemění, protože ministerstvo není Turkovým zaměstnavatelem.
Nehoda se stala v centru Prahy. Podle zveřejněných záběrů Turek těsně před střetem předjížděl kolonu odbočovacím pruhem, zatímco nemocniční vůz při průjezdu křižovatkou houkal. Řidič nemocničního vozidla je v pracovní neschopnosti, případ vyšetřuje policie.
Mluvčí pražské policie Eva Kropáčová serveru iROZHLAS.cz sdělila, že policisté po nehodě zkontrolovali dopravní značení na místě a bylo podle nich v pořádku a v souladu s inženýrskými plány. Turek přitom dříve na sociální síti Facebook naznačoval, že pruh, kterým jel, nebyl odbočovací, a tvrdil, že stržením svého vozu doprava zachránil řidiči nemocničního vozidla život.
— Netopýr (@netopyr2024) July 17, 2026
Sám Turek uvedl, že do rozhodnutí policie o viníkovi nebude funkci vládního zmocněnce vykonávat. Pokud ho policie označí za viníka nehody, na post rezignuje.
Redakce ŽivotvČesku.cz se v této souvislosti obrátila na advokáta Borise Achmedova, který popsal, jak se podobné případy z hlediska odškodnění posuzují.
Jak se v podobných případech řeší odškodnění? Jde automaticky o povinné ručení viníka nehody?
Z povinného ručení vozidla, které nehodu zavinilo, se odškodňuje poškozený, nikoli viník nehody. V případě řidiče nemocničního vozu je ale situace specifická, protože jeho zranění může být současně pracovním úrazem i následkem dopravní nehody. Pokud bude uzavřeno, že nehodu zavinil řidič mercedesu, může zraněný řidič požadovat odškodnění z povinného ručení vozidla viníka. To bývá pro poškozené zpravidla výhodnější než odškodnění podle pracovněprávních předpisů. Pokud by se naopak ukázalo, že nehodu zavinil sám, nárok z povinného ručení mít nebude, ale může uplatnit nárok na odškodnění pracovního úrazu.
V tomto případě ale řidič nemocničního vozu nebyl běžným účastníkem provozu, byl při výkonu práce. Mění to něco na způsobu, jak se jeho případné odškodnění posuzuje?
Ano, obecně nelze vyloučit ani to, že by o pracovní úraz mohlo jít také na straně druhého řidiče, pokud řídil vozidlo v souvislosti s výkonem práce. Ani případné zavinění nehody totiž samo o sobě automaticky nevylučuje nárok na odškodnění pracovního úrazu. Pokud by však bylo prokázáno zvlášť závažné porušení právních nebo bezpečnostních předpisů, mohl by se zaměstnavatel za podmínek stanovených zákoníkem práce své povinnosti nahradit újmu zcela nebo zčásti zprostit. Zda tomu tak bude, vždy závisí na konkrétních skutkových okolnostech, které jsou v tomto případě stále předmětem policejního šetření.
Může poškozený žádat peníze přímo po viníkovi, nebo se vše řeší přes pojišťovnu?
Poškozený se může domáhat náhrady újmy přímo u pojišťovny viníka. Pokud je proti viníkovi vedeno trestní řízení, může svůj nárok uplatnit také v jeho rámci. Náhrada přiznaná vůči viníkovi je však v rozsahu povinného ručení zpravidla hrazena jeho pojišťovnou, nikoli samotným viníkem. Pokud k dopravní nehodě došlo při výkonu práce, může nastat souběh dopravní nehody a pracovního úrazu. V takovém případě může poškozený zvolit, zda uplatní své nároky jako zaměstnanec z titulu pracovního úrazu, nebo jako poškozený z dopravní nehody vůči odpovědnostnímu pojistiteli.
Může tedy poškozený čerpat odškodnění dvakrát, když jde současně o pracovní úraz i dopravní nehodu?
Za stejnou újmu nemůže poškozený získat odškodnění dvakrát a případná plnění se musí vzájemně zohlednit. Obecně platí, že pokud zaměstnanec nehodu nezavinil, bývá pro něj odškodnění z povinného ručení zpravidla výhodnější.
Musí poškozený čekat, až policie nebo soud definitivně určí viníka?
Není nutné čekat na pravomocné rozhodnutí soudu. Nárok na odškodnění lze u pojišťovny uplatnit již po nehodě, jakmile má poškozený k dispozici potřebné podklady. Pojišťovna sama posoudí, zda jsou splněny podmínky pro pojistné plnění, přičemž zpravidla vychází zejména ze závěrů policejního šetření. Pokud je však otázka zavinění mezi účastníky sporná nebo probíhá trestní či přestupkové řízení, může s rozhodnutím o výši odškodnění vyčkat. Není ale vyloučeno, že pojišťovna poškozenému vyplatí alespoň zálohu na pojistné plnění, pokud je zřejmé, že mu nárok alespoň zčásti vznikne.
A jak je to u pracovního úrazu? Tam se také čeká na výsledek policejního šetření?
V případě souběhu dopravní nehody a pracovního úrazu je situace odlišná. Nároky z pracovního úrazu může zaměstnanec uplatnit vůči zaměstnavateli bez ohledu na výsledek trestního nebo přestupkového řízení. Pokud se následně prokáže, že nehodu nezavinil, může se domáhat také odškodnění z povinného ručení vozidla viníka. Poskytnutá plnění se však musí vzájemně zohlednit, aby nedošlo k dvojímu odškodnění téže újmy.
Čím musí poškozený svůj nárok doložit, aby měl šanci na plnění?
Poškozený by měl pojišťovně doložit dokumentaci o dopravní nehodě, například záznam o dopravní nehodě, a je-li již vydáno, tak také rozhodnutí policie, správního orgánu nebo soudu. Dále je třeba doložit lékařské zprávy a zdravotnickou dokumentaci vztahující se k úrazu, doklady o pracovní neschopnosti, potvrzení o ztrátě na výdělku, doklady o nákladech spojených s léčením, například náklady na dopravu, zdravotnické pomůcky nebo léčiva, případně také náklady spojené s péčí o poškozeného. Pokud je nehoda současně pracovním úrazem, je třeba doložit také záznam o pracovním úrazu a další dokumentaci vedenou zaměstnavatelem.
Kdy se řeší bolestné a případné trvalé následky?
U nároků na bolestné nebo náhradu za trvalé následky, tedy ztížení společenského uplatnění, je vhodné nechat jejich výši stanovit znalcem specializovaným na odškodňování újmy na zdraví. Na rozdíl od běžných ošetřujících lékařů mají tito znalci zkušenosti s oceňováním podle aktuální rozhodovací praxe soudů a jejich posudek může mít významný vliv na výši přiznaného odškodnění. U závažnějších zranění se konečná výše odškodnění zpravidla stanovuje až po ustálení zdravotního stavu poškozeného. To ale neznamená, že musí na odškodnění čekat. Pokud je zřejmé, že mu nárok alespoň zčásti vznikl, může pojišťovna, případně zaměstnavatel při odškodnění pracovního úrazu, poskytnout zálohu na odškodnění.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
