Uplynulo 26 let od úmrtí Olgy Havlové. Její duše se otiskla na milovaném Hrádečku. Na charismatickou osobnost zavzpomínal Ivan Bartoš
Dne 27. ledna 1996 ve věku 62 let zesnula manželka tehdejšího prezidenta Václava Havla (†75). Silná a zároveň citlivá Olga Havlová patřila k lidem, jejichž odkaz a velké srdce docenila až historie. "Nelze ji redukovat pouze na partnerku významného muže. Je třeba ji vnímat jako velkou osobnost samu o sobě," řekl pro ŽivotvČesku.cz ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (41).
Předseda České pirátské strany Ivan Bartoš ve vzpomínce na Olgu Havlovou přesně vystihl integritu a velkolepost její duše. Nikdy si nepřála, aby se její muž stal prezidentem, ale když se tak rozhodl, tak ho absolutně podporovala. Historie a slabé figurky na politické šachovnici dnes ukazují, že osobností velikosti Olgy Havlové se Česku nedostává. Kdyby dnes žila a rozhodla se kandidovat v prezidentských volbách, patřila by k velkým favoritkám.
"Nejčastěji je připomínána jako první dáma Václava Havla, o něco méně se již mluví o ní samé a hlavně dobrých věcech, které vykonala a za které celý život bojovala. Olgu Havlovou přitom nelze redukovat pouze na partnerku významného muže, ač hrál v jejím životě zásadní roli, ale je třeba ji vnímat jako velkou osobnost samu o sobě. I když ona - podle vyprávění jejích nejbližších - nikdy nestála o světla reflektorů nebo být v centru pozornosti, chtěla se soustředit jen na reálnou práci a pomoc lidem. Chtěla, aby její kroky dávaly opravdu smysl. Navštěvovala proto často děti s kombinovanými vadami, seniory a lidi se zdravotními problémy a hovořila s nimi o tom, co by nejvíce potřebovali a jak by je bylo možné podpořit. To se pak i snažila realizovat. Její činnost vzbudila respekt také v zahraničí, kde vznikly i pobočky k podpoře hlavních cílů její nadace," připomněl pro ŽivotvČesku.cz odkaz velké ženy šéf Pirátů Ivan Bartoš.
První manželka prezidenta Václava Havla a zároveň osmá první dáma v historii Československa Olga Havlová zemřela 27. ledna 1996. Až na jejím pohřbu si veřejnost uvědomila, jak velký člověk odchází, podobné úctě se těšila snad jen Hana Benešová (†89).
Olga Havlová představovala pevný bod a klidný přístav v životě svého manžela. Stála při něm v dobách dobrých i zlých, neopustila ho během pobytu ve vězení, dokázala se povznést nad manželovy nevěry.
V patnácti letech nastoupila do obuvnické dílny. Z nudy se jednoho dne rozhodla opravit zaseknutý lis, který se ale rozjel. Celý život pak skrývala, že jí chyběly čtyři prsty. Neskrývala ale svoje názory a nesnášela pokrytectví. Když po boku svého manžela přijela do Spojených států, kde začínal boj proti kouření, tak si na recepci vyžádala popelník. Ostatní dámy si pak k ní chodily pro cigaretu. Holku z Žižkova, která věděla, jak tvrdý život umí být, americké pozérství do kolen rozhodně nedostalo.
Na konci léta 1994 si na těle nahmatala tuhou bulku. Do života jí vstoupila rakovina. Doktoři jí odhalili nádor na mozku. Podstoupila operaci hlavy, začala nosit paruku, ale onemocnění ji postupně zcela paralyzovalo.
"Poslední měsíce už nevycházela z domu nebo byla v nemocnici. Pokoušel jsem se ji povzbuzovat, říct jí tu a tam něco milého, ale okamžitě vždycky poznala, proč to dělám, a řekla mi, abych si to nechal od cesty. My jsme neměli moc ve zvyku říkat si milé věci. Věděli jsme, že jsme tak pevně spolu svázáni a na sobě závislí, že to ani snad nejde devalvovat jakýmkoli komentářem," popsal ve vzpomínkách odcházení své životní opory Václav Havel.
Václava a Olgu celý život spojovala láska k Hrádečku. Magické místo kousek od Trutnova Havlovu druhou manželku Dagmar (68) nijak neoslovilo, ale pro Olgu bylo středem vesmíru. První Havlova manželka byla vášnivou houbařkou a milovala toulky přírodou. Velmi ráda zahradničila a podnikala se svými psy dlouhé výpravy do lesa. Dnes na zdejší zahradě na její počest hoří několik svíček.
Když Olga Havlová v lednu 1996 zemřela, lidem začalo docházet, že odešla bytost, která v sobě spojila žižkovskou přímost s ohromnou ženskou moudrostí. Lidé stáli nekonečnou frontu, aby jí mohli vzdát čest, položit květiny v kapli jižního křídla Pražského hradu k jejím ostatkům a podepsat se do kondolenčních archů. Věčný klid našla v rodinné hrobce Havlových na pražském Vinohradském hřbitově.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
