Už nikdy s Pavlem v delegaci, vzkázal Babiš. Podle Šándora se osobní spor nebezpečně přelévá do fungování státu

Komentář: Premiér Andrej Babiš (ANO) označil za velké poučení ze summitu NATO v Ankaře, že už nikdy nebude v delegaci s prezidentem Petrem Pavlem. Spor mezi vládou a Hradem tak podle bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora dávno přesáhl jedno alianční jednání. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že osobní nechuť nesmí vést k tomu, aby nejvyšší ústavní činitelé rezignovali na povinnosti vůči státu.

Spor mezi Strakovou akademií a Hradem se dál prohlubuje. Premiér Andrej Babiš po jednání vlády řekl, že za velké poučení z letošního summitu NATO v Ankaře považuje to, že už nikdy nebude v jedné delegaci s prezidentem Petrem Pavlem. Současně uvedl, že nemá problém s tím, aby Pavel jel na příští alianční summit.

"Za mě z toho plyne velké poučení, že už nikdy nebudu v delegaci s panem prezidentem. A v delegaci jsem byl proto, že o tom rozhodl Ústavní soud," uvedl Babiš na tiskové konferenci po jednání kabinetu.

Na první pohled jde o dozvuk ostré pře o složení české delegace na summit NATO. Ve skutečnosti ale podle Andora Šándora nejde jen o Ankaru. Konflikt podle něj ukazuje na mnohem hlubší problém ve vztahu premiéra a prezidenta.

"Ukazuje se, že nešlo o Ankaru, ale že problém mezi prezidentem a vládou, tedy hlavně premiérem, je podstatně hlubší než jedno zasedání Severoatlantické aliance," řekl Šándor pro ŽivotvČesku.cz.

Právě Babišova věta, že už nikdy nebude s prezidentem ve společné delegaci, je podle něj nebezpečná hlavně proto, že ji neříká soukromá osoba, ale předseda vlády.

"Nikdy bych neříkal nikdy. Člověk v roli Andreje Babiše přece nemluví za sebe, ale jako premiér. A jako premiér by měl vnímat, že může přijít situace, kdy si okolnosti vyžádají, aby premiér a prezident táhli za jeden konec provazu nebo spolu někde byli," zdůraznil bezpečnostní expert pro ŽivotvČesku.cz.

Podle Šándora je proto namístě otázka, zda osobní spor nezačíná převažovat nad ústavní odpovědností.

"Znamená to, že osobní nechuť pana premiéra bude znamenat, že pan premiér rezignuje na nějakou ústavní povinnost? Já chápu, že mají spory, dokonce si umím představit, proč je mají a co komu vadí, ale tohle je něco hodně přes rámec," doplnil.

Celá věc je poměrně jednoduchá. Prezident a premiér se nemusejí mít rádi. Nemusejí si politicky rozumět. Nemusejí si věřit. Ale pokud se začnou veřejně ujišťovat, že spolu nebudou sedět v delegaci, nebudou se scházet nebo si budou komplikovat práci, už nejde jen o politický konflikt. Jde o problém státu.

Šándor v této souvislosti připomněl i prezidentova slova, že má možnost vládě život komplikovat. Ani to podle něj není dobrý signál.

"Slyšeli jsme také výrok pana prezidenta, že má možnost komplikovat vládě život. Opět podotýkám, že Strakovka není Babiše a Hrad není Petra Pavla. Ústavní povinnosti vyplývající ze zvolené funkce přece nejsou o tom, jestli někdo někomu bude komplikovat život," doplnil pro ŽivotvČesku.cz s tím, že pokud vláda vnímá prezidenta jako překážku a prezident dává najevo, že má nástroje, jak vládě život ztížit, dostává se vztah dvou klíčových institucí do osobní roviny.

"Nejsem naivní, ale vypadá to, že se ten spor pomalu a jistě dostává do osobní roviny. Ti dva už asi nejsou schopni od toho odhlédnout a jsou připraveni odhodit rukavice. Vlastně vzkazují, že bez ohledu na potřeby tohoto státu se tu bude praktikovat těžká kohabitace ze dvou stran," řekl dále Šándor.

Podle něj by si měli premiér s prezidentem spor vyříkat mezi sebou. Veřejnost by neměla být rukojmím jejich vzájemných půtek.

"Za prvé si to mají vyříkat spolu. Za druhé, daňový poplatník si tohle nezaslouží. Proč by měl být obětí těchto půtek? Myslím si, že to jde za rámec toho, co bychom od volených představitelů ve funkcích očekávali," uvedl Šándor pro ŽivotvČesku.cz.

Vláda se mezitím chystá u Ústavního soudu bránit prezidentově kompetenční žalobě k summitu NATO. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc uvedl, že kabinet navrhne, aby soud Pavlovu žalobu zamítl nebo odmítl. Vláda zároveň požaduje vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala, kterého viní ze soudního aktivismu při vydání předběžného opatření.

Šándor se k právní části sporu vyjadřovat nechtěl. Upozornil ale, že politicky už věc působí jako otevřené vyhlášení boje.

"K Ústavnímu soudu se vyjadřovat nechci, nejsem ústavní právník. Předpokládám, že ministerstvo spravedlnosti na tom pracovalo a dalo dohromady 81 stran, jak se uvádělo v médiích, proč jsou proti. To je právní věc. Ale politicky mi to přijde jako otevřené vyhlášení boje," řekl.

V tom je nebezpečí současné situace. Ústavní soud má rozhodnout právní spor o kompetence. Politicky ale už konflikt žije vlastním životem. Každá další věta Babiše nebo Pavla se čte jako signál, kdo komu ustoupí, kdo koho obejde a kdo komu zkomplikuje další krok.

"Teď je otázka, jestli Ústava předjímá, že by dva nejvyšší, respektive skoro nejvyšší ústavní činitelé, spolu vedli boj nebo válku. Babiš je sice v protokolárním pořadí až na třetím místě, ale de facto mluvíme o člověku s nejsilnějšími pravomocemi v této zemi. Myslím si, že tohle je věc, kam jsme se dostat nikdy neměli," dodal Šándor pro ŽivotvČesku.cz.

Mimo uvedené je potřeba zmínit také to, že prezident Pavel po summitu uvedl, že chce znovu navrhnout obnovení pravidelných schůzek nejvyšších ústavních činitelů kvůli koordinaci zahraniční a bezpečnostní politiky. Babiš naopak řekl, že pohled vlády a prezidenta na zahraniční politiku se liší a na schůzky by neměl čas.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.