V nadúmrtích jsou kromě covidu i nemoci srdce, další se teprve projeví. Promluvil Jan Pirk, jak se někteří lékaři během epidemie chovali k pacientům
Lékaři očekávají, že pandemie koronaviru bude mít dopady na zdravotní stav obyvatel ještě v dalších letech. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes informoval, že loni zemřelo v Česku téměř 140.000 lidí, což je nejvíce od konce druhé světové války. V prvním roce epidemie to bylo asi o 10.000 lidí méně. Kromě zemřelých přímo na covid-19 se už v roce 2020 potvrdilo i více úmrtí na nemoci srdce a cév, část souvisí i s epidemií. Respektovaný kardiochirurg Jan Pirk (73) promluvil o tom, že epidemie jednoznačně zasáhla do životů pacientů nejen v souvislosti s covidem-19.
"Domnívám se, že je více těch, kteří nejen zanedbali srdeční onemocnění, ale i zhoubné nádory a podobně. Určitě to kardiologická společnost ví, když to říká. A já vím, že k nám na koronární jednotku chodilo asi 300 lidí měsíčně a za dobu epidemie to byla asi polovička," řekl pro ŽivotvČesku.cz Jan Pirk.
V nadúmrtích podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta hraje roli jak vyšší riziko úmrtí pacientů s kardiovaskulárními problémy při nákaze koronavirem, tak onemocnění, která vznikla navíc. V roce 2020 podle něj nejvíc ve statistikách přibylo pacientů se srdečním selháním a opticky ubylo pacientů s akutním infarktem myokardu. "Ukázalo se, že řada těch nemocných k nám nedoputovala," dodal. Důvodem podle něj mohly být jak obavy z nákazy v nemocnici, tak i záměna příznaků infarktu za příznaky covidu-19.
"Myslím si, že řada lidí zanedbala srdeční, nádorové a někdy i infekční a část viny na tom mají lékaři. Vím od pacientů, že někteří ordinovali jen po telefonu a že někteří lékaři odmítali neočkované pacienty," zdůraznil respektovaný kardiochirurg Jan Pirk.
Data o příčinách úmrtí v prvním pandemickém roce 2020 podle Linharta ukázala, že umřelo o 15 procent lidí víc. Z těchto asi 17.000 osob bylo přes 3000 úmrtí na nemoci srdce a cév. "Opravdu zemřelo více lidí na nemoci spojené s onemocněním srdce a cév. Pravděpodobně to samé se odehrálo v tom minulém roce," řekl ČTK.
V nadúmrtích podle něj hraje roli jak vyšší riziko úmrtí pacientů s kardiovaskulárními problémy při nákaze koronavirem, tak onemocnění, která vznikla navíc. V roce 2020 podle něj nejvíc ve statistikách přibylo pacientů se srdečním selháním a opticky ubylo pacientů s akutním infarktem myokardu. "Ukázalo se, že řada těch nemocných k nám nedoputovala," dodal. Důvodem podle něj mohly být jak obavy z nákazy v nemocnici, tak i záměna příznaků infarktu za příznaky covidu-19.
Jedním z důsledků infarktu, který lékaři včas neošetří, je právě srdeční selhání. Při této nemoci srdce není schopno dostatečně přečerpávat krev tak, jak potřebuje lidské tělo. Chronickou variantou takového onemocnění trpí jedno až dvě procenta populace. Podobná data z roku 2020 ukazují i ostatní země, které vlna koronaviru zasáhla.
ČSÚ příčiny úmrtí v dnešních datech neuvádí, jejich analýzu zveřejňuje zhruba v polovině roku. S nemocí covid-19, kterou způsobuje koronavirus a je nebezpečnější pro starší nebo chronicky nemocné lidi, loni podle statistik na webu ministerstva zdravotnictví zemřelo 24.249 lidí. Loni se úmrtnost nejvíc zhoršila u lidí ve věku 55 až 74 let, proti roku 2019 byla o čtvrtinu vyšší a proti roku 2020 o 16 procent. Nejstarších seniorů nad 80 let zemřelo loni stejně jako předloni, míra jejich úmrtnosti byla o 15 procent vyšší než před pandemií. Nejvíce lidí loni v Česku zemřelo v prvním čtvrtletí, kdy doznívala třetí a vrcholila čtvrtá vlna koronaviru.
V dalších oblastech medicíny, jako jsou například rakovina nebo plicní nemoci, se následky teprve projeví. "Budeme to muset vyhodnotit ještě třeba příští nebo přespříští rok a podívat se na delší období," řekl ČTK přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno a předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním Milan Sova.
Zejména od března 2020 lékaři vyzývali pacienty, aby nechodili zbytečně do ordinace. Většina už se vrátila do běžného režimu, u některých ale neochota přijít na kontrolu zůstává. "Volají, že jim mám poslat recept elektronicky. Bohužel jednou za čas musím být striktní, že jim recept na dálku nenapíšu," dodal s tím, že fyzická návštěva je důležitá kvůli pravidelným vyšetřením.
Předpokládá, že jedním z důsledků omezené péče v době pandemie mohou být třeba případy rakoviny plic odhalené v pozdějším stadiu. "Co se týče astmatu nebo chronické plicní obstrukční nemoci, to se projeví až za pár let," uvedl.
Podle Linharta bude mít dopady i zanedbaná prevence nebo omezení fyzické aktivity lidí v době pandemie. V současné době se k ní ale lidé vracejí. "Ztráta pohybu znamená ztrátu kondice a ztráta kondice znamená obtížnější pohyb. To je takový začarovaný kruh," doplnil.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
