Vánoční zpověď Lucie Šlégrové: Pocházím z chudé rodiny. Pod stromečkem si manžela Jirku obléknu na celý rok
Bývalý hokejista Jiří Šlégr (50) je větším sběratelem prstenů než jeho okouzlující manželka Lucie Šlégrová (39). Ta v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz uvedla, že na šperky si moc nepotrpí, větší radost jí dělají společně sdílené zážitky. Kráska, která získala v roce 2005 titul Miss České republiky, také popsala, jak u Šlégrů vypadá vánoční tabule a co jí během magického zimního času dělá největší radost.
Lucie, za necelý měsíc nastanou i v covidovém Česku Vánoce a řada »dospěláků« se na chvíli přenese zpět do dětství, až budou sledovat rozzářené oči svých potomků. Vzpomenete si, kdy oči u vánočního stromečku zářily nejvíce vám?
Zrovna včera jsem měli rodinnou návštěvu a dlouze jsme se bavili o dětství. Vzpomínali jsme, že jsme byli z opravdu hodně chudých poměrů. Pocházím ze tří sourozenců a pamatuji si, že Vánoce jsme vždy měli velmi skromné. Z dětství se mi ale do paměti zaryl jeden moment, kdy jsem opravdu byla moc šťastná. Dostala jsem hračku pejska, který uměl chodit, štěkat a hýbal hlavičkou. Tehdy to pro mě byl neskutečný zážitek a stále si pamatuji na tu obrovskou dětskou radost. Jinak jsme opravdu měli hodně skromné Vánoce.
Máte doma čtyři silné chlapy, kromě manžela Jiřího se staráte o tři syny. Je mi jasné, že vaši kluci na Vánoce určitě pořádají »nálety« na vánoční cukroví. Patříte k ženám, kterým napeče babička, nebo to máte tak, že musíte vyrobit alespoň sedm druhů po vlastní ose?
Přiznám se, že každý rok se snažím upéct alespoň jeden druh. Než jsme se s manželem nastěhovali do vlastního bydlení, tak jsme bydleli v pronajatém domě, paní majitelka neměla moc vztah ke kuchyni, takže neměla ani troubu, používala pouze mikrovlnku s troubou dohromady. Pamatuji si, že jsem se rozhodla, že udělám jeden druh i tam, bylo to šílené, trvalo to opravdu dlouho, ale i tehdy jsem ten jeden druh ve ztížených podmínkách splnila. Když ale chci hodně druhů cukroví, tak oslovím kamarádky, které pečou ve velkém a něco si od nich koupím. Nedělám třeba vosí hnízda, ta si právě vždy koupím od kamarádek.
Když jsme u toho jídla, popíšete, jak vypadá vánoční tabule u Šlégrů? Tipuji, že váš manžel si dá raději pořádný řízek, než aby obíral kosti z kapříka....
Skutečně jste trefil, že kapra na vánočním stole nemáme. Když už máme rybu, tak si dáváme lososa. Většinou ale pečeme kuřecí a vepřové řízky a k nim děláme samozřejmě bramborový salát. Možná někoho zaskočí, že doma děláme hrachovou polévku, já to neznala, u nás se dělala vždy polévka s játrovými knedlíčky, ale můj manžel mě naučil, že na Vánoce patří hrachovka.
Váš manžel je takový český Pán prstenů. Pyšní se totiž prstenem za dobytí Stanley Cupu, další prsten mu připomíná olympijský triumf v Naganu a tuším, že šperk mu připomíná také vítězství na mistrovství světa v roce 2005. Jak jste na tom vy? Předpokládám, že jako každá žena i vy hledáte pod vánočním stromečkem malé krabičky se třpytivými luxusními kousky...
Šperky u nás na Vánoce moc nejedou. Šperky většinou dostávám k nějaké specifické události jako jsou výročí nebo k narození syna. Na šperky si ani moc nepotrpím, hodinky vůbec nenosím, mám ráda jen decentní kousky. Manžel ale ví, že velmi ráda cestuji, což je nyní tedy trochu komplikované, ale nejvíce mi udělá radost nějaký prodloužený víkend, když můžeme být spolu. Pro nás materiální věci moc neznamenají, rádi ale cestujeme za zážitky a také si stále více uvědomujeme, že Vánoce jsou kouzelným časem, kdy je čas dělat radost druhým.
Tím máte na mysli, že dárky pro rodinu vybíráte v předstihu a s pořádným rozmyslem?
To samozřejmě také. Vždy mě ale hlavně obohacovalo, když jsem dostala možnost pomáhat druhým. Dělali jsme nyní charitativní akci pro holčičku se svalovou atrofií. Manžel pro malou Majdalenku Adámkovou během večera vydražil i litvínovský dres, vybraly se nějaké korunky... Myslím, že lidé by si měli pomáhat celoročně, Vánoce jsou ale ideálním časem zastavit se a uvědomit si, že každý třeba nemá takové štěstí jako vy a bez pomoci druhých se neobejde.
To máte pravdu a jsem rád, že to z vašich úst slyším. Pak jsou ale lidé, kteří si mohou koupit vlastně cokoliv, jsou finančně nezávislí a vybrat jim něco, co jim udělá radost, je vlastně velká dřina. Nebudu chodit kolem horké kaše a zeptám se, co pod stromečkem může očekávat váš manžel?
Nakupovat dárky pro Jiříka je vlastně jednoduché. On nesnáší obchodní domy, když přijde do obchodu s oblečením, tak se začne fyzicky potit a musí pryč, on má opravdu z obchodů nějaké panické stavy (od srdce se směje). Manžel celý rok nikam nechodí, nic si nevybírá a vlastně nakupování vůbec nezná. Já už vím, že Vánoce jsou ideálním časem, kdy mohu Jirku hezky obléknout od hlavy k patě. Nakupuji tedy ve velkém bundy, košile, kalhoty, boty a mám to po letech už natolik zmáknuté, že se trefím i do velikosti. Kdyby nebyly Vánoce, tak by se Jirka snad ani neoblékl. On oblečení vůbec neřeší, je mu jedno, v čem vyleze ven, ale na druhou stranu také musím říct, že mu sluší všechno (přidává jiskřivý úsměv).
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
