Velký rozhovor s Ivanem Bartošem o slibech před volbami, snížení platů politiků a úsporném balíčku. Promluvil i o regulaci kratomu
Před volbami byla jeho tvář vidět velmi často v médiích, od prosince 2021 je však místopředsedou vlády Petra Fialy pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj ČR, nyní je v nich vlažněji. Rozhovor, který šéf resortu pro ŽivotvČesku.cz poskytl, to nepochybně vysvětluje. Dalo by se říct, že plní sliby, které voličům dal - tedy maká a »nežvaní«. Redakce se Ivana Bartoše dotázala nejen na zmíněné předvolební sliby, úsporný balíček, snížení platů politiků, ale i regulaci látek, jako je CBD a HHC konopí či kratom.
Pane ministře, před volbami jste velmi silně provolával, jak je v rámci digitalizace ČR na tom špatně. Přiznám se, že zatím nemám pocit, že by došlo k něčemu mimořádnému v rámci změny. Možná se ale mýlím.
Víte, digitalizace je ve státní správě opravdu dlouhodobým procesem, který se historicky nedařilo vůbec řídit. Prvním a velmi zásadním krokem pro zefektivnění práce na digitalizaci, tedy to, co mají všechny úspěšné státy, bylo ustanovení Digitální a Informační agentury (DIA). Ta svou činnost zahájila k 1. dubnu tohoto roku. DIA přinese dlouho potřebné zrychlení a zkvalitnění procesu digitalizace. Díky koncentraci expertů a talentu a svému nadresortnímu postavení bude moci na odstartování nové fáze digitalizace efektivně pracovat. Prostě tým lidí, kteří budou mít transformaci, která je i z pohledu lidí nutná, jako hlavní náplň práce.
Mám to chápat tak, že stále platí, že pro ČR je digitalizace jednou z priorit?
Přesně. Česká republika se tím zařazuje mezi státy, pro které je digitalizace skutečně prioritou a v nichž obdobné nezávislé expertní instituce dávno existují. Finsko, Dánsko, Estonsko, Anglie a další. Rolí DIA bude nejen nastavovat, ale také do určité míry kontrolovat dodržování pravidel pro IT systémy ve státní správě, nabízet expertní pomoc tam, kde je potřeba, a nabízet kapacity k nalézání technologických řešení, když se jí na resortech nedostává. A to, že se skutečně nedostává, za ty roky víme.
A pokud jde o další projekty?
Na nich se aktivně pracuje.
Pokud byste, prosím, mohl konkrétně...
V září plánujeme spustit přesun domén státních institucí na společnou doménu gov.cz. Jednotná doména pro státní weby významně zvyšuje kyberbezpečnost a obecně zlepší dostupnost a přehlednost českého státu pro české občany i zahraniční partnery. To je zásadní i pro lidi. I když lze webové stránky ministerstev na internetu dohledat, dosud se občan nemohl spolehnout, že se za každých okolností nachází na oficiálních stránkách úřadu. Toho loni na podzim zneužili podvodníci, kteří se pokusili o takzvaný phishing skrze falešné stránky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Stránky věrohodně kopírující vizuální podobu webu ministerstva byly spuštěny na doménách »mpsv-cz.cz« či »mpsv-post.online« a mohly nepozorného občana snadno zmást. Plošné zavedení domény gov.cz podobné podvody významně znesnadní. Doména »gov« je už nyní využívaná v řadě evropských států - Velké Británii, Chorvatsku, Belgii, Estonsku nebo Polsku. Nově vzniklé weby jsou na tuto doménu nasazovány už nyní.
V lednu 2024 plánujeme spuštění e-dokladů. Ty budou elektronickou alternativou k plastovým kartičkám. Aplikace nebude vypadat jako »naskenovaný« klasický doklad, bude generovat údaje skrze QR kód. To představuje velkou výhodu oproti plastovým kartičkám, protože bude možné odečíst jen ta data, která jsou v tu chvíli nutná. Příkladem je třeba prokázání plnoletosti. Stačí, aby vaše datum narození znala aplikace, kontrolor by měl vidět jen samotné potvrzení plnoletosti. Aplikace bude navíc udělaná tak, aby se bylo možné prokázat i offline. Nemusíte mít tedy pro používání eDokladů aktivní data! Aplikace eDoklady bude vznikat tak, aby v budoucnu umožnila snadný přechod na celoevropskou eWallet, jejíž příchod se očekává v roce 2025. A co je důležité, že se jejich využití nebude nikam centrálně ukládat. Kde a kdo toto použil. To je do budoucna zásadní. I budoucí evropské řešení nesmí a nebude digitální veliký bratr.
Rozumím. Stejně se musím zeptat, když dochází ke změně, proč to tak dlouho trvá?
Víte, ty důležité a trvalé změny jsou systémové. Jejich efekt nastupuje pomaleji, o to je širší a významnější. Mezi takové systémové změny patří vznik DIA. A například s tím spojená změna zákonů, schvalování a posuzování digitálních projektů. Požadavky často nejsou dobře definované, protože znalost procesů a digitální cesty je na straně státu nízká. Vše se následně ještě musí soutěžit. Někdy mám pocit, že si lidé myslí, že si sednu s nějakými programátory a ty věci prostě vytvořím. Stát, politici ani úředníci neprogramují.
I to je třeba vysvětlovat. Nestačí spustit nějakou aplikaci, ale ta se musí udržovat, musí být podporována třeba infolinkou. Podobně jako to mají třeba banky.
Důležité projekty, na kterých děláme, je vznik mandátního registru či rozvoj eGovernment Cloudu. Jejich náběh je a bude postupný, jak se začnou plnit daty a službami. I jak si na ně veřejná správa bude zvykat.
Vládní strany a jejich agendy se pravidelně střídají a ne každá považuje digitalizaci za prioritu. V mnohém tak stavíme takřka od nuly. K digitalizaci státu je často potřeba upravovat zákony, které s digitalizací zkrátka nepočítají. Příkladem jsou třeba výše zmíněné eDoklady. Není možné jen vyvinout aplikaci a zveřejnit ji k použití, je nutné nejprve platnost elektronických dokladů zakotvit v zákoně. A hlavně aby ty přijímaly státní instituce. Od pošty přes politiky, úřady…
Dalším nutným krokem je i proškolení zaměstnanců státní správy. Budeme-li se držet příkladu eDokladů, je nutné státní zaměstnance vybavit čtecími zařízeními pro jejich kontrolu a zaškolit je v jejich využívání i použití eDokladů jako takových.
Chápu, co vypadá, že jde lusknutím prstu, je systémově významně náročnější. Pojďme o kousek dál. Vláda ve čtvrtek představila úsporný balíček, který se dotkne všech Čechů. Není vaším pohledem chyba, že nedošlo k tomu, kdy by politici začali u sebe a balíček opatření by představili s tím, že si v rámci něj sníží platy?
To v balíčku zahrnuté je, stane se tak ale v rámci samostatného zákona, který připravuje MPSV. Proč to nebylo prezentované na tiskové konferenci, je spíše otázka na pana ministra Stanjuru. Za Piráty rozhodně platí, že se na ozdravení rozpočtu musí férově podílet i politici, což jsem na zmíněné konferenci veřejně řekl. Ostatně sami jsme na jaře předložili návrh týkající se nejen platů ústavních činitelů včetně politiků, ale například i vrcholových manažerů státních podniků i státem ovládaných firem typu ČEZ.
Pirátům se povedlo prosadit, že stavební povolení může být k dostání do 30 dnů. Co v rámci zjednodušení bydlení chystáte za další vylepšení?
Velké zjednodušení určitě přinese digitalizace stavebního řízení. Člověk nebude muset osobně chodit na úřad, ale vše podá online. Z Portálu stavebníka získá územní plán obce i informace o inženýrských sítích. Přes něj může kontaktovat stavební úřad a další orgány státní správy. Bude přesně vědět, v jaké fázi řízení se jeho žádost nachází. Stavební řízení bude díky tomu transparentnější, rychlejší a jednodušší jak pro občany, tak úřady.
Novela stavebního zákona je ovšem jen jedním z celé řady kroků, kterými se snažíme zvýšit dostupnost bydlení v Česku. Navázat by na ni měly změny v územním plánování. Ještě v květnu se na ministerstvu sejde pracovní skupina, která se bude zabývat hlavně regulačními plány. Je potřeba, aby obce měly dostatek pravomocí a mohly snáze než dnes určovat, jaké stavební projekty se na jejich území budou realizovat.
Do meziresortního připomínkového řízení také brzy pošleme návrh zákona o podpoře v bydlení. Jeho cílem bude chránit 1,3 milionu lidí ohrožených bytovou nouzí a pomoci těm, kteří se v ní už nacházejí. To je dalších asi 150 tisíc lidí. Zákon počítá s tím, že v obcích budou působit kontaktní místa pro bydlení, která budou mimo jiné mapovat tamní bytovou situaci. To do budoucna pomůže s lepším nastavením investic do bydlení. Někde je potřeba byty opravit, jinde je jich dostatek, ale nejsou obývané, na jiném místě je skutečně potřeba stavět nové bytové jednotky.
V investicích počítáme hlavně s podporou výstavby obecních bytů. Přes různé návratné finanční nástroje do ní plánujeme zapojit jak peníze ze státního rozpočtu nebo evropských fondů, tak soukromé zdroje. V průběhu několika příštích let by to mohlo být až 20 miliard korun, což několikanásobně překračuje objem podpory za minulých vlád.
Dále také počítáme s tím, že v regionech budou působit poradní týmy pro investice do bydlení. V menších městech, obcích a vesnicích nemají lidi, kteří s tím mají zkušenosti, kteří dokáží celý projekt připravit a ekonomicky dopočítat. Vzniklé týmy samosprávám pomohou například s hledáním vhodného modelu financování, poradí s nastavením spolupráce s bankou nebo developerem.
Nové byty dnes vznikají takřka výhradně ze soukromé iniciativy a peněz, protože obce nemají dost nástrojů, jak situaci s bydlením řešit. To teď měníme. Samosprávy potřebují dostatečně velký bytový fond, aby mohly nabídnout dostupnou a dlouhodobou alternativu ke komerčním nájmům. V zemích, kde samosprávy tento nástroj mají, rostou nájmy i v soukromém sektoru výrazně pomaleji než v Česku.
Když zůstaneme ještě u vlády jako celku, tak jí je často vytýkána slabá komunikace. Kde vidíte chybu?
Jsme ve složité situaci, která nemá vždy tak přímočará a snadná řešení, jak se snaží někteří populisté tvrdit. I proto je někdy komunikace náročnější, ale je úkolem vlády ji zvládnout a hovořit jasně. V tom je bezesporu prostor pro zlepšení. Celkovému dojmu z komunikace určitě nepomáhaly ani různé úniky informací do médií, které osobně považuji za velmi nešťastné a pochopitelně velmi matoucí pro lidi. Na druhou stranu, a to musíte uznat, nejde nereagovat na denní zájem médií o to, co bude, o čem se jedná, co se připravuje. Takže i jednotlivá řešení v mediích rezonují, i když třeba ještě k tomu není ani dohoda stran, natož napsaný zákon.
Co v současnosti vnímáte jako největší problém České republiky?
Nemohu říct jen jednu konkrétní věc, protože je vše vzájemně provázané. Pokud mám říci něco z dlouhodobého hlediska: přetrvávající sociální nerovnosti, rodiny chycené do dluhových pastí, rozevřené nůžky mezi regiony, což se odráží třeba i na lokálně velmi odlišné kvalitě vzdělávání. Dále dostupnost bydlení, pokulhávání ekonomiky za moderními trendy a inovacemi. Že se léta ignorovala ochrana krajiny, vody a půdy i rozvoj obnovitelných zdrojů. Stejně tak jsou rostoucí hrozbou dezinformace a štěpení společnosti. Na všem z toho pracujeme a snažíme se postupně dané oblasti zlepšovat, dekády přehlížené problémy ale nevyřešíte zázračně za den.
Blíží se volby do Evropského parlamentu, jak podle vás odhadem Piráti uspějí?
Volby jsou až za rok, tedy mi přijde předčasné odhadovat jejich výsledky. Co se týče celostátních průzkumů, jsme stabilně druzí z vládních stran co do podpory občanů, čehož si vážím. Průzkumy jsou sice důležitý ukazatel nálad ve společnosti, ale velmi proměnlivý, a to i v návaznosti na nejaktuálnější dění a zvolené metodiky. Hlavní je práce, která za člověkem zůstává, a na tu se soustředím.
Zajímavostí je, že s plošným zavedením datových schránek se také objevil na stránkách ministerstva vnitra seznam subjektů, ten se vám nedávno podařilo odstranit. Nepřichází to trochu pozdě? Přece jen byl dost dlouho dostupný.
Na úvod je nutno říct, že zveřejňování údajů probíhá už od roku 2011 na základě § 14b zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který byl v roce 2011 novelizován.
S masivním nárůstem »datovek« se toto nastavení dostalo do hledáčku médií. Souhlasíme s ÚOOS v tom, že by údaje fyzických nepodnikajících osob neměly být veřejně dostupné. Problém je, že koncem března datové schránky provozovala Česká pošta (spadající pod MV), nebylo tak v naší kompetenci rychle zasáhnout a provést potřebnou změnu. Od 1. dubna ale datové schránky přešly pod DIA a seznam nepodnikajících fyzických osob s datovou schránkou byl už odstraněn. I doteď bylo možné zobrazování svých údajů vypnout, mnoho lidí ale bohužel o této možnosti - ani o samotném zveřejnění - nevědělo.
Smazáním seznamu to ale nekončí. Už jsme do Sněmovny odeslali návrh novely zákona o elektronických úkonech. Jeho cílem je změna systému opt-out, tedy žádosti o vyřazení ze seznamu, na opt-in, žádost o zveřejnění. Uživatelé teď budou mít větší kontrolu nad údaji, které chtějí sdílet.
Rozumím. A teď trochu pirátská lahůdka. Co říkáte na CBD a HHC konopí a jeho regulaci, případně úplný zákaz, což chce ministr Nekula? Vaším pohledem nakonec dojde jen k nějakému omezení?
Zákaz CBD rozhodně za Piráty nepodporujeme. Je nesmysl zakazovat něco, co nikomu neubližuje. My jsme vždycky podporovali cestu regulace místo represe. CBD by se využívat nepřestalo, prostě by jen bylo na černém trhu bez jakékoliv kontroly kvality, bezpečnosti či limitu - třeba pro děti a mladistvé. To je špatně.
Problematiku CBD řešíme za Piráty již několik měsíců v rámci přípravy regulace psychomodulačních látek. Jakmile se informace o chystaném zákazu objevila, ihned jsem na vládě toto téma otevřel. Setkám se i s ministrem zemědělství a představím mu plán našich expertů, jak věc řešit.
Cestou je za nás zavedení kategorie psychomodulačních látek. Tím bude látka pod dostatečným dohledem dostupná na trhu, zajistíme bezpečnost pro spotřebitele i jasné podmínky pro výrobce a zpracovatele. Jsem rád, že téma zvedl následně i pan premiér. Věřím, že společně najdeme schůdnou variantu.
Neschvalujeme ani snahu o zařazení HHC na seznam zakázaných návykových látek. Připomínkovali jsme jednak chybějící vyhodnocení rizik, které by případný zákaz podkládalo, a jednak nesmyslnost zákazu z hlediska výskytu HHC ve všech rostlinách konopí. Úplným zákazem této látky by bylo možné nově perzekvovat i pěstitele technického konopí, ve kterém se HHC ve stopových či malých množstvích vyskytuje. Ve chvíli, kdy na vládní úrovni vzniká regulační model pro psychoaktivní konopí, nový regulační rámec pro psychomodulační látky, zároveň se vláda v programovém prohlášení zavázala regulovat látky podle jejich škodlivosti, vnímáme zákaz HHC jako zpátečnický. Povede to bohužel pouze ke vzniku černého trhu s touto látkou, kde nebude možné regulovat jak přístupnost dětem a mladistvým, tak ani ochránit dospělé uživatele.
Kdy dojde k finálnímu verdiktu?
Za mě by to mělo být co nejdříve. Není správné nechávat uživatele a prodejce v nejistotě.
A zajímá mě, jak se stavíte k automatům, ve kterých lze koupit látku zvanou kratom, který je podle řady expertů silně návykový a nebezpečný - doposud si ho mohou koupit i nezletilí. Jak by podle vás měl být kratom regulovaný? Nebo by se měl úplně zakázat?
U kratomu je dost obdobná situace. V českém prostředí je mezi psychoaktivními látkami relativní novinkou. I z toho důvodu se nachází legislativně v šedé zóně, což představuje problém nejen kvůli jeho dostupnosti pro děti či mladistvé, ale i s ohledem na nedostatečnou kontrolu jeho zdravotní nezávadnosti. Kratom zkusil podle průzkumů každý pátý středoškolák, regulace je rozhodně namístě.
Janka Michailidu, členka Pirátů a Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, řeší společně s Jindřichem Vobořilem a odborným týmem návrh na jeho racionální regulaci. Tento postup, nikoliv plošný zákaz, doporučila také skupina pro včasné varování před novými psychoaktivními látkami. I na vládě a mezi experty je shoda, že je třeba látky, jako je kratom, regulovat, ale není přímo potřeba vždy zavádět další prohibici. WHO také doporučila tuto látku nezakazovat, ale dále ji sledovat. Regulace se zdá být tedy v této chvíli jako nejrozumnější řešení.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
