Vláda rozehrála tvrdou partii proti Hradu i Ústavnímu soudu. Politolog upozornil na nebezpečný signál
Komentář: Prezident Petr Pavel varoval před zpochybňováním soudů a podkopáváním důvěry v demokratické instituce. Stalo se tak ve chvíli, kdy vláda navrhuje Ústavnímu soudu, aby zamítl nebo odmítl jeho kompetenční žalobu kvůli summitu NATO, a zároveň žádá vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala. Politolog Josef Mlejnek z FSV UK pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že vláda může svůj postup chápat jako využití právních možností, zároveň ale podle něj jde o krok na hraně, který může poškodit autoritu Ústavního soudu.
Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem se dál vyostřuje. Kabinet chce, aby Ústavní soud odmítl nebo zamítl prezidentovu kompetenční žalobu kvůli jeho nezařazení do delegace na summit NATO. Zároveň požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučen soudce zpravodaj Pavel Šámal.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc za ANO po jednání kabinetu v pondělí uvedl, že Šámal podle vlády při vydání předběžného opatření projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády. Právě předběžné opatření umožnilo Pavlovi účast na summitu NATO, kde vláda původně s hlavou státu nepočítala.
Do atmosféry sporu vstoupil i sám prezident. Pavel na konferenci k právnímu státu varoval před tím, aby se soudy předem označovaly za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické. Podle něj to není dobrý signál pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát.
"Pokud slýcháme vyjádření na stranu soudů, že jsou podjaté, že případy, které řeší, jsou zpolitizované, že jsou aktivistické, tak to není dobrý signál pro veřejnost, aby měla důvěru ve svůj právní stát," řekl prezident.
Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že spor vnímá jako pokračování bitvy mezi Hradem a vládou. Krok kabinetu vůči soudci Šámalovi podle něj nelze odbýt jako běžnou politickou výměnu.
"Ta bitva samozřejmě pokračuje. Pokud tam mají námitku, aby byl Pavel Šámal z jednání odstraněn, je to samozřejmě diskutabilní. Je to opravdu už na hraně," uvedl Mlejnek pro ŽivotvČesku.cz.
Redakce se Mlejnka ptala také na výroky některých kritiků, podle nichž může podobný postup připomínat až demontáž demokratického systému. Politolog byl v hodnocení opatrnější. Podle něj záleží na úhlu pohledu.
"To, že žádají, aby byl Šámal pro podjatost odstaven, je na hraně. V běžném soudním sporu to může být normální taktika. Strana může žádat výměnu soudce a podobně. Dá se na to dívat tak, že vláda k tomu přistupuje jako k soudnímu sporu, ve kterém se hájí a používá dostupné právní možnosti," řekl.
Zároveň ale upozornil, že v tomto případě nejde o běžný soudní spor, nýbrž o střet vlády s prezidentem před Ústavním soudem. A právě proto by podle něj měla být politická reprezentace opatrnější.
"Dá se na to ale dívat i přísněji. Přece jenom jde o Ústavní soud a spor vlády s prezidentem. K tomu by měli přistupovat opatrněji a jinak," doplnil Mlejnek pro ŽivotvČesku.cz.
Podle politologa může být problém v tom, že vládní postup veřejnosti vyšle signál, že pokud se politické moci nelíbí rozhodnutí soudu, zpochybní přímo soudce.
"Tímto způsobem skutečně mohou podlomit autoritu té instituce. Když se řekne: toho a toho vyřaďte, ten se nám nelíbí, ten nám dal předběžné opatření a s tím nesouhlasíme," uvedl dále Mlejnek.
Prezident ve svém vystoupení připomněl, že právní stát není samozřejmostí. Za jeho pilíře označil funkční justici, nízkou míru korupce a kriminality, aktivní občanskou společnost i nezávislá média. Zároveň upozornil, že Česko sice v mezinárodním srovnání stojí relativně dobře, ale stále má slabá místa, například pomalou digitalizaci soudnictví, nedostatky v boji proti korupci nebo otázku transparentnosti vlastnictví médií.
Celý spor má ale i výrazný politický rozměr. Pavel žalobu podal poté, co ho vláda nezařadila do delegace na summit NATO. Své vyloučení z jednání označil za bezprecedentní zásah do ústavních pravomocí hlavy státu. Premiér Andrej Babiš naopak argumentoval tím, že zahraniční politiku chce aktivně vést vláda.
Redakce se Mlejnka ptala, kam až může současný střet vlády s prezidentem zajít a jak ho může vnímat veřejnost. Podle politologa už nejde jen o právní argumenty, ale také o únavu voličů z pokračujícího konfliktu.
"Vládní voliči zčásti drží vládní basu, opoziční zase opoziční. Ale na obou stranách může být část voličů, které to znechucuje. Prostě nechtějí vidět souboj vlády s prezidentem," vylíčil Mlejnek pro ŽivotvČesku.cz.
Podle něj může část veřejnosti vnímat prezidenta jako instituci, která má stát nad běžným politickým provozem a chránit ústavní rámec. O to citlivěji může působit »otevřená bitka« mezi vládou a Hradem.
"Může jim to přijít přehnané. Prezidenta mohou vnímat jako instituci, která má zaštiťovat ústavní řád a být trochu nad politickým systémem. Taková »bitka« je může znechutit," dodal politolog.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
