Volby jako alarm pro vládní strany: Debakl pro Piráty a STAN, nevýhra koalice Spolu, hodnotí politolog
Komentář: Volby do Evropského parlamentu vyhrálo hnutí ANO, bude mít sedm z celkem 21 mandátů vyhrazených pro Českou republiku. Druhá skončila koalice vládních stran Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), která obsadí šest křesel. Na třetím místě se překvapivě umístila koalice hnutí Přísaha a strany Motoristé sobě, která získala dva mandáty. Rovněž dva europoslance bude mít koalice Stačilo! vedená KSČM, páté skončilo vládní hnutí STAN se dvěma mandáty. Zklamáním dopadly volby pro další vládní stranu Piráty, kteří budou mít v europarlamentu jen jediného zástupce, stejně jako koalice opozičního hnutí SPD s neparlamentní Trikolorou. Ostatní uskupení nedosáhla na pětiprocentní hranici. Pro ŽivotvČesku.cz okomentoval výsledek voleb uznávaný český politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Josef Mlejnek.
K volbám přišlo v pátek a sobotu 36,45 procenta voličů, což byla nejvyšší účast od vstupu Česka do Evropské unie. Výsledky voleb v neděli hodinu před půlnocí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) na tiskové konferenci a na volebním webu.
"Pokud jde o výsledky, tak jde o »masakr« vládních stran. Snad jen koalice Spolu relativně uspěla, ale stále je pod svými možnostmi. Volební účast ukázala, že opoziční strany dokázaly mobilizovat své voliče i kvůli tomu, že témata spojená s Evropskou unií jsou žhavá v tuzemské politice – jako je migrační pakt, Green Deal, růst cen energií a podobně. To znamená, že česká společnost je na ně velmi citlivá," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz jeden z nejvyhledávanějších českých politologů Josef Mlejnek, co volební výsledky odhalily. Podle něj jde o »nevýhru koalice Spolu a debakl zažili Piráti a STAN«, pokud jde o hodnocení výsledků.
"Volby do Evropského parlamentu slouží jako vyjádření negativních nálad vůči stávající vládě. Dost často v nich tratí strany, které jsou v tu dobu u moci. Lidé je využívají k tomu, aby dali najevo nějakou nespokojenost. Když se to spojí, tak tu máme výsledek, jaký máme," dodal pro ŽivotvČesku.cz uznávaný politolog s tím, že uplynulé volby do Evropského parlamentu lze vnímat jako »test«, jak to teoreticky může vypadat za rok v rámci voleb do Sněmovny.
Podle prvních reakcí opozičních i vládních politiků evropské volby zřejmě – na rozdíl od některých jiných unijních států – nezmění současné rozložení sil na domácí politické scéně. Vyvolávat hlasování o nedůvěře vládě nemá podle vítězného ANO smysl. Politici Spolu považují výsledek za slušný, i když si přáli vyhrát. Politologové včetně Josefa Mlejnka se obecně shodují, že lidé v těchto volbách hlasovali proti vládě a kabinet pětikoalice v nich prohrál. Výsledky podle nich ukazují velkou nespokojenost s vládou. Uskupení Přísahy a Motoristů třetím místem překvapilo, dobře si vedla i koalice vedená komunisty, zatímco SPD měla naopak nečekaně slabý výsledek, uvedli.
ANO zvítězilo se ziskem 26,14 procenta hlasů, minulé eurovolby vyhrálo s podporou 21,18 procenta voličů. Dosud mělo šest mandátů, o jeden si tak po letošních volbách polepší. Lídr hnutí Andrej Babiš označil výsledek voleb za »famózní úspěch« a velké zadostiučinění. Bývalý premiér novinářům řekl, že nemá smysl po vítězství ANO vyzývat k předčasným sněmovním volbám. "Ať si to voliči vypijou do konce, když zvolili tuhle vládu, která neplní program," prohlásil Babiš.
Koalici Spolu volilo 22,27 procenta hlasujících, oproti minulým volbám získala dohromady o dva europoslance méně. Ve volebním štábu proto zavládlo po oznámení výsledků zklamání, mnozí doufali ve výhru. Premiér a šéf ODS Petr Fiala pogratuloval ANO k vítězství a prohlásil, že Spolu dosáhlo slušného výsledku. Koaliční strany se podle něj budou snažit, aby další volby vyhrály. "Nejsme ani nadšeni, ani zklamáni. Šest mandátů bylo minimální hranicí pro úspěch v těchto volbách," řekl Fiala. "Snili jsme o prvním místě, ale bereme s pokorou i to druhé," uvedl lídr kandidátky Alexandr Vondra (ODS).
Pro Přísahu s Motoristy hlasovalo 10,26 procenta voličů. Lídr kandidátky Filip Turek je se ziskem dvou mandátů spokojený, tajně doufal až ve tři mandáty. Voliči se podle něj nenechali znechutit ani zastrašit kampaní konkurence, kterou Turek označil za dehonestační.
Uskupení Stačilo! v čele s komunisty obdrželo 9,56 procenta hlasů a bude mít dva europoslance, v minulých eurovolbách samostatně kandidující KSČM dostala 6,94 procenta hlasů a získala jeden mandát. Pozici v EP obhájila jednička kandidátky Kateřina Konečná, která považuje výsledek za úspěch. Do europarlamentu se za Stačilo! dostal také někdejší zdravotnický expert Pirátů Ondřej Dostál.
Hnutí STAN sice zdvojnásobilo počet svých europoslanců na dva, přesto jeho lídři čekali víc, před hlasováním si přáli dvouciferný výsledek a tři mandáty. Předseda STAN Vít Rakušan řekl, že výsledek nepokládá za úspěch. Lídryně kandidátky Danuše Nerudová uvedla, že považuje za alarmující posílení komunistů a pravicových extremistů. Podle Rakušana to je špatná zpráva pro vládu i pro demokratické strany.
Piráti v roce 2019 získali 13,95 procenta hlasů a tři mandáty, letos dostali 6,20 procenta hlasů, což jim vyneslo jen jedno křeslo. Předseda strany Ivan Bartoš označil výsledek za velké zklamání. Strana bude podle něj nyní analyzovat důvody výsledku, jde podle něj o důležitou zpětnou vazbu od občanů. V Evropském parlamentu je bude zastupovat Markéta Gregorová, která kandidovala z druhého místa.
SPD obhajovala dva mandáty, v koalici s Trikolorou získala jen jeden. Díky preferenčním hlasům ho získal stávající europoslanec Ivan David, který přeskočil lídra Petra Macha. Předseda SPD Tomio Okamura označil volební výsledek za neúspěch, podle něj musí mnohem aktivněji přistupovat k oslovování voličů.
O hlasy voličů se tento rok ucházelo 30 uskupení. Jednadvacet křesel v Evropském parlamentu určených pro Česko si rozdělí sedm kandidujících subjektů, ostatní se nedostaly přes pětiprocentní hranici. Nejlépe z nich dopadlo PRO Jindřicha Rajchla, které dostalo 2,15 procenta hlasů, což Rajchl označil za dobrý základ pro sněmovní volby. V nich chce překonat pětiprocentní hranici.
Sociální demokraté považují výsledek voleb, ve kterých dostali 1,86 procenta hlasů, za další neúspěch strany. Zástupci v minulosti nejsilnější politické strany v zemi očekávali, že získají alespoň jeden mandát. Předseda SOCDEM Michal Šmarda řekl, že se straně zatím nepodařilo přesvědčit voliče, že se změnila. Napravit to chtějí v podzimních krajských volbách.
Více než jedno procento hlasů, které zaručuje jednorázový příspěvek ze státního rozpočtu 30 korun za hlas, získali také Svobodní (1,76 procenta) a Zelení (1,55 procenta). ČSSD Jiřího Paroubka obdržela čtvrt procenta hlasů. Uskupení Česká republika na 1. místě, v jehož čele stojí zadlužený pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel, volilo 0,23 procenta voličů. Celkem letos propadlo víc než 11 procent hlasů pro uskupení, která nedosáhla pěti procent.
Účast byla v letošních evropských volbách rekordní, dosáhla 36,45 procenta. Ve všech krajích byla vyšší než 30 procent. Nejvíc oprávněných voličů přišlo v Praze, a to 42,58 procenta. Naopak nejmenší zájem o volby byl v Karlovarském kraji, kde k urnám přišlo 30,21 procenta oprávněných voličů.
Nejvíc preferenčních hlasů v eurovolbách od voličů dostala jednička ANO Klára Dostálová, přes 171.000. Následují Turek (Přísaha a Motoristé), kterého zakroužkovalo 152.196 lidí, a Vondra (ODS) s 118.492 preferenčními hlasy.
Mandát obhájilo deset z dosavadních 14 europoslanců, kteří znovu kandidovali. Naopak v Evropském parlamentu už nebudou pirátští europoslanci Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa, Michaela Šojdrová ze Spolu ani Hynek Blaško zvolený za SPD, který byl tentokrát lídrem Aliance za nezávislost ČR.
Volební místnosti v Česku se uzavřely tradičně v sobotu dvě hodiny po poledni, během několika následujících hodin volební komise sečetly odevzdané hlasy ve všech okrscích. Zaslané výsledky začal ČSÚ zpracovávat a přepočítávat na mandáty v neděli večer. Zveřejnit je mohl až hodinu před půlnocí. Právě tehdy skončily volby v celé Evropské unii.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
