Za socialismu se žilo lépe, dodnes si myslí někteří Češi. Ekonom převážně jejich tvrzení zmuchlal jako papír od vlašáku
Komentář: Dlouhých 34 let uplynulo od sametové revoluce a pořád se ve společnosti objevuje tvrzení, že za socialismu bylo lépe. Jako odůvodnění s tím je často slyšet, že tehdy všichni museli pracovat a dnes se »makat« chce málokomu. A také, že tehdy bylo všechno kvalitnější a k dostání bylo všechno, co člověk potřeboval. Redakce ŽivotvČesku.cz se rozhodla tato tvrzení ověřit. S přihlédnutím na data z roku 1989 a 2022 se k tématu pro redakci vyjádřil ekonom Štěpán Křeček. "Průměrná mzda se zvýšila z 3 170 korun československých na částku lehce přesahující 40 tisíc korun," uvedl jen jako první lahůdku.
Doba se od sametové revoluce v roce 1989 změnila v mnohém. Až na to, že některým Čechům zůstala povaha stejná, kdy jsou ústy už na Západě, ale ve skutečnosti pořád pro »kamarádíčky« schovávají lepší maso pod pultem. Ale pokud jde o dobu, je nepochybně nesrovnatelná.
V minulosti byly možnosti logicky omezenější. I když svět se stále posouvá k lepším a autentičtějším možnostem, přesto jsou stále české domácnosti, ve kterých se vzpomíná na to, jak za socialismu bylo blaze a co všechno bylo lepší a hlavně - levnější. To ale není z větší části pravda.
"Kdybychom vzali v úvahu, jak se proměnily příjmy obyvatelstva, a přepočítali to v rámci zmíněných let k cenám, tak zjistíme, že drtivá většina výrobků a služeb je v současnosti výrazně levnější. Například hladká mouka byla v roce 1989 dražší o 150 procent, rýže o 180 procent, káva zrnková o 1080 procent a u masa - vepřová pečeně byla o 370 procent dražší," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Štěpán Křeček s tím, že pokud jde o alkohol, tak »tuzemák« byl dražší o 430 procent.
"Jsou ale i položky, které dříve vycházely skutečně levněji. Třeba teplo je dnes o sto procent dražší, hnědé uhlí je v současnosti dražší o 25 procent," pokračoval pro ŽivotvČesku.cz Štěpán Křeček s verdiktem, že za socialismu lépe nebylo. Poznamenal, že srovnávací data pocházejí z Národního katalogu otevřených dat a portálu »zakomunistu«, kde jsou data zpracovaná podle statistik a ročenek, což bude mít nepatrnou odchylku od dat Českého statistického úřadu, a to kvůli metodice. ČSÚ příkladem uvádí, že v roce 1989 pšeničná mouka hrubá stála 3,80 koruny, oproti tomu v roce 2020 pak 11,72 koruny.
Pravdou je, že bydlení bylo v minulosti výrazně levnější, než je tomu v současnosti, druhou stranou mince pak je, že bydlení v dobách socialismu bylo pro řadu lidí problém, a to velmi dlouho a složitě řešitelný, někdy i neřešitelný. "Byty scházely a nebyly zkrátka pro každého," upozornil pro ŽivotvČesku.cz ekonom. Podle něj pak byt 3+1 o velikosti 70 metrů čtverečních stál podle vyhlášky z roku 1964, která neprošla úpravou, 175 korun, a to při průměrné mzdě 3170 korun. Ve staré zástavbě se platilo 130 korun za 60 metrů čtverečních.
Zajímavostí je, že v roce 2019 si třetina Čechů nad 40 let myslela, že sametová revoluce změnila jejich život k lepšímu. Ukázal to průzkum, který si nechal zpracovat projekt Paměť národa od NSM Market Research. Čtvrtina oslovených si pak myslela, že rok 1989 v jejich životě nic nezměnil, uvedl to iRozhlas.cz.
Průměrný důchod roku 1989 dosahoval 2000 korun československých, průměrný důchod v prosinci 2022 v ČR zhruba 18 061 Kč.
Překvapivý je pak průzkum, který přinesl portál Hlidacipes.org z roku 2017, který uvedl, že každý pátý středoškolák si v té době myslel, že se v Československu mezi lety 1948 až 1989 žilo lépe, uvedl to s odvoláním se na data agentury Median pro společnost Člověk v tísni.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
