Zastropování cen energií je správný krok, ale ďábel je ukryt v detailu, říká Miroslav Kalousek s tím, že je nutné ošetřit, aby to nebyl nekonečný tunel na státní rozpočet

Miroslav Kalousek
Miroslav Kalousek
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář, ČTK | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 27. 9. 2022

Stanovení maximálních cen energií nebude u domácností v Česku limitováno spotřebou. U malých a středních firem budou v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku o návrhu, který by jim pomohl zavedením cenového stropu do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Novinářům to v pondělí řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila exministra financí Miroslava Kalouska (61), jak se na cenový strop dívá. Z jeho odpovědi vyplynulo, že ho vnímá jako pozitivní krok.

"Já jsem na zastropování cen elektřiny vlastně apeloval ještě dřív, než s tím vláda přišla. Ten krok je správný, ale ďábel je ukryt v detailu. Musíme počkat na to celkové řešení a ono není hotové. Je jistě dobře, že na to vláda přistoupila, a je jistě dobře, že občany uklidnila jakousi minimální cenou, přes kterou nepojede vlak. Ale je nezbytně nutné ošetřit, aby to nebyl nekonečný tunel na státní rozpočet. Nepochybuji, že se to podaří, ale ty detaily neznám, takže to nemohu teď posoudit," uvedl pro ŽivotvČesku.cz v současnosti místopředseda správní rady VZP Miroslav Kalousek.

"Vládní nařízení ohledně zastropování cen energií nebude spotřebu domácností limitovat. Jsme přesvědčeni, že jsme schopni dosáhnout úspor ve spotřebě energií u domácností i bez zavádění limitů na spotřebu," řekl v pondělí Síkela v Praze na tiskové konferenci k brněnskému strojírenskému veletrhu.

Síkela tak vysvětloval nejasnost, která vznikla po jeho nedělním vyjádření v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Tam uvedl, že se očekává, že při jednání v EU bude stanovena horní hranice pro kompenzace firmám i domácnostem na základě jejich předchozí spotřeby.

U domácností nebyl podle Síkely na unijní půdě stanoven žádný úsporný limit. Pouze se podle něj konstatovalo, že by bylo hezké, kdyby se takové zastropování netýkalo celé spotřeby. Jako příklad zmínil Rakousko, které se rozhodlo, že nad úrovní 80 procent spotřeby budou lidé platit tržní cenu. "Česká vláda touto cestou nejde," ujistil Síkela. Lidé podle něj šetří už teď, samotný nastavený strop už podle něj k šetření motivuje.

Zdůraznil, že jednání EU se vede v tom duchu, že se stanoví unijní rámec a státy mají možnost v jeho rámci, i pod tento rámec, přijímat další opatření, pokud to uznají za vhodné.

U malých a středních firem se bude na unijní půdě podle Síkely schvalovat návrh, který jim pomůže zavedením cenového stropu na energie bez ohledu na to, v jakém oboru podnikají, a to do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let. "Bude to pro ně znamenat předvídatelnost, jistotu, možnost plánovat, naceňovat svoje výrobky, a to minimálně na celý příští rok 2023. Myslím, že to je ohromný úspěch, a nepochybuji, že se to podaří dojednat," řekl Síkela.

Vláda už dříve oznámila, že maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny stanoví na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu, u plynu na tři koruny za kWh včetně DPH. U malých a středních firem se to má automaticky bez žádostí dotknout těch, kteří mají do 250 zaměstnanců s ročním obratem do 50 milionů eur (asi 1,23 miliardy Kč).

Síkela rovněž uvedl, že se v zájmu toho, aby se energiemi neplýtvalo, uvažuje o zavedení opatření ke snížení spotřeby v tzv. špičkových hodinách. "Kdy se spotřebovává nejvíc energie, kdy se zapojují nejdražší zdroje výroby. To znamená ty plynové závěrné elektrárny, které pak cenu elektřiny tlačí hrozně nahoru," řekl Síkela. Konkrétně ale o těchto opatřeních nemluvil.

Síkela v pondělí uvedl, že připravuje také řešení s energiemi pro sportovce. Chce o tom informovat vládu. "Uvidíme, jak vláda rozhodne," řekl Síkela.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.