Zlatý Metoděj Jílek prozradil, jak se dostal k rychlobruslení. Jeho chuťové pohárky uspokojí japonský poklad za tisíce korun
Devatenáctiletý Metoděj Jílek se vrátil ze Zimních olympijských her v Miláně s něčím, o čem se ještě dlouho bude mluvit. V závodě na 10 000 metrů rychlobruslení zazářil a jako první Čech v historii ovládl tuto disciplínu, když dojel nejrychleji a získal zlatou medaili. Metoděj, jehož jméno bylo pro většinu Čechů donedávna neznámé, je ale i mladík a student s běžnými radostmi i starostmi. V krátkém rozhovoru pro Olympijský tým v listopadu popsal, jak s bruslením začínal a co mu udělá největší radost na talíři.
Jílkův triumf byl skutečně výrazný. Nejenže porazil své soupeře o více než pět sekund, ale na trati předčil i ostřílené medailisty. Ve finále předvedl »nejlepší závod svého života« a jasně potvrdil, že patří mezi největší talenty světového rychlobruslení.
Metoděj Jílek pochází z Prahy a rychlobruslařskou kariéru odstartoval relativně nenápadně. Zpočátku se mu ale dařilo mainstreamu uniknout – jeho jméno znala spíš sportovní veřejnost a fanoušci rychlobruslení. Teprve teď, když vystoupil na nejvyšší olympijskou příčku, se z něj stal téměř okamžitě národní sportovní hrdina.
Jeho vítězství však rozhodně nebyla »cesta přes noc«. Už na juniorské úrovni sbíral úspěchy. Stal se juniorským světovým šampionem v mnoha disciplínách a překonával rekordy ve Světovém poháru.
O své sportovní cestě Metoděj často říká, že nikdy nezačal s cílem být známou osobností, ale závodil, protože miluje pocit rychlosti a výzvu. Jeho začátky sahají k inline bruslení. Když byl ještě malý, byla to vlastně náhoda, která ho přivedla k lední dráze.
"V pěti letech jsem šel s rodiči bruslit na kolečkových bruslích na ovál, šla si tam zabruslit i trenérka jednoho lokálního klubu, která se zeptala, jestli se nechceme přidat, a od té doby jsem začal bruslit," zavzpomínal v krátkém rozhovoru, který sdílel na sociální síti Olympijský tým.
Metoděj je kromě sportu i poměrně normální kluk, který si užívá věci jako mnoho jeho vrstevníků. Co se týče jídla, přiznal, že nemá jídlo jako odměnu, ale když si má vybrat, nejvíc mu chutná wagyu steak a raději má pizzu než těstoviny.
"Hudbu poslouchám jen při kole, když jedu fakt něco složitýho, tak si zapnu hardstyle," prozradil o sobě s úsměvem student oboru »Kondiční trenér«.
Metoděj Jílek není jen sportovec, který vyhrál závod. Je to nový český olympijský šampion, jehož příběh bude ještě dlouho rezonovat. Stal se symbolem vytrvalosti, talentu a oddanosti své disciplíně.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
