33 kilogramů jsem shodil tak, že jsem jedl šestkrát denně, prozradil snoubenec Lucie Bílé. Charismatický Radek Filipi ukázal tělo božského Herkula
Šest nekomfortních měsíců v rámci stravování, ve kterých si prošel peklem a dokázal, že disciplína je u něj na prvním místě. Řeč je o charismatickém Radku Filipim (38), který dokázal za půl roku shodit parádních 33 kilogramů na váze - k tomu ale své tělo dostal do formy, že na něm lidově řečeno svaly viditelně jen hrají. Mnozí by klidně s nadsázkou řekli, že jeho tělo jim připomíná tělo božského Herkula. Pro ŽivotvČesku.cz snoubenec zpěvačky Lucie Bílé (56) prozradil, čím vším si prošel a co ho do budoucna čeká.
Radku, říká se, že základem úspěchu při hubnutí je strava. Vy jste dokázal shodit za šest měsíců 33 kilogramů. Trápil jste se hodně?
(Směje se) Víte, člověk má pocit, že je to složité, ale překvapivě je hubnutí poměrně jednoduché. Zkrátka jídlo v tomto procesu je zhruba 70 až 80 procent a bez jídla, myslím jeho vyváženého poměru a kalorií, shodit je prakticky nemožné. Člověk může cvičit, běhat, dělat cokoliv, ale rozhodující je při hubnutí i nabírání stále jídlo.
Předpokládám tedy, že smažák a hranolky jste neměl sakra dlouho...
(Usměje se) Už půl roku. Jedl jsem jen maso, ryby, rýži, brambory, nic navíc v tom nebylo, až mě to děsilo. Ale člověk používá samozřejmě sportovní doplňky, já mám spolupráci s Extrifitem a díky těmto suplementům jsem mohl v dietě konzumovat různé rýžové kaše, proteinové drinky a tyčinky, takže se to dalo zvládnout. Ale budu se opakovat, bez zásahu do stravy hubnout nejde.
Rozumím. Na fotkách vypadáte brutálně vyrýsovaně, až to vypadá, že jste v posilovně i spal. Kolikrát v týdnu jste měl trénink?
Cvičili jsme čtyřikrát až pětkrát týdně a jedl jsem šestkrát denně zhruba po pravidelném intervalu dvě a půl až tři hodiny.
Výsledek je skutečně luxusní. Shodit, jak říkáte, není až tak těžké, ale co vím, tak vyrýsovat to do detailů, to už lehké není. A vám se to povedlo sakra skvěle. Soustředil jste se nějak na jednotlivé partie, teď myslím konkrétně břicho?
To je pravda, lehké to není, ale u mě je neuvěřitelné, že to šlo nějak samo. Pravda je, že ke konci diety jsme ho cvičili intenzivněji, ale ne až nějak extrémně, protože při cvičení člověk břicho zapojuje prakticky v každém cviku. Co mě samotného překvapilo, že to takhle vylezlo. Ale zase, je to o tom jídle, to znamená, že i když by příkladem a nadsázkou člověk udělal tisíc sklapovaček, tak to nevyleze nikdy do takové formy. A s mým trenérem Honzou Turkem, který je profesionální kulturista, jsme na to koukali oba, že se to takhle povedlo.
Vy jste se v roce 2019 stal mistrem světa v benchpressu. Co vás čeká, pokud se bavíme o soutěžení?
Připravoval jsem se na mistrovství Evropy, což je zpět asi dva a půl měsíce, ale tím, jak jsem šel s váhou dolů, v té době jsem byl lehčí o patnáct až sedmnáct kilogramů, a jak tělo bylo celkově unavené a přetrénované, tak jsem dostal zánět bicepsu. Riskoval bych hrozně moc ohledně zdraví, takže jsem to vzdal.
To se dá chápat, zdraví má člověk jen jedno. Slyšel jsem ale, že byste se měl objevit na obálce kulturistického časopisu Svět kulturistiky. To je pravda?
Když bylo jasné, že na mistrovství nepojedu, tak jsme s mým trenérem Honzou Turkem pokračovali dál a vlastně šlo o můj osobní cíl, že shodím. A mezitím přišla nabídka, že bych mohl být na obálce srpnového vydání.
To nešlo odmítnout, předpokládám.
Klukovský sen (směje se). Jasně, nešlo...
Kdo kdy cvičil, naprosto to pochopí. Takže se v hubnutí jelo dál?
Přesně tak. Bylo to takové finále, velká motivace a ladila se vlastně už jen forma. Když jsme to pak s mým trenérem hodnotili, tak jsme si řekli, že příští rok by se nějaké kulturistické závody mohly zkusit.
Poslední dotaz, kolik teď vážíte?
Když jsme začínali v prosinci, tak jsem měl váhu 137 kilogramů a na konci procesu, když to tak řekneme, tak na vážení se ukázalo 104 kilogramů, ale aktuálně je moje váha o trochu vyšší.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.