Imunolog Jiří Šinkora popsal krok za krokem, co rozhoduje o životě a smrti po vdechnutí infekční dávky koronaviru

Neočkovaní senioři, kteří nemocí neprošli, hrají s variantou delta »ruskou ruletu«. To je výrok, kterým proslul imunolog Jiří Šinkora. Je přesvědčen, že pokud vláda dokáže ochránit nejstarší generaci a přemluví seniory k očkování, tak nápor na nemocnice bude o několik řádu nižší. "Oni zahlcují nemocnice, já to nerad takhle říkám, ale tak to prostě je," uvedl imunolog pro ŽivotvČesku.cz a do detailu popsal, jak v lidském těle probíhá onemocnění covid-19.

Pane doktore, vy jste v minulosti proslul výrokem, že zásadní je, jak velkou infekční dávku člověk při setkání s nakaženým jedincem obdrží a že děti mají obecně nižší virovou nálož než dospělý člověk. Je tedy možné, že nakazit se od dítěte je v případě covidu »výhodnější«, než dostat infekční dávku od dospělého člověka?

Děti mají obecně nižší nálož viru. Imunitní odpověď dětí je velmi rychlá a prvoliniová, jejich imunitní systém nasadí T-buňky (T-lymfocyty, pozn.red.). To jsou buňky, které dozrávají v brzlíku, dospělí lidé jich mají méně a starci je nemají vůbec. Nevím, zda někdo přesně měřil virovou nálož u dětí, ale podle mého názoru by měla být teoreticky nižší. Už nižší hustota ACE receptorů (tento enzym je membránovým proteinem, podrobné studie struktury tohoto proteinu ukázaly silnější vazebnou afinitu SARS-CoV-2 k ACE2 spolu s účinnějším rozpoznáváním receptoru, což může mít vztah k mezilidskému přenosu, pozn. red.) znamená, že virus hůře proniká do buněk, u dětí je nástup infekce pomalejší, předpokládám, že nálož, kterou »vyprskávají«, je nižší. Samozřejmě, že dítě v plné infekci může být v daný moment infekčnější než dospělý, který má menší nálož, to není absolutní, tam je dynamika, ale v průměru si myslím, že děti vylučují viru méně. U dospělých samozřejmě záleží na tom, s kým se setkáte, kde se setkáte a jak dlouho to setkání probíhá. Výše infekční dávky je podle mě kruciální. Ono i ve výsledku PCR testu, z toho materiálu, který vám odeberou z nosu či úst, lze vyčíst, jak vysoká je nálož, ale sděluje se pouze pozitivita či negativita. Na začátku epidemie jsme navrhovali tato data schraňovat, ale zda se schraňují, to nevím.

Virovou dávku, jakou člověk obdrží od nakaženého, ovlivňuje čas i vzdálenost? Tedy jak dlouho a na jakou vzdálenost se infikovaný a ohrožený setkávají?

Určitě, z toho také vycházela pravidla typu, že do 15 minut je to méně bezpečné atd. Virus se pořád kumuluje, když jste s infekčním člověkem minutu, tak vám dá jednu dávku, když s ním jste deset minut, tak vám dá deset dávek. To je příklad, ale prostě čím déle s člověkem jste, tím stoupá infekční dávka, kterou dostáváte. Když jste s člověkem 15 minut, tak máte skoro jistotu, že to dostanete, když s ním jste 30 minut, tak ta jistota je dvojnásobná. Z toho byla definována pravidla, jak se stýkat, například při posuzování kontaktů se hodnotilo, zda jste se sešli na méně než 5 minut, na méně než 1,5 metru atd. Má to vědecké opodstatnění a je jisté, že čas i vzdálenost při setkání osob mají vliv.

Záleží také na tom, zda setkání s nakaženým probíhá venku či v uzavřené místnosti?

Ano, rozdíl je v proudění vzduchu, venku neustále proudí vzduch, virus letí od vás pryč, v místnosti to tak není. Proto je tak důležité například větrat ve školních třídách. V létě se virus šířil méně. Hypotéza, že virus ovlivňuje teplo, je podle mě nesmysl, v Indii máte také teplo. Nejde o teplo, ale o chování lidí, v zimě se scházíme ve vnitřních prostorách. Když děláte párty, které jsou stále povolené, tak nyní jsou uvnitř, v létě se párty dělají venku. Když jste na párty, tak se objímáte, šeptáte si do ucha, v létě když jste u ohně, tak od sebe přeci jen sedíte trochu dále a jste v pohybu, od ohně odcházíte a zase přicházíte.

Co se přesně děje v organismus, když dosud zdravý člověk vdechne virus?

Virus se nalepí na vaše slizniční buňky, vnikne do nich a pomnoží se.

Rozumím a abych otázku konkretizoval, co v lidském těle rozhoduje o tom, zda infekce koronavirem proběhne jako »neškodná« rýma, nebo zda nakažený skončí na JIP a bojuje o život?

Nejprve se virus nalepí na sliznici dýchacího traktu. Zasáhne horní cesty dýchací a začne se množit. Virus se začne množit v buňkách a buňky začnou vydávat signály, že jsou nakažené. To začne přivolávat T-buňky, které začnou vyhledávat nakažené buňky a likvidují je. To, co rozhodne o průběhu infekce, je to, zda najdou nakažené buňky včas. Virus »nejede« tak rychle, že by se během hodiny dostal dál do těla. On se množí na sliznicích a T-buňky pořád cirkulují tělem a osahávají další buňky, to se děje, ať v těle probíhá či neprobíhá infekce. Když najdou úlomek bílkoviny peptid, který je na povrchu buňky, ale nepatří vašemu tělu, tak tu buňku zabijí. T-buňky to rozpoznají, začnou zabíjet a začnou přivolávat další buňky, armáda roste a zabíjí všechny buňky, které jsou napadeny.

A vzniká boj o čas?

Přesně, vzniká boj o čas, virus se množí a T-buňky zabíjejí napadené buňky. Pokud zabíjejí rychleji, než se virus množí, tak nepronikne hlouběji do těla, třeba do plic, ale ztratíte třeba čich a dostanete rýmu. Dochází tedy k eliminaci viru. Jenže než k té eliminaci dojde, tak uplyne určitý čas, vy začnete kýchat a »prskáte« ten virus dál a přenášíte dál virus do okolí. Představte si staré koronaviry, které tu máme už dlouho. Tyto koronaviry cestují populací, někdo ho v sobě má, »prskne« ho na někoho jiného, pak pár dnů trvá, než dojde k zmobilizování imunity, to je ten čas, kdy se ten virus může namnožit a vy při kýchnutí ho posíláte zase dál. Když jste imunní, tak máte rýmu a nachlazení, ale virus za několik dnů zabijete. SARS-CoV-2 je ale nový virus, který nikdo neznal a nikdo neměl imunitu. To znamená, že virus má více času na množení. Proto u dětí je to jinak, protože děti vlastně každý virus potkávají poprvé. Děti sice nemají předpřipravenou imunitu, ale mají T-buněk tolik, že mají vysokou pravděpodobnost, že T-buňky najdou virus včas, pomnoží se a virus zabijí. Když potkáte virus jako starý člověk, tak máte T-buněk málo nebo žádné. Virus se tedy množí dál, proniká hlouběji do těla a přichází na řadu protilátky jako druhá linie obrany, ale tvorba protilátek trvá dny až týdny. Proto přichází nebezpečí, že virus se pomnoží v těle rychleji, než se vytvoří protilátky. Vznikají další obranné mechanismy, přichází neprotilátková imunita, která vytvoří například zápal plic.

Když se bavíme o produkci T-buněk, která u seniorů již neprobíhá, tak mi dochází, že oni bez očkování opravdu hrají »ruskou ruletu«, jak jste již několikrát zdůraznil na svém Facebooku i ve veřejných vystoupení...

Víte, já nikdy nebyl fanda povinného očkování... Ale ti senioři opravdu pro nemocnice představují problém. Já bych je prosil, já bych jim dal nějaké výhody, aby se šli naočkovat... Oni zahlcují nemocnice, já to nerad takhle říkám, ale tak to prostě je. U seniorů je to tak, že když infekce u nich již proběhla, tak senior má obrovskou pravděpodobnost, že se mu udělají protilátky. Protilátky jsou důkazem, že prošli nemocí, když je nemají, tak je to skoro stoprocentní, že infekcí neprošli. Kdo nemá ze seniorů protilátky, tak tím neprošel a takový člověk má desetiprocentní pravděpodobnost smrti. To už je spočítané a je to opravdu decimování. Neočkovaní senioři, kteří nemocí neprošli si musí uvědomit, že každá desátá kulička je černá (imunolog přirovnáním o černé kuličce myslí skutečnost, že každý desátý nakažený senior, který není chráněn očkováním či nemá protilátky, boj o život prohraje, pozn. red.).

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.