Co se odehrává v těle po dávce mRNA vakcíny krok za krokem. Imunitní systém se naučí reagovat, říká virolog Jiří Černý
V současnosti se v ČR očkuje čtyřmi očkovacími látkami. V největší míře se využívá vakcína Comirnaty od společnosti Pfizer/BioNTech, která chrání asi 83 procent očkovaných a patří do skupiny vakcín na bázi RNA. Protože očkování proti onemocnění covid-19 je i nadále diskutovaným tématem, redakce ŽivotvČesku.cz oslovila virologa Jiřího Černého (36), aby popsal, co se přesně děje v těle člověka po aplikaci očkovacího preparátu.
Jak už bylo zmíněno, Comirnaty patří do skupiny vakcín na bázi RNA. Očkuje se ve dvou dávkách, stejně jako konkurenční vakcína Spikevax od společnosti Moderna. Třetí dostupná očkovací látka pochází od firmy AstraZeneca - je známá pod názvem Vaxzevria, typově je však odlišná než výše popsané. Jedná se o vakcínu vektorovou, což znamená, že pracuje na bázi virových nosičů, v tomto konkrétním případě adenoviru ChAdOx1. Za její nespornou výhodu se dá pokládat jednodušší skladování, kdy preparát není třeba uchovávat v prostředí s teplotami hluboko pod bodem mrazu.
Čtvrtou vakcínou, kterou lze v Česku očkovat, je Janssen Pharmaceutica, která spadá pod americkou společnost Johnson & Johnson. Látka známá pod názvem Janssen je taktéž vektorová, obsahuje ale jiný adenovirus Ad26.
Jako nejúčinnější řešení, jak z epidemie ven, považuje většina odborné veřejnosti právě očkování. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila uznávaného virologa Jiřího Černého, který krůček po krůčku popsal, co se v mikroskopickém světě děje v těle člověka, po podání nejznámější vakcíny na bázi mRNA.
"Poté, co je podána očkovací dávka, se do těla dostane molekula RNA, která může sloužit některým buňkám, které ji přijmou jako takový návod, podle kterého si vyrobí S protein (ten tvoří »hrot« viru, jímž se připojuje k buňkám, pozn. red.). Protože všechny buňky vystavují na svém povrchu některé z části těch proteinů, které vyrábí, tak to také začnou vystavovat. Náš imunitní systém uvidí, že je tam něco nového, co tam dříve nebylo a pravděpodobně tam nepatří. Tím pádem se naučí reagovat na ten S protein a v okamžiku, kdy přijde infekce, tak buňky už trošičku ví, že je tady S protein a jak se mají zachovat," vysvětlil Jiří Černý pro ŽivotvČesku.cz.
Podle statistik Krajské hygienické stanice, ministerstva zdravotnictví a Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) se v Česku podalo 13 046 475 dávek mRNA vakcín za celou dobu epidemie (očkování u nás bylo zahájeno 27. prosince 2020), z nichž u 11 854 412 dávek byla použita očkovací látka Comirnaty od Pfizer/BioNTech.
Dále u 1 192 063 podaných dávek pak zdravotníci aplikovali Spikevax od Moderny. Vakcína Vaxzevria od AstraZeneky byla podána v celkovém počtu 884 525 dávek a u jednodávkového očkovacího preparátu Janssen Pharmaceutica od Johnson & Johnson bylo použito 399 951 dávek.
Princip fungování mRNA vakcín lze přirovnat k jednoduchému příkladu. "Můžeme to připodobnit například k tomu, když malé děti učíme, že tady tohle je autíčko a ony ho pak poznají na jednom i na druhém obrázku, pak už ho začínají poznávat automaticky a v podstatě dokonale. Podobně funguje i samotný imunitní systém, on se analogickým způsobem naučí na ten S protein a v případě, že pak třeba uvidí nějaký trochu jiný S protein, tak ho také pozná. I když o něco hůř než ten, na který byl zvyklý," řekl pro ŽivotvČesku.cz zkušený virolog, který působí na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.
Podle jeho slov tyto imunitní reakce probíhají skutečně rychle a není nutné to vidět v řádu měsíců a podobně.
"Protein tam může být exprimován (v medicinském smyslu vytlačován, pozn. red.) opravdu krátkou chvilku, potom nějakou dobu trvá, než se na něj vycvičí buňky imunitního systému. Nicméně RNA je poměrná nestálá molekula, čili se jí organismus velmi rychle zbaví. Pak tam zůstávají ještě nějakou doby S proteiny, jenž jsou podle té RNA vyrobeny, ale také se jedná o řády nižších týdnů nebo je to otázka kupříkladu deseti dnů," uzavřel Jiří Černý pro ŽivotvČesku.cz to, co se odehrává v lidském těle poté, kdy člověk dostane dávku nejpoužívanějších vakcín, které zdravotníci aplikují v ČR.
V České republice laboratoře během pátku 10. prosince potvrdily 12 386 pozitivních záchytů, což poukazuje oproti minulému týdnu na výrazný pokles. Tzv. incidenční číslo kleslo, protože počet nemocných s covidem se dostal na 900 případů na 100 000 obyvatel za posledních sedm dní. Od začátku týdne se během pěti dní prokázalo 77 837 nových případů. Nejhorší epidemickou situaci zažívají lidé ve Zlínském kraji a na Vysočině, opakem zůstává i nadále Karlovarský kraj – v přepočtu na 100 000 obyvatel mají zaznamenáno pouze 419 nově nakažených, jak informují údaje ministerstva zdravotnictví.
V souvislosti s epidemií způsobenou původním čínským virem SARS-CoV-2 a nyní také jeho pokračujícími variantami – v ČR se jedná především o deltu (známou jako indickou) a její subvarianty, která podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) dominuje asi z 98 procent. Národní referenční laboratoř (NRL) testovala v období od 25. listopadu do 3. prosince vzorky ze 77 laboratoří, u kterých provedla 55 950 diskriminačních PCR testů (nejdříve se určí pozitivita a poté se provádí testování na konkrétní variantu viru).
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
