Babiš chce v Letňanech vojenskou nemocnici. Hřib mluví o skrytém dluhu a chybějícím plánu
Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, má být podle premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO vojenská. Premiér uvedl, že by měla mít několik podzemních podlaží a v případě krize by se mohla proměnit v krizový štáb. Záměr dal zároveň do souvislosti s obrannými výdaji a závazky Česka vůči NATO. Komentář k plánům poskytl pro ŽivotvČesku.cz předseda Pirátů a bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib. Podle něj Babiš nyní přebírá nápad, který Praha prosazovala už v roce 2019, ale kolem projektu zatím chybí jasný plán.
"My jsme měli v roce 2019 nápad, že v Letňanech má být hezká nová čtvrť a uprostřed nemocnice. Babiš tam původně chtěl úřednické ghetto. Je dobře, že od téhle věci upustil a naopak se chytil našeho nápadu s nemocnicí," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Zdeněk Hřib.
Babiš v neděli na síti X uvedl, že nová pražská nemocnice bude vojenská. "My v těchto časech jsme se rozhodli, že ta pražská nemocnice bude vojenská," řekl premiér. Podle něj se vláda inspirovala například v Izraeli. Nemocnice by podle Babiše měla mít dvě nebo tři podzemní podlaží a v případě mimořádné situace by se mohla proměnit v krizový štáb.
"Představte si, že se něco děje, tak se to promění na krizový štáb a jsou tam vojáci," uvedl Babiš s tím, že záměr nebude dále podrobně rozvádět. Podle premiéra podobné nemocnice budují také jiné země, například Slovensko nebo Turecko.
Hřib připomněl, že území v Letňanech se v posledních letech podařilo připravit pro budoucí výstavbu. "Díky intenzivní práci města v posledních sedmi letech se tam podařilo změnit územní plán. Skutečně je to území teď připravené tak, že se tam bude dát něco stavět," uvedl.
Podle Hřiba ale zůstává klíčová otázka financování. Premiér už dříve naznačil, že projekt by mohl vzniknout formou PPP, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Hřib k tomu říká, že právě zde vidí největší problém.
"Teď už zbývá jediné, kde vzít peníze na stavbu. Stát peníze nemá, protože Babiš chce rozhazovat za nesmysly místo smysluplných investic. Nezbývá mu tedy nic jiného než vyrobit dluh způsobem, který se nebude počítat do státního dluhu. A tady přichází vhod zkratka PPP projekt," popsal Hřib pro ŽivotvČesku.cz.
Podle něj může být PPP model v některých případech užitečný, v tomto případě ho však vnímá jako způsob, jak budoucí závazek skrýt mimo běžné vykazování státního dluhu.
"Samozřejmě existují PPP projekty, které nejsou tupým vytvářením dluhu. Ale toto je zrovna projekt PPP, který má podle mě za účel zakrýt dluh. Soukromý developer to postaví a stát bude měsíčně platit. Možná to po třiceti letech bude státu, ale finančně to vyjde podobně, jako kdyby si stát půjčil a postavil to za své. Zaplatí to včetně úroku. Rozdíl je v tom, že účetně se to nebude vykazovat jako dluh, byť finančně to funguje velmi podobně," doplnil pro ŽivotvČesku.cz Hřib.
Na začátku letošního roku ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z hnutí ANO uvedl, že do nového areálu by se mohla přestěhovat část nemocnic, které se nacházejí na pravém břehu Vltavy. Mluvil konkrétně o Fakultní nemocnici Bulovka, Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a Všeobecné fakultní nemocnici.
Právě otázku, co přesně by se do Letňan mělo přesouvat, považuje Hřib za zásadní. Podle něj samotná nová nemocnice nedává smysl bez jasného personálního a provozního plánu.
"Když jsme říkali, že by tam nemocnice měla být, tak to smysl dávalo. Plánovali jsme to tak, že by se tam přestěhovala Bulovka. Tehdy jsme tím chtěli řešit problém, že na Bulovce byla velmi nejasná majetková držba. Některé budovy a pozemky vlastnilo město, přestože šlo o státní nemocnici. Tento problém už se ale od té doby podařilo vyřešit jinak," uvedl.
Podle Hřiba proto musí stát nejprve říct, jaká oddělení se mají do nové nemocnice přesunout a odkud. "Pokud se bavíme o tom, že by tam měla vzniknout nová nemocnice, chtěl bych vidět především jasný plán stěhování oddělení. Ta nemocnice vlastně nemůže vzniknout jako úplně nová, protože tady nejsou lidé, kterými by se dala obsadit. Jediné, co připadá v úvahu, je přesunout zdravotní péči ze starých budov do nového moderního monobloku. To dává smysl, ale musí k tomu existovat plán," řekl.
Hřib zároveň kritizoval Babišovo označení projektu za vojenskou nemocnici. Podle něj je potřeba nejdříve vyjasnit, jaký typ péče má zařízení poskytovat.
"Tady zatím není žádný plán, jsou to zase jen marketingové výkřiky, že se postaví nemocnice. Chtěl bych nejdřív vidět výstup, než začne Babiš šířit zvěsti o tom, že to bude vojenská nemocnice. Vojenská nemocnice nemá plné spektrum oddělení. Stačí se podívat do Střešovic, kde například chybí porodnictví. Pokud by šlo skutečně o vojenskou nemocnici, znamenalo by to s největší pravděpodobností, že tam zřejmě nebude porodnice," zdůraznil pro ŽivotvČesku.cz Hřib.
Babiš dal plán na vojenskou nemocnici do souvislosti také s obrannými výdaji. Na síti X uvedl, že Česko podle hodnocení NATO letos nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Podle aliance mají obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP. Babiš zároveň tvrdí, že závazek nesplnila ani bývalá vláda Petra Fialy z ODS, protože NATO podle něj uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala naopak odkázal na zprávu generálního tajemníka NATO a uvedl, že Česko loni závazek splnilo s výdaji 2,01 procenta HDP.
Hřib ale zpochybňuje, že by plánovaná nemocnice mohla Česku výrazně pomoci se započítáváním výdajů na obranu. "Ostatně i prezident Petr Pavel jasně řekl, že NATO zjevně neuzná náklady na novou vojenskou nemocnici pro účely splnění dvouprocentního limitu výdajů na obranu, protože Česká republika má dnes dostatečné kapacity vojenských nemocnic. Dá rozum, že potřebujeme teď plnit cíle, které jsme přislíbili spojencům v rámci aliance v roce 2025 a také v roce 2021, tedy za předchozí Babišovy vlády," uvedl Hřib pro ŽivotvČesku.cz.
Před odletem do Ázerbájdžánu Babiš řekl, že se Česko chce poučit od dalších členských států NATO. Zmínil například Turecko, kterému se podle něj daří plnit dvouprocentní závazek mimo jiné díky výstavbě vojenských nemocnic. V polovině května se Babiš chystá prohlédnout si vojenskou nemocnici, kterou Slovensko staví v Košicích za zhruba 800 milionů eur, tedy asi 19,5 miliardy korun.
V březnu Babiš o projektu nové nemocnice jednal se zástupci pražského magistrátu, protože část pozemků u metra v Letňanech patří Praze. Podle tehdejší dohody má stát upřesnit, jak velký pozemek potřebuje, a poté se bude jednat o tom, jak by ho od magistrátu získal. Část pozemků vlastní také Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Výstavbu nové nemocnice v Praze avizovala vláda v programovém prohlášení. Přípravou projektu se má zabývat tým, v jehož čele stojí vládní zmocněnec Pavel Scholz. Vláda ho jmenovala v polovině února a zabývat by se měl také transformací sítě pražských nemocnic. Ministr zdravotnictví Vojtěch už dříve řekl, že v ideálním scénáři by nová nemocnice mohla vzniknout do deseti let.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
