Před 10 lety zemřel Václav Havel, muž s velkým „r“. Autentické snímky ukazují, co se v ČR dělo po smrti prvního prezidenta
Václav Havel (†75) byl prvním prezidentem České republiky. V prezidentské funkci setrval dvě funkční období až do roku 2003, kdy ho nahradil Václav Klaus (80). Smrt prvního českého prezidenta 18. prosince 2011 veřejností otřásla a po celé republice na jeho počest vznikla řada pietních míst, k nimž chodili lidé vzdávat hold a truchlit. Jak to před 10 lety ve smutku zahaleném Česku vypadalo, přináší několik zásadních snímků v galerii. Pro ŽivotvČesku.cz na osobnost muže, ke kterému navždy bude patřit výjimečností velké a nezapomenutelné „r“ neboli ráčkování, zavzpomínal politik Karel Schwarzenberg (84).
Václav Havel byl významnou osobností umělecké a následně zejména politické scény. Byl devátým a posledním prezidentem Československa (1989–1992) a po vzniku samostatné České republiky 1. ledna 1993 se stal jejím prvním prezidentem. Funkci opustil v únoru 2003, kdy ho v ní nahradil Václav Klaus (80).
Měsíc plný změn
Historie se na výše zmíněné doby a před i po, v nichž byl Václav Havel dominantou, dívá tak, že po pádu komunistického režimu v Československu byla Československá socialistická republika přejmenována od 29. března 1990 na Československá federativní republika. Řada pamětníků dodnes ze své bystré mysli nevymaže období, kdy po vypuknutí sporu o název společného státu byla Československá federativní republika přejmenována na Česká a Slovenská Federativní Republika - od 23. dubna 1990. Tolik změn se tehdy kvůli pohledu a přesvědčení a jasných názorů událo během jednoho měsíce.
Ani tak nebyl od změn klid. Do posledního dne roku 1992 totiž Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR) dostala svou šanci být nositelkou svého jména. V pátek 1. ledna 1993 už bylo vše jinak. Vznikly totiž ve střední Evropě dva nové samostatné státy, které mají současnou podobu - Česká republika a Slovenská republika. To znamená, že společný stát Čechů a Slováků celkově existoval 74 let, dva měsíce a tři dny.
Jméno Václava Havla už navždy bude dominantou v rámci těchto osamostatnění, ale také jako symbol období politické změny, která vedla k pádu komunistického režimu nazvaná jako Sametová revoluce. V ní Havel figuruje jako jeden z intelektuálů spojených s Chartou 77.
Vyřeší to čas?
Dramatik, disident a především nebojácný kritik komunistického režimu byl ve funkci hlavy státu ochoten přinést oběti a vnést do politiky sílu lidskosti, kterou si dokázal získat davy. Jako liberálně laděný umělecký autor se stal uznávaným i v zahraničí. Příkladem v roce 1968 obdržel Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu a dvakrát v New Yorku získal cenu Obie. Ale ocenění je mnohem více. Web, s nímž je spojen bývalý diplomat a velvyslanec ČR Michael Žantovský, pod názvem vaclavhavel.cz, jich uvádí několik desítek.
Život Václava Havla byl pestrý a lze si jednoduchou rovnicí představit, že dnes by měl velký důvod k radosti. Obecně se ví, že byl přesvědčen, že problematiku komunistické strany vyřeší čas.
Komunistická strana v posledních volbách utrpěla debakl, do dolní komory se tak nedostala, když jí voliči věnovali 3,60 procenta hlasů. Zmizení jedné ideologie požadující společné vlastnictví a odmítající třídní rozdíly - tedy dnes už reformované a názorově údajně rehabilitované - by surreálně řečeno slavil.
S volebním výsledkem komunistů a výročím úmrtí je Václav Havel glorifikován, pravdou je, že v jeho roli státníka se objevilo i několik kontroverzních témat. Jedním z nich bylo vyhlášení rozsáhlé amnestie v roce 1990. Došlo k propuštění 23 tisíc vězňů z celkového počtu 31 tisíc, dle tehdy daných pravidel - šlo o osoby odsouzené na maximálně 3 roky. Propuštění se tak ale dočkali i odsouzení za těžké zločiny. Ve zkratce pak vznikl kritický pohled veřejnosti na některé další jednotlivé kroky Havla v omilostněních, které udělil, podobně tomu bylo i rámci podpory při bombardování Jugoslávie a některých dalších rozhodnutích.
Když zavzpomíná kníže
Dobro i zlo patří do života každého člověka a 18. prosince uplyne deset let od skonu muže, který svými činy a životními postoji ovlivnil životy nejen Čechů a Slováků. Havlův blízký přítel a spolupracovník Karel Schwarzenberg vedl prezidentskou kancelář od července 1990 do července 1992. Pro portál ŽivotvČesku.cz zavzpomínal na muže, jenž s nadsázkou řešeno proslavil ráčkování a jeho humor prý v české politice chybí.
"Je mnoho věcí, které odešly s Václavem Havlem. Jednu bych ale opravdu rád zmínil. S Václavem Havlem odešel jeho smysl pro humor. Všichni politici dnes nemají smysl pro humor a nemají také smysl pro slušnost a zdvořilost, což u Václava Havla bylo významné. Byl to opravdu velice zdvořilý člověk, v politice neměl rád, když lidé kradli, korumpovali a nechovali se slušně. To všechno nám dnes chybí," řekl pro ŽivotvČesku.cz šlechtic a politický matador, který tak vyzdvihl nezapomenutelnou Havlovu osobnost.
Když hoří zdraví
Václav Havel zemřel v neděli 18. prosince 2011 na chalupě na Hrádečku u Trutnova. Původně se oficiálně udávalo, že zemřel v 10:15. Dva roky po odchodu svého manžela vdova Dagmar Havlová v rozhovoru pro Lidové noviny upřesnila, že její choť zemřel již v 9:46. Prvního českého prezidenta dlouhodobě sužovaly zdravotní problémy, v jejichž důsledku se v posledních měsících života stranil veřejnosti.
Na jeho zdravotním stavu se podepsala řada faktorů. Traduje se, že hlavní bylo věznění za komunistického režimu, při kterém prodělal neléčený zápal plic a se stejnou měrou kouření. Za třináct let svého života, konkrétně od roku 1990 byl sedmnáctkrát hospitalizován. Nedávno si paralelu v souvislosti s Milošem Zemanem (77) umístil mluvčí současného prezidenta Jiří Ovčáček (42) na svůj Twitter. "Pan prezident Havel byl kvůli závažným zdravotním problémům 17x hospitalizován. V nemocnici strávil 230 dní a "promarodil" odhadem přes 300 dní, nepočítaje v to rekonvalescenci a ozdravné pobyty."
K pokryteckým a zlým útokům na pana prezidenta kvůli zdraví.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) September 21, 2021
Pan prezident Havel byl kvůli závažným zdravotním problémům 17x hospitalizován. V nemocnici strávil 230 dní a "promarodil" odhadem přes 300 dní, nepočítaje v to rekonvalescenci a ozdravné pobyty.
Zdroj dat: ČTK
Po smrti Václava Havla vznikly na různých místech v České republice a zejména v Praze pietní místa, která dokumentují snímky v galerii. Ve svých posledních měsících života nezůstal i přes náročnost léčby sám. Kromě druhé manželky Dagmar (68) o někdejší hlavu státu pečovaly na její chalupě na Hrádečku řádové sestry Angelika Pintířová a Evangelista Motáňová z Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského.
Aby jméno muže s velkým srdcem a velkým „r“ nebylo zapomenuto, tak v roce 2012 tehdejší vláda souhlasila s návrhem, aby bylo letiště v Praze Ruzyně přejmenováno na Letiště Václava Havla. Autorem nápadu byl režisér Fero Fenič (70).
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
