Covid nezabíjel nejčastěji. Kardiochirurg Jan Pirk promluvil o tom, co nahlas řekne málokdo. Po vypuknutí epidemie smrt přicházela tiše druhými dveřmi
Pacienti podle kardiologů rušili v době epidemie koronaviru až polovinu preventivních kontrol v ordinacích. Zanedbávají tak prevenci nemocí srdce a cév, které dlouhodobě tvoří až 40 procent úmrtí v Česku a jsou tak jejich nejčastější příčinou. Informovala o tom Česká asociace preventivní kardiologie České kardiologické společnosti. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila kardiochirurga Jana Pirka (73), zda situace je skutečně alarmující. Špičkový odborník, který má za sebou více než tři sta transplantací srdce, popsal detailně situaci, jak ji vnímá. Ze statistik pak vyplývá, že v roce, kdy vypukla epidemie, nejčastější příčinou úmrtí nebyl covid-19.
"Přesná čísla nemám. Řeknu vám ale jednu věc, je to pravda. Viděli jsme to na IKEMu. Covid je pro mě uzavřená věc a teď se budu snažit o to, abychom dohnali dluh, který máme u pacientů, kteří se zanedbávali z obou stran. Pacienti zanedbávali péči, protože se báli chodit k lékařům, že dostanou covid. Vím ale i o doktorech, kteří odmítali ordinovat a ordinovali jen po telefonu. Třeba do IKEMu chodí běžně 300 lidí měsíčně se srdečními problémy, v období covidu jich chodilo jen 150. Lidi s nádory jsme zanedbali, lidi s ortopedickými problémy jsme zanedbali a ti trpěli bolestmi, a to se teď musí všechno dohnat," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz Jan Pirk v souvislosti se situací, která nastala během epidemie nového typu koronaviru.
V roce 2020, kdy v Česku epidemie začala, zemřelo přes 129.000 lidí, o 15 procent více než o rok dříve. Nejčastější příčinou byla ischemická choroba srdeční, druhou nejčastější covid-19 a třetí cévní nemoci mozku. Data o příčinách úmrtí za rok 2021 Český statistický úřad v současné době zpracovává, obvykle je zveřejňuje v létě.
"V době největšího náporu pandemie nám pacienti ruší až 50 procent preventivních kontrol. Akutní snížení ale není největší problém, spíše to, že pacienti se budou k prevenci obtížně vracet, což bude mít nepochybně negativní dopad do budoucna," vysvětlil předseda asociace Michal Vrablík ve zprávě, kterou má redakce ŽivotvČesku.cz k dispozici.
Například počet měření hladiny cholesterolu, které lékaři vykázali, v roce 2020 poklesl o téměř 40 procent. Vysoká hladina cholesterolu je přitom jedna z nejčastějších příčin nemocí srdce a cév. Její výskyt ještě zhoršil životní styl, na který si lidé v době pandemie zvykli.
"Česko celkově ztloustlo, zvýšila se spotřeba alkoholu a lidé se méně hýbou. To je něco, co budeme napravovat celou řadu let," uvedl Vrablík.
Úmrtnost Čechů na kardiovaskulární nemoci dlouhodobě klesá, za 35 let se snížila skoro o polovinu, přesto zůstává v Evropě jednou z nejvyšších. "Průměrný věk výskytu infarktu u mužů je nyní 65 let, takže pacient sice přežije, ale dalších 20 let života stráví v nemoci. Nemluvě o tom, že k více než 15 procentům infarktů dochází už po padesátce, tedy stále v produktivním věku," uvedl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Na budoucí problémy ve stáří podle něj lidé musí myslet už kolem čtyřicítky. "Minimum prevence by mělo spočívat alespoň v tom, že lidé nekouří, hýbou se a netloustnou. Také si hlídají svůj tlak, cholesterol a chodí na preventivní prohlídky," dodal. Lidem, kteří tvrdí, že nemají čas na zdravý životní styl vzkázal, že pak si musí ve stáří udělat čas na to být nemocní.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
