Ekonom Lukáš Kovanda odhadl, jak to bude v dalším roce s nezaměstnaností. Závisí to na tom, jak se k situaci postaví vláda, míní
I když se v současnosti zdá, že se na trhu práce nic významného neděje, podle ekonoma Lukáše Kovandy to brzy bude vše jinak. Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červenci podle sezonně přepočtených údajů klesla proti červnu o desetinu procentního bodu na šest procent. Nejmenší zastoupení lidí bez práce zůstává v České republice, kde se nezaměstnanost proti červnu snížila o desetinu bodu na 2,3 procenta. Uvedl to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Zároveň zpřesnil údaj za červen, kde původně uváděl také šestiprocentní nezaměstnanost. Redakce ŽivotvČesku.cz zmíněnému ekonomovi položila dotaz, jak to v ČR bude s nezaměstnaností v dalším roce. Z jeho slov vyplynulo, že situace bude výrazně těžší.
V 19 zemích používajících jednotnou evropskou měnu se míra nezaměstnanosti v sedmém měsíci roku také snížila o desetinu bodu, a to na 6,6 procenta. Loni v červenci byla nezaměstnanost v eurozóně na 7,7 procenta, v celé EU činila 6,9 procenta.
Eurostat odhaduje, že letos v červenci bylo v EU bez práce 12,959 milionu lidí, z toho 10,983 milionu v eurozóně. Proti loňskému červenci počet nezaměstnaných v eurozóně klesl o 1,576 milionu, v celé EU pak o 1,854 milionu.
Mírně klesla nezaměstnanost mez mladými lidmi do 25 let. V EU se snížila na 14 procent, v eurozóně na 14,2 procenta. V červnu byla v obou případech o dvě desetiny procentního bodu vyšší. V EU bylo bez práce 2,630 milionu mladých lidí, z toho 2,173 v eurozóně.
Nejnižší poměr nezaměstnaných má po České republice Polsko (2,6 procenta) a Německo (2,9 procenta). Nejvyšší zastoupení lidí bez práce má naopak Španělsko (12,6 procenta) a Řecko (11,4 procenta).
Podle ekonoma Lukáše Kovandy se ale situace výrazně změní. "Závisí to na tom, jak se k situaci postaví vláda, do jaké míry bude ochotna kompenzovat drahé energie, případně najde řešení na celoevropské úrovni v rámci zastropování cen energií, ale skutečně dojde k nárůstu míry nezaměstnanosti a lidem bude hrozit více propouštění v následujícím roce, než to bylo v letech předešlých včetně letoška," uvedl pro ŽivotvČesku.cz zkušený ekonom.
Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.
Lukáš Kovanda zdůvodnil, proč v dalším roce bude pro řadu lidí složitější najít uplatnění na trhu práce. "Protože drahé energie povedou k zastavení výroby v podnicích a ve fabrikách, budou muset firmy propustit lidi, aby utáhly drahé energie. Nepropustí třeba všechny zaměstnance, ale část, aby udržely provoz, takže z toho důvodu čekejme nárůst míry nezaměstnanosti. Nelze v tuto chvíli říct, že to bude pět, sedm a více procent, ona nezaměstnanost má setrvačnost, protože propustit zaměstnance není jen tak. Jsou tam nějaké výpovědní lhůty a také český trh práce je přehřátý, to znamená, že když v současnosti je někdo propuštěn, tak si rychle dokáže najít práci, s tím ale bude v dalším roce konec," dodal pro ŽivotvČesku.cz respektovaný ekonom v rámci českého trhu práce.
V případě Česka Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v červenci vzrostla o dvě desetiny procentního bodu na 3,3 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
