Na jednoho člověka připadá 2,5 milionu mravenců, uvádí zahraniční média. Myrmekoložka poradila, jak zabránit tomu, aby se dostali do domácnosti
Toto je svět mravenců a lidé jsou zde pouhými návštěvníky, tvrdí část vědců. Podle jejich studie obývá planetu Zemi téměř 20 biliard mravenců. Položeni naráz na váhu by byli těžší než všichni divoce žijící ptáci a savci dohromady. Na jednoho člověka jich připadá 2,5 milionu. Napsal to deník The Washington Post, který cituje z materiálu zveřejněném v pondělí v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences. V ČR má zkušenost řada lidí, zejména pokud jde o chaty a klasické celoroční bydlení. Mravenci se občas totiž dostanou i do běžné domácnosti. Zkušená myrmekoložka Klára Bezděčková poradila, jak nezvaným návštěvníkům šetrně předejít. "Nejlepší je využít mechanické zábrany a znemožnit mravencům přístup k tomu, co hledají. Ucpat, zazdít nebo zasádrovat všechny štěrbiny, kterými se mohou dostat dovnitř. Dále nenechávat nikde volně byť i jen nepatrné množství toho, co by je mohlo lákat," řekla pro ŽivotvČesku.cz.
Vědci z univerzity v Hongkongu analyzovali 489 vědeckých prací týkajících se mravenců. "Je to nepředstavitelné. Nedokážeme si představit 20 biliard mravenců na jedné hromadě," řekl Patrick Schultheiss, který studii vedl a který působí na univerzitě ve Würzburgu.
Aby bylo možné tento druh hmyzu spočítat, bylo podle něj nutné zkombinovat údaje z mnoha zemí z období jednoho století. Počítat něco tak hojně se vyskytujícího se dá buď spočtením jedinců z listu položeného na zem, nebo z nastražených pastí, do nichž mravenci spadnou. Počítalo se ve všech koutech světa, byť z některých částí Afriky a Asie údaje chybí.
Mravenci stejně jako lidé osídlili všechny kontinenty a nejrůznější druhy prostředí. Ti, co žijí na zemi, jsou hojnější v tropech a subtropech, ale je možné je najít i jinde s výjimkou mimořádně chladných oblastí. "Ať jdu kamkoli, asi jen s výjimkou Antarktidy a Arktidy, tam já nechodím, protože tam nejsou mravenci, najdete mravence bez ohledu na to, jak odlišné jsou lidské kultury a přírodní prostředí," řekl kdysi uznávaný myrmekolog E.O. Wilson.
Mravenci hloubí chodby, provětrávají půdu a tahají pod ni semena. Jsou zdrojem potravy členovců, ptáků i savců. Mravenci dřevokazi otravují majitele domů, bez hmyzu urychlujícího rozklad by byly lesy plné mrtvého dřeva. Občas se také dostanou do běžné domácnosti.
"Setkáváme se s nimi v parcích, na zahradách, na polích a někdy i v budovách. V našich podmínkách v zimě hibernují a od jara do podzimu jsou aktivní. V létě jsou mladé samičky mravence obecného poměrně nápadné. V období rojení - typicky v dusných letních dnech před bouřkou - pobíhají, někdy i v dost velkém počtu, třeba po městské dlažbě," řekla Klára Bezděčková pro ŽivotvČesku.cz s tím, že mravenci jsou živočichové hodně důležití jak pro přírodu, tak i pro člověka.
"Jsou velmi výkonní lovci. Jejich kořistí jsou různí bezobratlí, a to včetně těch, kteří mohou působit hospodářské škody, šíří semena rostlin, vykazují spletité vztahy s řadou různých organismů, přemísťují půdu, obohacují ji živinami, podílejí se na přenosu hmoty a energie. Naši mravenci nepředstavují na rozdíl od těch tropických pro člověka významné nebezpečí a reakce na jejich bodnutí či kousnutí bývají omezeny většinou na chvilkovou bolest – zabolení přímo v daném okamžiku a případné krátkodobé svědění," objasnila pro ŽivotvČesku.cz renomovaná myrmekoložka, která od roku 2001 působí v jihlavském muzeu.
Až na mravence zaznamenávají entomologové úbytek hmyzu v Německu, Portoriku a jinde. Přispívá k tomu zánik původního prostředí, pesticidy i změna klimatu. Podle studie z roku 2019 může zaniknout až 40 druhů hmyzu, přičemž nejvíc ohroženi jsou motýli a brouci. Jak je to s mravenci, si věda není jistá.
"Abych byl upřímný, nemáme tušení," přiznal Schultheiss. Na tuto otázku se chtějí odborníci zaměřit příště. "Ještě jsme se nepokusili zjistit dočasnou změnu ve výskytu mravenců, na to dojde příště," řekla spoluautorka studie Sabine Nootenová.
Wilson, který loni zemřel, se snažil výzkumem mravenců vysvětlit genetický základ spolupráce zvířat a obhájit nutnost chránit různorodost živočišné říše. S kolegou Bertem Hölldoblerem v 90. letech odhadl, že je na planetě deset biliard mravenců. "E. O. Wilson byl moudrý muž. Věděl o mravencích velmi mnoho, měl i dobrý čich," řekl k Wilsonově práci Schultheiss.
Podle slov renomované myrmekoložky v ČR existují druhy, které jsou vybaveny žihadlem, tudíž mohou člověka píchnout podobně jako dobře známá vosa.
"U nás jsou to například známí rezaví mravenci rodu Myrmica, kteří nás dokážou rychle vypudit ze svého území. Třeba když usedneme na mez s mateřídouškou. Jejich bodání je sice poměrně citelné, ale rozhodně mnohem méně bolestivé než to vosí. Spíš by se dalo přirovnat k bodnutí mouchy, nepříjemné pocity po něm obvykle brzy odezní. O těchto rezavých mravencích rodu Myrmica můžeme říct ale i něco hezkého - v jejich hnízdech se odehrává vývoj některých druhů celoevropsky chráněných modrásků. Bez nich by tedy tito ohrožení motýli nemohli existovat," vyjádřila se Klára Bezděčková pro ŽivotvČesku.cz.
Často mohou mravenci působit nemalé starosti v domácnostech, kde se usídlí. Poté se někteří lidé uchylují k radikálním metodám a mravence hubí. I když zaručené řešení jejich »vypuzení« neexistuje, pokud se člověk bude držet několika základních rad, může problémům v některých případech předejít.
"Nejlepší je využít mechanické zábrany a znemožnit mravencům přístup k tomu, co hledají. Ucpat, zazdít nebo zasádrovat všechny štěrbiny, kterými se mohou dostat dovnitř. Dále nenechávat nikde volně byť i jen nepatrné množství toho, co by je mohlo lákat. Potraviny umístit do uzavíratelných dóz nebo sklenic s dobře těsnícími víčky. Setkáváme se i s případy, kdy do blízkosti obytných budov nebo přímo do jejich interiérů pronikají některé chráněné druhy, například lesní mravenci. Takovou situaci je nutné řešit individuálně a v součinnosti s příslušnými úřady, které mají na starosti ochranu přírody," dodala Klára Bezděčková pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
