Stavební spoření je bezplatná půjčka bance na několik let, říká ekonom. Produkt považuje za neatraktivní
Stavební spoření vždy patřilo k oblíbeným produktům mezi lidmi, kteří chtěli spořit, realita je ale taková, že výhody u něj hledat jdou čím dál více hůře. Zcela jistě se dá tvrdit, že bez příspěvků od státu by ztratilo význam úplně. Pro ŽivotvČesku.cz o tom, zda se vůbec stavební spoření ještě vyplatí, zejména v době vysoké míry inflace, promluvil ekonom Petr Studnička. Hned v úvodu dal najevo, že jistou optikou jde o půjčování peněz bankovnímu subjektu zdarma na několik let.
Ze státního rozpočtu na podporu v rámci stavebního spoření stát posílá ročně kolem čtyř miliard korun. Za rok 2021 to bylo 4,2 miliardy korun, uvádí zpráva ministerstva financí. Státní podpora na stavebním spoření činí ročně maximálně 2000 korun (v době, kdy produkt v ČR startoval, byla maximální podpora 4500 korun, pozn. red.). Stavební spořitelny evidují zhruba 3,3 milionu smluv o stavebním spoření.
Faktem je, že stavební spořitelny v současnosti nabízejí úrok u spoření maximálně ve výši 3 procent. To je méně, než je tomu na spořicích účtech. Naprosto primárním benefitem »stavebka« byl vždy státní příspěvek. Jeho maximální možná výše je 2000 korun ročně. Aby ho klient spořitelny získal, musí měsíčně spořit nejméně 1700 korun. Celkově odrazující může pro někoho být, že peníze jsou vázané na spoření na dobu alespoň šesti let a není možný předčasný výběr bez sankce. Nelze také zapomenout na částku okolo 300 korun za vedení účtu, kterou si bankovní subjekt jednou za rok strhne.
"Myslím, že ohledně stavebního spoření je několik ukazatelů, které z něj dělají v současnosti již neefektivní produkt. Prvně se to stavební spoření jen jmenuje, ale je to de facto jen název, účel nemusí být totiž naplněn. Zvýhodnění státem může sice být pro řadu lidí motivační, pořád jde o 2000 korun, když neodečteme položky, které si spořitelna strhává, ale je potřeba si uvědomit, že peníze jsou někde šest let vázané. Z pohledu spořitelen je to nějaká dlouhodobá jistota finančních prostředků, s nimiž mohou hospodařit," vyjmenoval pro ŽivotvČesku.cz zkušený ekonom Petr Studnička, v čem vidí ohledně stavebního spoření vady.
"V tuto chvíli je to nevýhodný produkt, pokud se podíváme na inflaci. Dále si je potřeba uvědomit, že za první rok klient naspoří příkladem 20 tisíc korun, za to dostane od státu 2 tisíce korun. Druhý rok naspoří opět 20 tisíc korun, za to dostane opět 2 tisíce korun. Ale v tuto chvíli si je potřeba uvědomit, že dostává stejnou částku, ale za to, že své úspory, které spořitelna drží, zdvojnásobil, tedy má na spoření 40 tisíc korun. Dochází tak k tomu, že poměr státní podpory se s každým rokem snižuje," zdůraznil pro ŽivotvČesku.cz ekonom s tím, že nelze vynechat skutečnost, kdy některé spořitelny si účtují poplatek ve výši jednoho procenta z cílové částky při jeho založení. Na druhou stranu se objevují různé marketingové akce, kdy si při podpisu smlouvy finanční subjekt nic neúčtuje.
Ekonom Petr Studnička je celkově přesvědčen, že pro spořitelny je stavební spoření jako nabízený produkt s nadsázkou řečeno celkem »zlatá žíla«. V případě, že by byl bez státní podpory, jeho atraktivita by byla pro lidi zcela minimální.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
