Žádný z možných konců války na Ukrajině nezvýší bezpečnost Česka, říká Karel Řehka. O aktuální situaci promluvil bezpečnostní expert
Žádný ze způsobů, kterým může skončit válka na Ukrajině, nebude pro Českou republiku a Severoatlantickou alianci znamenat větší bezpečnost, řekl na dnešní tiskové konferenci k roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu náčelník generálního štábu Karel Řehka. O aktuální situaci, kdy Rusko vypovědělo účast na smlouvě Nový START, jež se týká počtu jaderných zbraní, pro ŽivotvČesku.cz promluvil bezpečnostní expert Andor Šándor (65).
Jak na tiskové konferenci Karel Řehka uvedl, aktuálně nevidí cestu k rychlému konci konfliktu. Neexistují podle něj reálné podmínky k diplomatickému řešení, ale ani k vojenskému vítězství některé ze stran v dohledné době.
Ať už konflikt skončí jakkoliv, nebude tento výsledek podle Řehky znamenat větší bezpečnost Česka či NATO. "Rusko, které už teď je hrozbou, bude v každém případě pro nás víc nebezpečné, víc nepřátelské a méně předvídatelné," shrnul náčelník generálního štábu.
O diplomatické řešení musí podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) mít zájem obě strany. "Pokud jsme každý den svědky toho, jak ruský agresor bombarduje, šikanuje a terorizuje civilní obyvatele, nedá se očekávat, že z ukrajinské strany budou akceptovány návrhy k zasednutí k diplomatickému stolu. Nesmí to být tak, že každý den budou umírat desítky nebo stovky dětí a civilních obětí, kteří nemohou za to, že se Putin rozhodl realizovat na Ukrajině své choutky," konstatovala Černochová.
Nepříjemné obavy v řadě lidí vyvolává například fakt, že Vladimir Putin (70) nedávno oznámil při každoročním projevu k ruskému federálnímu shromáždění pozastavení ruské účasti na smlouvě Nový START. Ta má kořeny na začátku 90. let, kdy první smlouvu podepsali prezidenti USA a Sovětského svazu George Bush starší a Michail Gorbačov. Obama a Medveděv stanovili limit pro arzenály svých zemí na úrovni 1550 »strategických jaderných zbraní« neboli zbraní delšího doletu. O prodloužení smlouvy, která má zatím platit do roku 2026, i o jejím případném rozšíření měli zástupci Moskvy a Washingtonu jednat už v roce 2021. Rusko však jednání odložilo, aniž navrhlo nový termín.
Redakce se dotázala bezpečnostního experta a generála v záloze Andora Šándora, co tuto akci ruské strany vyvolalo. "Je to reakce na Bidena v Kyjevě, na Mnichovskou bezpečnostní konferenci, je to reakce na výzvy EU dál společně nakupovat dělostřeleckou munici, je to celkově takové nebezpečné slovní řinčení zbraní. Osobně však mám pocit a obavy, abychom neztratili cit pro to, kdy pomoc Ukrajině, kterou nezpochybňuji, nás může zavést skutečně do třetí světové války," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz respektovaný politický komentátor.
Rusko podle vyjádření ministerstva zahraničí plánuje zachovat odpovědný přístup a i nadále bude dodržovat smlouvou stanovená početní omezení strategických útočných zbraní, jak bylo uvedeno v prohlášení. Moskva zároveň bude pokračovat ve výměně informací o zkušebních odpalech balistických raket na základě dřívějších dohod se Spojenými státy.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
