Válka na Ukrajině

Rusko-ukrajinský konflikt si zanedlouho připíše třetí měsíc vojenských střetů, během nichž přišly o život desítky tisíc lidí. V současnosti už nejde o tak dynamický způsob boje, jako tomu bylo v prvních týdnech válečného konfliktu, kdy Rusko podniklo 24. února »speciální vojenskou operaci« na území sousední země. Ohledně bojů na východě Evropy panuje několik otazníků, na které logicky nikdo neumí přesně odpovědět. Zejména pak, kdy skončí válka a kdo je doposud vítěz. Redakci ŽivotvČesku.cz se pokusil nastínit svůj pohled na věc respektovaný bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Necelé tři měsíce pokračují boje na východě Evropy, kdy 24. února podnikly ruské vojenské síly invazi na Ukrajinu. V současnosti agresor pokračuje v útocích v operační zóně na východě země, zejména v oblasti Doněcku. V okolí Severodoněcku u obce Syrotyne ale utrpěl ztráty a stáhl se. V dnešní ranní svodce bojových událostí o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Boje v současnosti už nejsou tak dynamické, jako tomu bylo v úvodu střetů. Podle analytika a vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause jsou obě strany poměrně vyčerpané délkou konfliktu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s odpovědí na dotaz, co lze očekávat v rámci války v nadcházejících týdnech.

Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problém, prohlásil v pondělí ruský prezident Vladimir Putin (69), uvedla agentura Reuters. Připojení severských zemí do Severoatlantické aliance by podle něj Moskva nevnímala samo o sobě jako hrozbu. Co by ale bylo tím, že by Ruská federace nepřešla už bez povšimnutí, tak rozšiřování vojenské infrastruktury do severských zemí. Pro ŽivotvČesku.cz vstup obou zemí okomentoval šéf české ambasády v Helsinkách Adam Vojtěch (35). Kartami ohledně rozšíření vojenského uskupení zamíchalo Turecko, které odmítá přijetí obou zemí.

Do zásobníků v Česku proudí v poslední době zemní plyn rychleji než dřív - aktuálně jsou zaplněné z téměř 40 procent. Do konce listopadu musí být z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu naplněné minimálně z 80 procent. Důvodem je válečný stav na východě Evropy, pak nevyzpytatelné hrozby Ruska, že zemní plyn přestane dodávat. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma a bývalého politika Jiřího Paroubka (69), jak to ohledně cen za dodávky plynu vidí před letošní zimou. Jeho predikce české domácnosti nepotěší.

Rusko-ukrajinský konflikt ve třetím měsíci od vypuknutí bojů, kdy armáda Vladimira Putina (69) vnikla 24. února na území sousední země, není zdaleka tak dynamický jako v prvních týdnech, a to zejména ze strany Ruska. V některých lokalitách tak Ukrajinci přecházejí do protiofenzívy. V pondělí ráno list Ukrajinska pravda uvedl, že jedna z jednotek domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly ze svého území a dosáhla státní hranice s Ruskem. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bývalému poslanci za Piráty Mikuláši Ferjenčíkovi (35), jaký je jeho pohled ohledně dosažení míru na východě Evropy.

Měla to být rychlá akce, pár dní manévrů a pak vítání ruské armády v ulicích ukrajinských měst. S touto představou pracovala ruská nejvyšší místa, když rozhodovala o »speciální vojenské operaci« na Ukrajině. Realita ale ukázala, že nic nebylo vzdálenějšího pravdě. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra byla urputnost ukrajinských vojáků při obraně svého území velkým překvapením, v současnosti je podle něj plán Západu zostudit ruské vojenské síly tak, že režim Vladimira Putina (69) neúspěch na bojišti neunese. "To je podle mě v tuto chvíli cíl Západu," uvedl svůj odhad pro ŽivotvČesku.cz.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálmajor Kyrylo Budanov v televizním rozhovoru pro britskou stanici Sky News prohlásil, že válečný konflikt s vysokou pravděpodobností skončí do konce roku. Zásadní zlom v bojích očekává v srpnu. Neúspěch ve válečném konfliktu podle něj zároveň povede k odstranění ruského prezidenta Vladimira Putina (69), který je v jeho očích ve »velmi špatné tělesné i duševní kondici«. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz generálovi v záloze a politickému komentátorovi Andoru Šándorovi (64), zda by se dokázal se slovy Budanova ztotožnit. Odmítl to a vysvětlil důvod.

Když Rusko 24. února podniklo vojenskou invazi na Ukrajinu, jen málokdo předpokládal, že konflikt bude trvat měsíce. Měla to být rychlá a jasná akce, o jejímž vítězi nebyl »papírově« důvod pochybovat. Zanedlouho si vojenský konflikt na východě Evropy odškrtne třetí měsíc a nejmocnější muž Ruské federace Vladimir Putin (69) stále nemá hmatatelný triumf, kterým by se mohl pochlubit před domácím publikem. "Rozhodně bych to nazval ostudou, fiaskem či debaklem a podobně," zhodnotil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik z katedry politologie Josef Kraus spíše neúspěch ruské armády na Ukrajině.

Jedním a zároveň velmi choloustivým tématem blížícího se českého předsednictví Evropské unie bude podpora a pomoc Ukrajině ke vstupu do sedmadvacítky, o které se chce ministr zahraničí Jan Lipavský (36) zasadit. "Je v našem zájmu, abychom byli s Ukrajinou propojeni podle našich pravidel," uvedl ministr v rámci rozhovoru o předsednictví Česka v EU. S jeho názorem na věc souhlasí i stranický kolega a bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík (35), který pro ŽivotvČesku.cz promluvil o přinosu Ukrajiny, pokud by se v budoucnu stala členem unie.

Od začátku války se objevilo hned několik zpráv, které predikují konec nejmocnějšího muže Ruska. A to ať jde o převrat, který připravuje zájmová skupina, otrava jídlem, atentát a další. Realita je taková, že válka na Ukrajině si brzy odškrtne svůj třetí měsíc bojů a Vladimir Putin (69) řídí svou armádu z Kremlu dál. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého diplomata Petra Koláře (59), který zastával v minulosti post náměstka ministra zahraničních věcí ČR či působil jako velvyslanec v USA či Rusku s dotazem, zda může dojít k takzvanému palácovému převratu.

Válka a s ní související masivní migrace lidí zahýbala s českými statistikami. V současnosti se počet lidí, kteří jsou na území České republiky, blíží historickému maximu. Ukazují to data Českého statistického úřadu a ministerstva vnitra. Celkový součet, pokud jde o uprchlíky z Ukrajiny a občany ČR, je aktuálně 10,835 milionu. Ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan (43) pro ŽivotvČesku.cz odpověděl na dotaz, zda očekává další příliv uprchlíků před válkou a vysvětlil, co označuje jako »faktor Putin«.

Panovaly obavy, že v pondělí 9. května, kdy se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství, ruský prezident Vladimir Putin (69) vyhlásí válku Ukrajině a spustí všeobecnou mobilizaci. Nic z toho se nestalo. V Moskvě přednesl při příležitosti 77. výročí porážky nacistického Německa projev, který byl celým světem velmi bedlivě sledován. V něm Západ obvinil z toho, že chystal invazi na Ukrajinu, a invazi vojsk do sousední země ospravedlnil tím, že šlo o jediné správné řešení. Pro ŽivotvČesku.cz projev šéfa Kremlu zhodnotil bývalý diplomat Petr Kolář (59), který zastával v minulosti post náměstka ministra zahraničních věcí ČR či působil jako velvyslanec v USA či Rusku.

Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je rétorika Ruska o jaderných zbraních spíše »hra se strachem«, i když vyloučit nic nelze. Ovšem následky použití taktických jaderných zbraní - příkladem na Ukrajině - by ale byly víceméně lokální. Pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že v současnosti se počítá při aplikaci těchto zbraní proti nepříteli s následným záborem lokality vlastním vojskem, které by se nemělo dostat do ohrožení v rámci následků výbuchu takové zbraně.

Do zásobníků v Česku proudí v poslední době zemní plyn rychleji než dřív - aktuálně jsou zaplněné z téměř 40 procent. Do konce listopadu musí být z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu naplněné minimálně z 80 procent. Důvodem je váleční stav na východě Evropy, pak nevyzpytatelné hrozby Ruska, že zemní plyn přestane dodávat. "Evropa by se měla odstřihnout od všeho, co je z Ruska. Tedy od ropy, od plynu, od všeho," řekl pro ŽivotvČesku.cz Miroslav Kalousek s tím, že Evropa musí najít řešení, které usnadní nezávislost na dodávkách ropy a zemního plynu od agresora, který 24. února podnikl vojenskou invazi na Ukrajinu.

Je to více než dva měsíce, kdy vojenské síly Ruska zaútočily na sousední Ukrajinu, která se postavila agresorovi a zaskočila ho svou odhodlaností. V současnosti se svádí boje na východě země. Podle oznámení prezidenta Joe Bidena (79) Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc. I přes řadu sankcí, které mají ekonomický dopad na Ruskou federaci, se Západu zatím nepodařilo vojenský konflikt na východě Evropy zklidnit, či dostat pod kontrolu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), jakým způsobem se Brusel staví k tomu, že doposud Evropa nenastavila bod, přes který lidově řečeno nejede vlak.

Opětovně do hry vstoupil scénář, který poukazuje na rozšíření konfliktu na Ukrajině do Moldavska. Britský list The Times před několika dny přišel s informacemi, podle kterých by Rusko mohlo už brzy přistoupit k tomu, že by otevřelo novou frontu proti Ukrajině z Podněstří, proruského separatistického regionu v Moldavsku. Pro ŽivotvČesku.cz o tom promluvil bezpečnostní analytik z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus. Dále pak nastínil svůj pohled na to, zda se konflikt na Ukrajině povede i v roce 2023.

Spekulovalo se o tom, že vojenský střet Ruska a Ukrajiny bude »akce« na pár dnů až týdnů. Aktuálně boje, při kterých vyhasly už desítky tisíc lidských životů, trvají déle než dva měsíce a stále není jasno, kdy dojde ke složení zbraní. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bezpečnostnímu expertovi a bývalému šéfovi vojenské rozvědky Andoru Šándorovi (64), zda je možné, že vojenské střety obou zemí se potáhnou až do roku 2023. "Určit, kdy válka skončí, je složité," zdůraznil v úvodu odpovědi.

Na východ Ukrajiny se v posledních dnech stáhly desetitisíce ruských vojáků a tisíce kusů bojové techniky. Podle pravděpodobného scénáře se rozhořela zřejmě rozhodující bitva rusko-ukrajinské války, jejímž výsledkem by mělo být přinejmenším obsazení celé Luhanské a Doněcké oblasti Ukrajiny a také definitivní zbudování suchozemského koridoru, který by ruské pevninské území spolehlivě spojil s Krymským poloostrovem. Častou otázkou je, jak by vypadal konflikt NATO s Ruskem, které v posledních týdnech stupňuje jadernou rétoriku. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

V letošním prvním čtvrtletí bylo v Česku diagnostikováno 57 nových pacientů s HIV, meziročně o šest víc a o čtyři více než ve stejném období předloňského roku. Z nich 24 případů, tedy 40 procent, byli cizinci. V březnu přišlo do HIV center 89 osob z Ukrajiny, z nich 85 se již léčilo v zemi původu. V komentáři to uvedla Národní referenční laboratoř (NRL) pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Pro ŽivotvČesku.cz ohledně rizik v souvislosti s infekčními nemocemi v rámci migrujících osob před válkou promluvil epidemiolog a vojenský lékař s hodností plukovník Roman Prymula (58).

Krátce po napadení Ukrajiny Vladimír Putin (69) uvedl, že pokud se Rusku někdo postaví do cesty, okamžitě odpoví. Následky podle jeho rétoriky budou takové, jaké nikdo v celé své historii ještě nezažil. Toto prohlášení jasně vypovídá o tom, že jde o vyhrožování použitím zbraní hromadného ničení, tedy zejména jaderných. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity není vůle ze strany Západu, jak agresora, který 24. února vpadl na území Ukrajiny, zastavit.

Rusko přehodnotilo svoji vojenskou strategii na Ukrajině a soustředí se na ovládnutí východu země včetně oblasti Donbasu do začátku května, uvedla to začátkem dubna stanice CNN s odvoláním na nejmenované americké činitele obeznámené s informacemi amerických tajných služeb. Právě 9. května se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství. Podle bezpečnostního experta Andora Šándora (64) nejde o den, který by v současné válce měl něco změnit, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu