Válka na Ukrajině

Hrozby ze strany Číny a Ruska vůči Západu, energetická a ekonomická krize a další jsou tím, co znepokojuje nejen politiky, ale celosvětovou populaci. Situace je v současnosti zejména vlivem války na východě Ukrajiny komplexně nestabilní a nabízí se úvahy o černém scénáři, který by mohl představovat třetí světovou válku. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda z obecného pohledu situace minimálně v Evropě k něčemu podobnému, co by mohlo znamenat vojenský konflikt, který by se dal označit jako třetí světová válka, míří. "To je moc silný výraz," uvedl v úvodu.

Ukrajinská armáda oznámila, že zahájila ofenzivu na jihu země. Podle ukrajinských médií, která se odvolávají na armádní zdroje, se útočícím vojskům podařilo v Chersonské oblasti na některých místech prolomit první linii ruské obrany. Proruští představitelé nejprve uvedli, že zprávy o zahájení ukrajinské ofenzívy jsou nepravdivé. Ruské ministerstvo obrany však večer ukrajinskou protiofenzivu v Chersonské a Mykolajivské oblasti připustilo a zároveň tvrdilo, že ukrajinská armáda při ní utrpěla těžké ztráty. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila zkušeného experta na válečné konflikty Lukáše Visingra, co se jeho pohledem na východě Evropy aktuálně děje a jak si lze ofenzívu představit.

"Jsme ve válce. Je to útok proti svobodnému světu, musíme udělat vše, abychom Putina zastavili," byla slova v únoru premiéra Petra Fialy (58) v debatě na Primě. Tento výrok předsedy současné vlády, který následoval po ruské vojenské invazi, v České republice prakticky zlidověl. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila špičkového právníka Ondřeje Dostála, jak slova, která v současnosti stále rezonují na českém internetu, vnímá. "Válečný stav je právně něco, co podle ústavy musí schválit většina ve Sněmovně i Senátu. Což ta většina neudělala, ani o tom nehlasovala, takže formálně v žádné válce nejsme," řekl v úvodu svého komentáře odborník na právo.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv (56) ve svém komentáři o situaci v Záporožské jaderné elektrárně nepřímo pohrozil západním zemím útokem na jejich elektrárny. Na sociálních sítích napsal, že v evropských jaderných zařízeních může stejně jako v Záporožské elektrárně, která v minulých dnech čelila ostřelování, dojít k »nepředvídatelným situacím«. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s jeho komentářem oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co by se dělo, pokud by Ruská federace v rámci války na Ukrajině použila taktickou jadernou zbraň. Podle něj by došlo na opačný efekt.

Zanedlouho to bude půl roku, kdy na Ukrajinu podnikla ruská vojska invazi, kterou šéf Kremlu Vladimir Putin (69) označil jako »speciální vojenskou operaci«. V současnosti je pro Ukrajinu nezbytné zastavit postup ruského agresora, stabilizovat frontovou linii a připravit protiútok s cílem osvobodit území obsazené nepřítelem, uvedl dnes na dárcovské konferenci v Kodani ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Podle agentury Ukrinform upozornil, že délka fronty přesahuje 2500 kilometrů, přičemž aktivně se nyní bojuje na frontě dlouhé 1300 kilometrů. Pro ŽivotvČesku.cz specialista na vojenské konflikty Lukáš Visingr vysvětlil, proč ruská armáda zažívá doslova zoufalství.

Válka na Ukrajině si zanedlouho odškrtne šest měsíců bojů. Aktuálně satelitní snímky ukazují rozsáhlé škody a několik zničených ruských bojových letounů na letecké základně na Moskvou anektovaném poloostrově Krym, kterým začátkem týdne otřásly exploze. Ukrajina se k odpovědnosti za exploze nepřihlásila, nové satelitní snímky ale podle zpravodajského webu BBC naznačují, že mohlo jít o cílený útok. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze a bezpečnostního experta Andora Šándora (65) s dotazem, zda podle jeho hodnocení bude mít rusko-ukrajinský konflikt přesah do dalšího roku. Zcela otevřeně odpověděl, že světlo na konci tunelu není vidět.

Zanedlouho uplyne šest měsíců od doby, kdy Rusko podniklo vojenskou invazi do sousední Ukrajiny. Za tu dobu o život přišly tisíce vojáků i civilistů. V současnosti ukrajinská armáda znovu zasáhla Antonivskyj most v Ruskem okupované Chersonské oblasti. Podle agentury Ukrinform to uvedla mluvčí ukrajinské armády Natalija Humenjuková. Úder potvrdil také Ruskem dosazený představitel Chersonské oblasti Kirill Stremousov. Ukrajinské síly kromě toho pomocí raketometů HIMARS útočily v Melitopolu v Záporožské oblasti proti místům, kde byly dočasně rozmístěny ruské jednotky, uvedl starosta Melitopolu. Rusové podle ukrajinských představitelů v pondělí ostřelovali hustě osídlenou čtvrť v Charkově. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vojenský analytik Lukáš Visingr, který se domnívá, že Ukrajinci chtějí Rusům uštědřit citelný úder v podobě silné protiofenzívy.

Ruská vojska se na východě Ukrajiny snaží o útočné operace, na jihu se chystají k obraně už obsazených území, uvedl v sobotu generální štáb ukrajinské armády. I v noci pokračovaly ruské dělostřelecké, raketové a letecké útoky na ukrajinská města, výbuchy byly slyšet v Mykolajivu, Záporoží a Nikopolu, ostřelována byla také Sumská oblast na severovýchodě Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že při úderech na ukrajinské pozice v jižní Chersonské a Dněpropetrovské oblasti ruská armáda zabila více než 500 ukrajinských vojáků a »zahraničních žoldnéřů«. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, jak současné dění ohledně rusko-ukrajinského konfliktu vnímá. Podle něj válka na Ukrajině k nějakému jasnému konci zatím nevede.

Aktualizováno 21:00: Ukrajina a Rusko se dnes vzájemně obvinily ze dvou ostřelování ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou již v březnu při invazi na Ukrajinu obsadila ruská vojska. Podle ruské agentury RIA Novosti, která útok přičítá ukrajinským silám, na místě vznikl požár. Ukrajinská státní energetická společnost Enerhoatom, která naopak viní z obou útoků ruské vojáky, podle agentury Unian uvedla, že při druhém ostřelování rakety dopadly přímo vedle jednoho z bloků a že existuje nebezpečí rozptylu radioaktivních látek. Mluvčí skupiny ČEZ pro ŽivotvČesku.cz popsala, jak jsou na vojenský útok připravené české jaderné elektrárny Dukovany a Temelín. Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová (61) uvedla, že ověřené informace o situaci nemá.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) v neděli oznámil, že ruské námořnictvo dostane během příštích několika měsíců nové hypersonické střely Cirkon (Zirkon). Oblast jejich nasazení bude záviset na ruských zájmech, prohlásil prezident v projevu na oslavách Dne námořnictva v Petrohradu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (65), co sdělení šéfa Kremlu znamená pro Západ, který se usilovně snaží o odstřihnutí závislosti na ruských energetických komoditách a nejen vojensky podporuje Ukrajinu.

Poradce šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti Serhij Chlaň se domnívá, že ukrajinské ozbrojené síly do letošního září osvobodí tento region, jenž má zásadní význam pro zemědělství země. Podle agentury AFP to Chlaň v neděli řekl v ukrajinské televizi. Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně dotazu, zda současný vývoj války, kdy Ukrajina přechází do protiofenzivy a chce dobytá území získat zpět, může opět vyvolat ze strany Ruska rétoriku okolo vyhrožování jadernými zbraněmi. "V takovém případě se vyhrožovat bude," uvedl.

Rusko-ukrajinský konflikt na východě Evropy ani po téměř pěti měsících bojů stále nevede k tomu, že by došlo mezi oběma stranami k nějakému posunu ohledně příměří. Naopak ukrajinské síly se pravděpodobně připravují zahájit, anebo již v sobotu zahájily protiofenzívu v Chersonské oblasti. Ale informace z otevřených zdrojů ohledně ukrajinského postupu a tempa operace budou omezené a budou zaostávat za událostmi, uvedl americký Institut pro studium války ve své pravidelné analýze dění na bojišti. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora a šéfa České stomatologické komory Romana Šmuclera (53), kdy podle něj ke složení zbraní dojde, případně jak se konflikt bude podle něj vyvíjet. Z jeho slov vyplynulo, že česká populace má sama svých starostí nad hlavu, a to zejména ekonomických.

Ruské síly podnikly lokální pozemní útoky na jihu Ukrajiny poblíž hranice oddělující Mykolajivskou a Chersonskou oblast, kterou se jim již podařilo téměř celou ovládnout. Ve své pravidelné analýze vývoje bojů na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). V oblasti Donbasu na východní Ukrajině pak Ruská vojska provedla pozemní útoky východně od města Siversk a v okolí města Bachmut. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra bude už brzy jasno, jakým směrem se vojenský rusko-ukrajinský konflikt bude dále vyvíjet. "Přes zimu se intenzivně válčit nebude," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Tempo ruské armády na Ukrajině se nyní výrazně neliší od oficiálně vyhlášené operační přestávky mezi 7. a 16. červencem, uvádí v páteční analýze americký Institut pro studium války (ISW). Kvůli pomalému postupu se analytici domnívají, že Rusko nebude schopné dobýt města Bachmut a Slovjansk. Kanadské ministerstvo obrany uvedlo, že Moskvě docházejí jednotky i vybavení a nezvládne proto dosáhnout vytyčených vojenských cílů. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda je v dohlednu mírová cesta mezi Ruskem a Ukrajinou, která se brání agresorovi od 24. února.

Nejméně 1793 ruských vojáků se odmítlo dál zapojovat do bojů na Ukrajině, vyplývá podle šetření ruského mediálního projektu Vjorstka z veřejně dostupných údajů. Některé vojáky, kteří se rozhodnou vypovědět smlouvu o práci v ruských ozbrojených silách a pokusí se odjet zpět do Ruska, ale ruská armáda přesouvá do speciálního centra ve městě Brjanka v Luhanské oblasti na východní Ukrajině, uvedla Vjorstka. Pro ŽivotvČesku.cz současné dění na frontě zhodnotil vojenský a bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Poukázal na opětovný problém s logistiklou, který podle něj dělá Ruské federaci čím dál větší vrásky.

Za pár dnů si válka na východě Evropy připíše pět měsíců bojů, při kterých přišly o život tisíce vojáků i civilistů. Ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že geografické cíle Ruska na Ukrajině se změnily. Moskvě podle něj nejde jen o Doněckou a Luhanskou oblast, ale také o další území včetně jihu Ukrajiny, napsal list Kommersant s odkazem na rozhovor šéfa ruské diplomacie s agenturou RIA Novosti. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (64), zda by se obě strany v současnosti mohly dohodnout na složení zbraní, a to i přesto, že se v současnosti ukrajinským vojenským silám daří poměrně úspěšně zasahovat ruské cíle.

Geografické cíle Ruska na Ukrajině se změnily, uvedl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskvě podle něj nejde jen o Doněckou a Luhanskou oblast, ale také o další území včetně jihu Ukrajiny, napsal list Kommersant s odkazem na rozhovor šéfa ruské diplomacie pro agenturu RIA Novosti. Ruská armáda se podle Lavrova drží svého úkolu »denacifikovat a demilitarizovat« Ukrajinu tak, aby pro Rusko nepředstavovala bezpečnostní hrozbu. Pro ŽivotvČesku.cz popsal současné dění vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který upozornil, že Ukrajina začíná situaci na bojišti otáčet.

Při své cestě na Ukrajinu dnes český ministr zahraničí Jan Lipavský (37) navštívil město Irpiň a leteckou základnu Hostomel, kde měl mimo jiné možnost prohlédnout si zničený letoun An-225 Mrija. Obě místa byla na počátku ruské invaze dějištěm prudkých bojů, při nichž se ruská vojska snažila probít do ukrajinského hlavního města Kyjeva. Pro ŽivotvČesku.cz vyslovil na jméno ministra zahraničí kritiku Jiří Paroubek (69), který se domnívá, že jeho úlohou by měla být snaha v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie o klid zbraní na Ukrajině.

Válka na východě Evropy si brzy odškrtne pátý měsíc bojů, které připravily o život tisíce vojáků a civilistů. V současnosti se Rusko v Doněcké oblasti soustředí na dobytí měst Siversk a Bachmut, místo aby se zaměřilo na získání kontroly nad severněji položeným Slovjanskem. V analýze to dnes uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Oděská a Dněpropetrovská oblast v noci na dnešek čelily podle ukrajinských úřadů ruským útokům, několik lidí je zraněných. Nejpalčivější otázkou nadále zůstává, kdy konflikt skončí a zejména jak. Pro ŽivotvČesku.cz se na ni pokusil odpovědět generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (64).

Rusko posiluje obranné pozice v oblastech, které okupuje na jihu Ukrajiny, uvedla v neděli ve svém pravidelném hlášení britská vojenská rozvědka. Přesouvá vojáky a techniku mezi Mariupolem a Záporožím a v Chersonu, posiluje bezpečnostní opatření v Melitopolu. Ohledně současné strategie Ukrajinců promluvil vojenský analytik a expert na válečné konflikty Lukáš Visingr. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že v zemi zmítané válkou se ukrajinská armáda snaží agresora donutit »personálně vykrvácet«.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu (67) při návštěvě jednotek bojujících na východě Ukrajiny nařídil, aby zesílily útoky proti ukrajinské armádě. V sobotu o tom informovalo ruské ministerstvo obrany. Ruští vojáci mají podle Šojgua zabránit tomu, aby Ukrajinci podnikali velké raketové a dělostřelecké útoky na civilní infrastrukturu v Ruskem okupovaných částech Donbasu i jinde. Podle generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (64) je nařízení ohledně útoků brát s určitou rezervou a sklonem k propagandě.