Válka na Ukrajině

Komentář: Prezident Volodymyr Zelenskyj před víkendem oznámil zásadní věc, že Ukrajina pracuje na vytvoření »jasného a podrobného« plánu k ukončení války. Měl by být hotový do konce letošního roku, informoval o tom deník Ukrajinská pravda. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jakým úhlem pohledu se dá na poměrně významné oznámení dívat. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity na dotaz vysvětlil, že s vysokou pravděpodobností jde o vzkaz směrem dovnitř, tedy významně pro vlastní publikum, na druhou stranu i do jisté míry směrem ven, tedy pro mezinárodní společenství.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Mír na Ukrajině chce každý normálně myslící člověk. O míru hovoří český prezident Petr Pavel, ministryně obrany Jana Černochová, jak opakovaně uvedla pro ŽivotvČesku.cz, i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mír ale musí být důstojný, nesmí být porobou a otroctvím. Proto není v rozporu, že se Ukrajina srdnatě vojensky brání a její přátelé pomáhají dodávkami zbraní. Do této vysoké politiky se nyní zamotal i hitmaker a hudební ikona několika generací Michal David. Odmítá dodávat Ukrajině zbraně. Na první dobrou to zní moc hezky, ale reálně by to znamenalo pád Ukrajiny do krutého ruského jha. »Chcimír« prostě není to samé jako »chci mír«. To první je naivita, to druhé značí zachování důstojnosti.

Komentář: Prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek oznámil, že Ukrajina pracuje na vytvoření »jasného a podrobného« plánu k ukončení války. Tento plán by měl být podle jeho slov hotový do konce letošního roku, informoval o tom deník Ukrajinská pravda. Zelenskyj uvedl, že Ukrajina nyní drží iniciativu a volí diplomatickou cestu, protože je v této válce obětí. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity uvedl, že v kontextu toho Ukrajina potřebuje zároveň bezpečnostní záruky, které by měly představovat »jistotu, že po nějaké časové periodě Rusko opět na svého souseda nezaútočí«.

Komentář: Západní experti věří, že Ukrajina má reálnou šanci dosáhnout vítězství nad Ruskem na anektovaném Krymu. Podle portálu Business Insider jsou ukrajinské síly úspěšné v rámci útočných operací na ruské zbraňové systémy na poloostrově a také cíleně útočí na Krymský most, aby narušily zásobovací trasy okupantů. Akce jsou mimo jiné součástí přípravy na letecké údery, jakmile Ukrajina obdrží stíhačky F-16. Pro ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím expert na ozbrojené konflikty, politolog a vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity uvedl, že ztráta Krymu by pro Putinův režim představovala »fatální potupu«.

Komentář: Válka na Ukrajině trvá již třetím rokem. Válečný konflikt započal v únoru 2022 ze strany Ruské federace, a to na pokyn novodobého cara a diktátora Vladimira Putina. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, kdy skončí válka, zejména pokud by mohlo jít o stávající rok. Redakce ŽivotvČesku.cz v kontextu toho oslovila muže povolaného –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty, politologa, vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity. Z jeho slov vyplynulo, že letos k nastolení míru vyloženě se vším všudy nedojde, ale na podzim by mohla nastat změna. Neznámou pak je, jaký stav na frontě přinese chystaná ruská letní ofenziva.

Komentář: Zástupci desítek zemí světa se dnes sejdou v luxusním resortu nad Lucernským jezerem ve Švýcarsku ke dvoudennímu summitu o míru na Ukrajině. Účastníci budou debatovat o nástinu prvních kroků, které by směřovaly k ukončení téměř dva a půl roku trvající ruské agrese. Rusko se akce neúčastní a jakákoli mírová jednání podmiňuje ústupem ukrajinských sil. V kontextu toho pro ŽivotvČesku.cz poskytl svůj pohled na »Putinovy mírové podmínky« poradce hlavy státu a bývalý diplomat Petr Kolář.

Komentář: Požadavek na stažení ukrajinských vojsk z východu a jihu Ukrajiny, který dnes ruský prezident Vladimir Putin označil jako podmínku pro zahájení rozhovorů s Kyjevem, považuje bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor jako něco, co je nerealizovatelné, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Komentář: »Speciální vlastností« Ruské federace je zastrašování Západu zbraněmi hromadného ničení. Válečný konflikt na Ukrajině, který vzešel ze strany Putinova režimu, trvá třetím rokem. Opakovaně mezitím došlo na různé výhrůžky ze strany režimu novodobého cara a diktátora Vladimira Putina, které mají za cíl destabilizovat a vyvolávat strach. Zahrnují i rétoriku »hypotetické vojenské konfrontace Ruska a Severoatlantické aliance«. Co by takovou událost nejpravděpodobněji způsobilo, pro ŽivotvČesku.cz nastínil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Armáda novodobého cara a diktátora Vladimira Putina by v tuto chvíli měla zpozornět. Šéf Kremlu minulý týden během setkání s novináři přiznal, že na Ukrajině každý měsíc zemře pět tisíc ruských vojáků. Počty mohou být ale pravděpodobně vyšší. S nadsázkou řečeno –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ukrajinci k tomu používají »speciální vojenský trik«, o čemž svědčí záběry z kamery, které přinesla běloruská nezávislá televize Nexta a odhalují využití dronu v útočné operaci. Po ní ruský voják doslova »zmizel«. Pro ŽivotvČesku.cz ohledně situace na frontě poskytl komentář vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia a politolog Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: Válečný konflikt na Ukrajině, který začal v únoru 2022, nadále pokračuje a má zásadní dopad na region i svět. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, zda letos odhadem by mohl konflikt dojít do situace, kdy by obě strany dosáhly shody v ukončení bojů. Redakce ŽivotvČesku.cz v kontextu toho oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty a politologa - vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity. Podle něj bude poměrně zásadní, jaký stav na frontě přinese chystaná ruská letní ofenzíva. Expert současně s tím poukázal na zásadní problém, který má významný vliv na dosažení »mírové cesty«. Tím je, čeho vlastně chce novodobý car a diktátor Vladimir Putin dosáhnout.

Komentář: V současnosti dochází na zvýšenou ofenzivu ze strany Ruska na Ukrajině, posílení kyberútoků vůči členům NATO, sabotáže, šíření dezinformací - Putinova armáda, ať už jde o ozbrojenou vojenskou sílu, případně skupiny specialistů přes počítačové systémy, či sociální platformy, se nenudí. S tím se očekává velká letní ofenziva ze strany Ruské federace. Imperialistické tažení novodobého cara a diktátora Vladimira Putina ale naráží na tuhý odpor ukrajinské armády, která se dostala z nejhoršího - pokud jde o vojenský materiál. Podle vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia a politologa Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity v současnosti dochází na další významnou změnu, která může pravděpodobně podstatně navýšit počet mrtvých na ruské straně, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Britský týdeník The Economist přináší zajímavý článek, jehož titulek zní: »Na Krymu Ukrajina poráží Rusko«. Jde o text, v němž periodikum uvádí seznam ukrajinských úspěchů v rámci útoků na Rusy okupovaný poloostrov. Dále je v něm uvedeno, a to podle citovaných pozorovatelů, že se Ukrajincům daří měnit Krym ve smrtící past pro ruské vojáky. Kyjev k věci uvádí, že ruské vojenské síly svými kroky naznačují, že o problémech vědí. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity. Ve svém komentáři respektovaný expert popsal, jakou potupu by pro Ruskou federaci - potažmo novodobého cara a diktátora Vladimira Putina - představovala ztráta Krymu.

Komentář: Zhruba pětina uprchlic z Ukrajiny v Česku trpí těžkými depresemi. Asi 45 procent žen hodnotilo své zdraví jako špatné. K tomu podle výzkumu přispívaly právě deprese spolu s problémy týkajícími se ekonomické situace domácnosti nebo hledání pomoci a práce. Pro ŽivotvČesku.cz pro někoho pravděpodobně silně překvapující skutečnost okomentoval sociolog Vojtěch Bednář. Z jeho slov vyplynulo, že jde o jev - takzvaný »posilovač«.

Komentář: Specialitou Ruské federace je strašení zbraněmi hromadného ničení. Válečný konflikt na Ukrajině, který vzešel ze strany Putinova režimu, trvá déle než dva roky. Opakovaně došlo na takzvanou »jadernou rétoriku«. Nejnověji v pátek, když místopředseda ruské Bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv světu oznámil, že když Rusové hovoří o použití jaderných zbraní na Ukrajině či v jiných zemích, nejde o zastrašovací taktiku. Uvedl to na sociální platformě Telegram. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty a politologa - vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity. Z jeho slov de facto vyplynulo, že je to poslední karta, která Rusům ještě zbyla.

Komentář: Rusko chystá velkou ofenzivu a s ohledem na jeho možnosti je stále zřejmé, že může posilovat své vojenské kapacity. K tomu navíc ruská ekonomika již nějakou dobu funguje ve válečném režimu. Oproti tomu se Ukrajina stále potýká s nedostatkem munice a má omezenou schopnost dál obnovovat své kapacity. Západní politici opakují, že odpovědnost posílit dodávky a obranyschopnost Ukrajiny je na Západu. V souvislosti s údajnou velkou ofenzivou Ruska v létě se redakce ŽivotvČesku.cz dotázala vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia a respektovaného politologa Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, o jak zásadní událost půjde, pokud se naplní. Uvedl, že do jisté míry může být i rozhodující.

Do české muniční iniciativy už přispělo 15 zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun), řekl před dnešním jednáním o bezpečnosti s evropskými státníky v pražské Kramářově vile premiér Petr Fiala (ODS). První desítky tisíc kusů munice ráže 155 mm dorazí na Ukrajinu v červnu, doplnil premiér. Země podle něj může čekat první zásilku v příštích dnech.

Komentář: Ukrajina se brání ruské agresi už déle než dva roky a v posledních týdnech se do popředí dostaly problémy s nedostatkem živé síly a munice, které byly podle médií nejhorší od vypuknutí války. V současnosti se situace začíná zlepšovat. Faktem ale stále je, že opotřebovávací válka si vyžádala desítky tisíc lidských životů. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, proč ještě Ukrajinci »neotočili hru« a místo bojů o anektovaná území nezaútočili přímo na teritorium Ruské federace. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity vysvětlil, že takový krok by byl využit propagandisticky a násilí by ze strany Putinova režimu značně eskalovalo.

Komentář: Na světě jsou mocní lidé, kteří se mohou pochlubit něčím, co má skutečnou hodnotu a význam. Mezi nimi jsou ale i tací, kteří se mohou pochlubit třeba tím, že světu ukazují to nejhorší z lidských vlastností. Novodobý autoritářský car Vladimir Putin se k nim řadí, a to zejména v kontextu jeho rozhodnutí, aby ozbrojené síly Ruské federace podnikly v únoru 2022 bezprecedentní vojenskou invazi do sousední Ukrajiny. Výsledkem je mimo jiné masivní počet mrtvých lidí, převážně mužů, z nichž mnozí byli tátové dětí a podobně. Jen na ruské straně má jít o ztráty o počtu více než 500 tisíc vojáků, uvedl nejnověji Kyjev. Pro ŽivotvČesku.cz data okomentoval ostřílený generál ve výslužbě, bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Komentář: Ruský prezident Vladimir Putin je připraven ukončit válku na Ukrajině dohodou o příměří, které by uznalo současnou frontovou linii. Tuto informaci uvedla agentura Reuters s odvoláním na vysoce postavené zdroje blízké Kremlu. Podle těchto zdrojů je Putin rovněž připraven pokračovat v bojích, pokud Západ a Kyjev nebudou reagovat. Pro ŽivotvČesku.cz náhlou změnu postoje novodobého cara a diktátora okomentoval na dotaz bezpečnostní expert a glosátor Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že na věc nahlíží v pěti rovinách.

Komentář: Estonská premiérka Kaja Kallasová uvedla, že vojáci NATO již působí na ukrajinském území, kde cvičí místní obránce. Zdůraznila však, že skutečnost by neměla být vnímána jako eskalace konfliktu. V rozhovoru pro Financial Times dále sdělila, že státy Severoatlantické aliance provádějí školení na »vlastní riziko«. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, který přítomnost aliančních vojáků na Ukrajině okomentoval. Z jeho slov vyplynulo, jak je potřeba se na událost dívat.

Komentář: V posledních týdnech z východní fronty přicházejí zprávy o zesilující ruské ofenzívě a ukrajinská města čelí mohutnějším ruským vzdušným útokům zaměřeným zejména na infrastrukturu. Navíc je v očekávání, že Rusko někdy na začátku léta zřejmě podnikne silnou ofenzívu, která by měla pravděpodobně zahrnout výrazný průlom ve válce, která trvá déle než dva roky. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, který vnímá současnou ruskou převahu, a to vzhledem k vyššímu počtu živé síly na straně Putinova režimu, ale podle jeho slov není »nikde psáno, že se Rusům jejich údajný záměr musí vydařit«, uvedl.