Válka na Ukrajině

Do Ruska se v rámci výměny vrátilo z Ukrajiny 82 válečných zajatců, informovalo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Podle ombudsmanky samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Ukrajinci propustili i více než 40 vojáků tohoto separatistického útvaru. Na Ukrajinu se naopak vrací 140 lidí, mezi nimi obránci Mariupolu nebo Hadího ostrova, uvedl na telegramu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity se v současnosti z vojenského konfliktu stala zákopová válka, kdy se bojuje o každý metr. Počasí totiž nedovoluje nasazení těžké techniky, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Středeční návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (44) ve Washingtonu je zásadní, prezident při ní ukáže, proč je výhodné nadále podporovat Ukrajinu a poskytnout jí další zbraně, sdělil agentuře Reuters Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře. Kreml naopak uvedl, že cesta prezidenta Ukrajiny nijak nezlepší vyhlídky obnovení mírových rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz generálovi v záloze a politickému komentátorovi Andoru Šándorovi (65), jak se jeho optikou dá dívat na riziko, že by se rusko-ukrajinský konflikt přelil do Evropy. Z jeho slov vyplynulo, že míra rizika v současnosti nestoupá.

Měla to být rychlá »speciální vojenská operace«, ale nakonec se z toho stala válka, která na konci nadcházejícího února bude trvat přesně rok. V současnosti to tedy spíše vypadá, že došlo k přehodnocení situace a novou strategií ruského prezidenta Vladimira Putina (70) je válku na Ukrajině spíše co nejvíce natáhnout. Zejména zima bude testem pro Evropu v rámci jednoty. Ekonomická a energetická krize je totiž tím, na co Rusko sází - že Západ omezí vojenskou i finanční podporu Ukrajině. Podle vojenského analytika a odborníka v bezpečnostní oblasti Josefa Krause je sice Rusko poměrně navenek odolné po stránce morálu v těžkých časech, ale lékařskou terminologií dlouhé válčení mu způsobuje vnitřní krvácení, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin (70) podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) chystá svou zemi na »dlouhou imperialistickou válku«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65), jak to bude ohledně vztahů Ukrajiny a Ruské federace, až jednoho dne utichnou zbraně. Zkušený bezpečnostní expert se vyjádřil ve smyslu, že to bude mezi oběmi zeměmi velmi složité.

Ukrajinská armáda během uplynulých dvou dnů odrazila řadu ruských útoků u 15 obcí v Doněcké, Luhanské a Charkovské oblasti na východě země. Ve svodce je opět zmíněn Bachmut, kde se v poslední době odehrávají nejtvrdší boje. Ruský prezident Vladimir Putin (70) podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) chystá svou zemi na »dlouhou imperialistickou válku«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila exministra financí Miroslava Kalouska (61), jak on v rámci ekonomického pohledu a svého odhadu vidí variantu, že rusko-ukrajinský konflikt přejde do svého konce. Jeho slova optimismem nebyla naplněna.

Rusko dává přednost mírovým mechanismům, v případě potřeby je ale připraveno bránit své zájmy všemi dostupnými prostředky, prohlásil podle agentury TASS na dnešním jednání ruské rady pro lidská práva prezident Vladimir Putin (70). Další vlna mobilizace podle něj zatím není potřeba, protože do »zóny speciální operace«, tedy do bojů na Ukrajinu, byla zatím vyslána jen asi polovina z přibližně 300.000 v Rusku mobilizovaných mužů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak se dají jeho pohledem slova prezidenta Ruské federace číst.

V pátek ráno byl ukrajinský konzulát v Brně evakuován, protože na něj byl doručen podezřelý balíček. Že by v něm byla umístěna výbušnina, se sice nakonec nepotvrdilo, i přesto je to však podle bezpečnostního experta Andora Šándora jasný signál, který nelze brát úplně na lehkou váhu. "Nejen instituce, ale také firmy by měly zlepšit své bezpečnostní postupy, aby v případě, že by někdo skutečně trhavinu zaslal, nedošlo k tragédii," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin (70) se momentálně nachází na pozici jednoho z nejnenáviděnějších lidí na planetě. Válka na Ukrajině, kterou na konci února rozpoutal, již stála život tisíce lidí, dalším milionům z nich pak život značně zkomplikovala. Sociolog Vojtěch Bednář pro ŽivotvČesku.cz promluvil o tom, co by se muselo stát, aby se Rusové své hlavy státu rozhodli zbavit. "Že by se to stalo vůlí lidu, je sice možné, ale v ruských podmínkách značně obtížné," odpověděl renomovaný odborník na výše uvedený dotaz a situaci dopodrobna rozebral.

Ukrajinské ministerstvo energetiky v sobotu požádalo občany, aby snížili spotřebu elektrické energie o 25 procent. Mají si zajistit teplé oblečení, termosky a zásobit se vodou a potravinami. Premiér Denys Šmyhal v pátek oznámil, že kvůli ruským útokům na ukrajinskou infrastrukturu je vyřazena z provozu už téměř polovina energetického systému země. Podle generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65) mají ruské raketové útoky na infrastrukturu Ukrajiny zejména tři cíle. Vyjmenoval je.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil minulou středu stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, jak uvedla agentura TASS. Na pravém břehu řeky leží středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se ruským vojskům podařilo během invaze na Ukrajinu dobýt. O tom, proč je ústup z vojenského hlediska pro ruskou armádu výhodnější, promluvil pro ŽivotvČesku.cz generál v záloze Andor Šándor (65).

Uplynulý rok přinesl situace, které si řada lidí neuměla představit. Slovenský herec Maroš Kramár (63) například s obavami pozoruje dění na Ukrajině, které má na Slovensku téměř »za humny«. Pro ŽivotvČesku.cz umělec promluvil o tom, jaké myšlenky v něm bezpečnostní situace v Evropě vyvolává. "Nemyslel jsem si, že ještě zažiju vojnu," připustil.

V okupovaném Chersonu na jihu Ukrajiny, ke kterému se blíží ukrajinská vojska, ruské okupační úřady zřídily domobranu. Vyzývají všechny muže, kteří zůstali ve městě, aby do ní vstoupili, oznámila v pondělí ruská média. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s eskalací konfliktu v Chersonské oblasti oslovila bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co se v rámci bojů ve zmíněné oblasti dá očekávat. "Pojal bych to v několika různých rovinách," uvedl uznávaný expert přes vojenské konflikty v samotném úvodu.

Energetická krize, vysoká míra inflace a nejistá budoucnost - nejen tím v současnosti prochází Česká republika, která se musí vyrovnat s řadou nepříznivých ukazatelů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonomického experta Pirátů Mikuláše Ferjenčíka (35) s dotazem, jak současnou situaci vnímá a zda v dalších měsících vidí zlepšení situace, která pro řadu českých domácností je ekonomicky značně nekomfortní. Z jeho slov vyplynulo, že vše v dalších měsících se bude odvíjet od situace v rámci rusko-ukrajinského vojenského konfliktu.

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Podle ruské agentury TASS šéf Kremlu na dnešním zasedání bezpečnostní rady oznámil, že podepsal dekret o vyhlášení stanného práva ve »čtyřech nových oblastech Ruska«, jak Moskva nazývá okupovaná ukrajinská území, na která si činí nároky. Pro ŽivotvČesku.cz upřesnil vojenský analytik Lukáš Visingr, jak rozhodnutí šéfa Kremlu může vývoj konfliktu ovlivnit.

Ruský prezident Vladimir Putin (70) vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Informovaly o tom tiskové agentury. Co to může znamenat, se pokusil pro ŽivotvČesku.cz rozklíčovat generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (65).

Luděk Sobota (79) je jako herec a bavič člověk, který se rád a často směje. Když však přijde na válku na Ukrajině, veselo mu z toho není. "Vladimir Putin se podle mě zbláznil," uvedl pro ŽivotvČesku.cz v kritice směrem k šéfovi Kremlu a netajil se tím, jaké pocity z konfliktu na východě Evropy má.

Zanedlouho to bude osm měsíců od chvíle, kdy ruské vojenské síly na pokyn Vladimira Putina (70) podnikly akt agrese, když napadly svého ukrajinského souseda. Měla to být rychlá akce, kterou Moskva nazvala »speciální vojenská operace«. Jenže houževnatý obránce ukázal větší srdce a zejména díky vojenské technice spojenců se postupně začalo ukazovat, v jakém katastrofálním stavu ruské vojsko je. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, který zhodnotil současný stav v rámci vojenského konfliktu.

Válka na Ukrajině pokračuje déle než sedm měsíců. A v současnosti po mohutné ofenzivě převzali iniciativu obránci, kteří se nadále snaží dobývat ztracená území zpět. To se jim v řadě případů daří. Ukrajinské ozbrojené síly od začátku protiofenzivy osvobodily celkem 2434 kilometrů čtverečních území a 96 sídel na východě země. Ve svém pravidelném videoprojevu to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44), který dnes také BBC řekl, že ruští představitelé začali společnost připravovat na použití jaderných zbraní. Rusko podle něj ale není připravené to učinit. Pro redakci ŽivotvČesku.cz popsal vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity, že k pádu režimu Vladimira Putina (70) současná situace čím dál více nahrává.

Rusko se dál drží zásady, že jaderná válka je nepřípustná, ale Západ se snaží rozdmýchat debatu o jaderných zbraních, uvedla to podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rusko přitom v minulých týdnech vyhrožovalo použitím jaderných zbraní. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, který slova ruské strany nebere jako záruku něčeho, co by nemohlo nastat.

Řady ruských ozbrojených sil od vyhlášení částečné mobilizace rozšířilo už 200.000 lidí, sdělil podle agentury RIA Novosti ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ministr také řekl, že mobilizovaní vojáci nyní absolvují výcvik. Částečnou mobilizaci v Rusku vyhlásil před necelými dvěma týdny prezident Vladimir Putin. Po vyhlášení mobilizace ale odcestoval ze země mnohem větší počet Rusů, než kolik se jich nechalo povolat do armády, upozorňují ruská média s odvoláním na vyjádření úřadů v okolních zemích. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora a generála v záloze Andora Šándora (65) s dotazem, co se v současnosti v rámci války na Ukrajině bude dít dál.

Rusko zatím nepřijalo žádné rozhodnutí o uzavření hranic v souvislosti s odchodem ruských občanů do zahraničí po ohlášení částečné mobilizace v zemi, oznámil to v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Několik ruských médií ale upozornilo, že pohraničníci na ruských letištích dostali seznamy lidí, na něž se vztahuje mobilizace, a kontrolují podle nich muže v branném věku. Letiště v sibiřské Ťumeni pak potvrdilo, že takový seznam obdrželo, uvedla ruská redakce stanice BBC. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda krok Vladimira Putina, kdy oznámil částečnou mobilizaci, je tím, co zkrátilo životnost jeho režimu. Z jeho slov vyplynulo, že ne zcela. Ukázal ale na variantu, která může být pro Ukrajince velmi zajímavá.