Válka na Ukrajině

Válka na Ukrajině trvá už přes dva měsíce. Rusko už nemluví jen o Donbasu, ale dává najevo, že chce celý jih Ukrajiny až k hranicím Moldavska, kde je proruské separatistické Podněstří. Ruský prezident Vladimir Putin (69) se domnívá, že Rusko ve válce na Ukrajině vítězí a že čas je na jeho straně. Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity ale celý konflikt může skončit i svržením nejmocnějšího může Kremlu, uvedl to na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz.

Válka na východě Ukrajiny si odškrtla druhý měsíců bojů, při kterých přišly desítky tisíc lidí o své životy. Oproti tomu Vladimir Putin (69) ztratil zájem o diplomatické řešení konfliktu s Ukrajinou a místo toho se snaží získat co největší kus území, napsal americký list Financial Times. Jaký bude konec války se pro ŽivotvČesku.cz pokusil nastínit bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Válka na Ukrajině se nachází ve druhé fázi. Ruské síly podnikly ofenzívu v bitvě o Donbas, na kterou se dlouho připravovaly, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Existují obavy, že ruské síly by si mohly, pokud jejich tažení bude úspěšné, po regionu na východě Ukrajiny chtít »ukrojit« větší krajíc a směřovat dál do Evropy. To odmítá bývalý předseda vlády Jiří Paroubek (69), kterému redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz ohledně cíle ruské agrese.

Dvaačtyřicet let vládl Muammar Kaddáfí (†69) Libyi. Když ale takzvané arabské jaro, tedy demonstrace za politické změny, přeskočilo od sousedů z Tuniska a Egypta do jeho země, odmítl odstoupit a rozhodl se bojovat do konce. Pro něj poměrně dost hořkého. Redakci ŽivotvČesku.cz nejen v souvislosti s diktátorem, ale i životem v zemi severní Afriky - tedy Libyi, poskytl rozhovor bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Po neúspěšné snaze dobýt hlavní město Kyjev se ruské jednotky stahují ze severu země na východ a válka se přesouvá do nové fáze. Zásadní bitva o východ Ukrajiny by mohla vypuknout už během několika dnů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého šéfa vojenské rozvědky Andora Šándora, který se pokusil nastínit, zda bitva ve východním regionu Ukrajiny bude posledním střetem obou zemí.

Již několik dnů je z prohlášení Ruska zřejmé, že válka na Ukrajině postupně přechází do nové fáze. Po neúspěšné snaze dobýt hlavní město Kyjev se ruské jednotky stahují ze severu země na východ. Region Donbas by se měl stát pamětníkem krveprolití, kde tamní rovinatý terén umožní doposud odlišný bojový charakter. Dá se počítat s násobně větším nasazením tanků a dělostřelectva. Pro ŽivotvČesku.cz o tom, co se patrně odehraje ve východní části Ukrajiny, promluvil bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Jednou z nejvýraznějších tváří mezinárodní politiky posledních týdnů je jednoznačně prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj (44), který se postavil čelem ruské agresi. Jeho marketingovou výhodou je jistě to, že než se stal hlavou v současnosti válkou zbídačené země, získal řadu zkušeností coby herec. Jeho postojům ale politici západních zemí tleskají, radost z nich pak nemá šéf Kremlu Vladimir Putin (69). Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila političku a místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Olgu Richterovou (37), která v souvislosti s dotazem odpověděla, jak vůdce ukrajinského lidu vnímá.

Potopením křižníku Moskva v Černém moři již fakticky začala třetí světová válka, uvedla to v sobotu moderátorka televizní stanice Rossija-1 Olga Skabejevová. Paradoxem na situaci je fakt, že ruské oficiální zdroje uvádějí, že příčinou byl výbuch a požár bez upřesnění, kdo škodu způsobil. Ukrajina se k útoku na plavidlo sama přihlásila. Jak moc brát slova o třetí světové válce vážně, se na dotaz redakce pokusil vystihnout svým pohledem generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (64).

Dvě zásadní témata, která rezonují celosvětovou populací - neviditelný nepřítel kronavirus a ruský agresor, který vyhrožuje už prakticky celému světu. V poslední době zejména Finsku, a to kvůli »koketování« o vstupu do Severoatlantické aliance. Pro redakci ŽivotvČesku.cz k situaci promluvil bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví a v současnosti velvyslanec ČR Adam Vojtěch (35). Zároveň zhodnotil situaci ohledně nového typu koronaviru, který je na ústupu i v severském státě na severu Evropy.

Válka na Ukrajině přechází do nové fáze. Již dříve ruská strana avizovala, že své síly chce soustředit na východě Ukrajiny v regionu Donbas. Stalo se tak po neúspěšné snaze dobýt hlavní město Kyjev. Ukrajinští obránci očekávají, že úvod bojů bude značně dynamický a dojde na mohutnou ruskou ofenzivu. Moskva hodlá do bitvy o Donbas nasadit až pětinásobný počet vojáků. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co nastane v případě, že vojenský střet dojde do fáze takzvaného zamrznutí, kdy ani jedna strana nedojde k jednoznačnému vítězství a intenzita bojů se bude snižovat.

Šéf Senátu Miloš Vystrčil (61) se vrátil z Kyjeva, kam jel na pozvání předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslana Stefančuka (46). Po návratu uvedl, že brutalita ruských vojáků je neuvěřitelně vysoká. Před ním uskutečnil obdobnou cestu premiér Petr Fiala (58) a rozpoutal tím cestovní horečku ve smyslu, že kdo z politiků do válkou zmrzačené země nejede, jako by nebyl. Jako první se přitom na Ukrajinu podíval primátor Prahy Zdeněk Hřib (40), který tak učinil jako skutečný diplomat.

Jsou to úplně běžné ruské stránky sloužící k hledání práce. Od začátku března se ale na webech HeadHunter a SuperJob objevily tisíce volných míst pro vojáky, kteří uzavřou kontrakt s armádou. Ruská redakce BBC na svém webu uvádí, že se tak děje na pozadí značných ztrát ruské armády na Ukrajině. "Účel světí prostředky," okomentoval pro ŽivotvČesku.cz postup ruské armády sociolog Vojtěch Bednář.

Současná situace v Evropě dělá vrásky na čele nejednomu člověku. Výjimkou není ani herečka Dana Kolářová (75), která pro ŽivotvČesku.cz prozradila, že současné dění, zvláště co se války na Ukrajině týká, sleduje s obavami. "Jsem z toho pořád úplně špatná," přiznala nepříjemné pocity.

Zcela jasný vzkaz vyslala Moskva severským zemím, pokud by došlo k jejich připojení se k Severoatlantické alianci. V takovém případě bude muset Rusko posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to ve čtvrtek napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila šéfa české ambasády v Helsinkách Adama Vojtěcha (35), který promluvil o tom, že konkrétně finská vláda posiluje vojenský rozpočet a více se chce zaměřit na nákup vojenské techniky pro obranu hranic se zemí Vladimira Putina (69).

Válka, která se zapíše navždy do historie. Tak se dá mluvit o vojenském konfliktu na Ukrajině, který si už vyžádal desítky tisíc padlých, tisíce raněných, zničenou infrastrukturu a další veličiny, které vždy válka přináší. Aktuálně se schyluje k bitvě o Donbas, který je pro Rusko klíčový. Ukrajinci budou vzdorovat ruské armádě, která opustila řadu pozic a soustředí se v tuto chvíli na východ země. Pro ŽivotvČesku.cz se pokusil generál v záloze Andor Šándor odpovědět, jak dlouho budou boje v regionu Donbas trvat a v čem budou jiné.

První fáze války na Ukrajině nevyšla podle plánů Kremlu. Teprve následující týdny rozhodnou o tom, zda se změní mapa Evropy. Podle bývalého ministra vnitra Ivana Langera (55) Rusko pod vedením Vladimira Putina (69) ukazuje, že od druhé světové války se myšlením nijak nezměnilo a umí používat jen hrubou sílu. "Stále ještě tu plnou hrubou sílu nenasadilo," uvedl pro ŽivotvČesku.cz expolitik.

Severské země Finsko a Švédsko mají více a více jasno ohledně vstupu do NATO. Podle deníku The Times se chtějí ke členským zemím Severoatlantické aliance zařadit už v létě. Jde o důsledek »speciální vojenské operace«, která se proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi (69) vrací jako bumerang. Čemu chtěl zabránit, se naopak více přibližuje. Právě vojenským vstupem na Ukrajinu chtěl rozšíření NATO zabránit. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se nedávno k tématu vyjádřil bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví a nově velvyslanec ČR Adam Vojtěch (35).

Zřetelným záměrem Ruské federace je získat území celé Ukrajiny. V současnosti je její pozornost upřena k regionu na východu země. Ve čtvrtek to řekla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Nyní se schyluje k bojům v regionu na východě Ukrajiny, který je znám jako Donbas. Je otázkou, zda tím skončí válečné krveprolití. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého politika a exministra vnitra Ivana Langera (55), co nastane po válce na Ukrajině.

Dlouhodobým záměrem Ruské federace je získat celou Ukrajinu. V současnosti je její pozornost upřena na východ země. Ve čtvrtek to řekla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. V současnosti se pomalu rozhořívá bitva o region na východě Ukrajiny zvaný Donbas, kam směřuje ve své další etapě »speciální vojenská operace«, jak ji nazvala ruská strana. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého šéfa vojenské rozvědky a politického komentátora Andora Šándora (64), co konflikt směřovaný do východní části země přinese.

Jeden z prvních snímků, které svět spatřil v souvislosti s vojenským konfliktem na Ukrajině, byl s učitelkou Olenou Kurylovou která přežila raketový útok ve svém domě a podařilo se jí před válkou utéct do sousedního Polska. Žena měla po explozi zakrvácený obličej, poraněné oko a bílý obvaz na hlavě. Podle deníku Daily Mail žena podstoupila složitou tříhodinovou operaci a částečně se jí vrátil zrak. Předtím si vyslechla, že možná nebude už vidět.

Bývalý ministr Michael Kocáb (67) je přesvědčen, že nejlepší by v současné době bylo, kdyby došlo k nukleárnímu odzbrojení všech zemí. Současný vojenský konflikt na Ukrajině ukazuje, jak jsou zbraně hromadného ničení rizikem pro všechny. „Leckomu to může znít jako utopie, ale je to to nejdůležitější, co by se mělo udělat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bývalý politik s tím, že pokud jde o česko-ruské vztahy po válce, existuje několik variant, jaké mohou nastat.