Válka na Ukrajině

Titulek článku zní neuvěřitelně? Nikoliv. Jak triviálně zní, tak jednoduchá je realita. Poté, co se šéfovi Kremlu - Vladimiru Putinovi (69) - podařilo znejistět (ve svém projevu ve středu ráno uvedl, že vše jde podle plánu - cíl ruské operace na Ukrajině je osvobození Donbasu, jak Moskva nazývá okupaci ukrajinských území) a vyhlásit částečnou mobilizaci, se do pochodu daly »na strategické šachovnici« dopady zásadního politického tahu. Ruská policie na středečních protestních akcích proti částečné mobilizaci zadržela přes 1000 lidí. Co to přesně znamená, popsal pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

V rámci částečné mobilizace bude povoláno 300.000 rezervistů, uvedl dnes podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu (67). Částečnou mobilizaci v Rusku oznámil dříve v televizním vystoupení prezident Vladimir Putin (69). Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že rozhodnutí ruského prezidenta je zásadním politickým krokem.

Na sociálních sítích se objevilo video, které údajně ukazuje pravděpodobného majitele žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, jak osobně verbuje vojáky v ruské trestanecké kolonii do války na Ukrajině. Přítomným slibuje hrob v aleji hrdinů i kulku za dezerci. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65), jak se dá na situaci, kterou video přibližuje, optikou laika nahlížet. Podle něj může jít o jistý projev zoufalství, vysvětlil s tím, že Rusko se v současné situaci nemůže Ukrajině, která má po přechodu do protiofenzívy nejen taktickou převahu, vzdát.

Válka na Ukrajině trvá déle než půl roku a současný vývoj nahrává více bránícím se Ukrajincům, kteří převzali otěže bojů. Moskva tak v poslední době ve snaze zastavit postup ukrajinských vojsk naléhá na Kyjev, aby souhlasil s návratem k mírovým jednáním, uvedla ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Ukrajina ale dialog v současné situaci odmítá, doplnila podle ruskojazyčného webu stanice BBC Stefanišynová. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak současnou situaci, kdy Moskva cítí blížící se debakl, vnímá.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) čelí nejenom ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti, odkud se urychleně stahují ruské jednotky, ale i kritice od svých největších podporovatelů, píše list The New York Times (NYT). Proruské kanály na telegramu v posledních dnech opakovaně kritizují Kreml, který podle nich místo pomoci na frontě organizuje pompézní oslavy v Moskvě nebo jednoduše neinformuje o svých selháních na bojišti. Pro redakci bývalý diplomat v USA a Rusku Petr Kolář (55) a bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínili možný scénář, který by vedl k tomu, že nejmocnější muž Ruska by byl odstraněn.

Ukrajinské síly v Charkovské oblasti na severovýchodě země dobyly zpět okolo 2500 kilometrů čtverečních, odhaduje americký Institut pro studium války (ISW). Protiútok na východě země ruské jednotky podle všeho překvapil, uvedla britská vojenská rozvědka. Ukrajinské síly kromě toho podnikají protiofenzivu i na jihu Ukrajiny. Ukrajinská armádní mluvčí Natalalija Humenjuková dnes podle agentury Unian sdělila, že Ukrajinci v některých jižních oblastech postoupili i o desítky kilometrů a Ukrajina brzy oznámí osvobození konkrétních obcí. Pro redakci ŽivotvČesku.cz aktuální stav rusko-ukrajinského konfliktu okomentoval špičkový vojenský analytik Lukáš Visingr, který se netajil tím, že žasne z rychlosti, kterou muži Volodymyra Zelenkého (44) dobývají zpět ztracená území a vytlačují Rusy z teritoria na východě země.

Výsledek pátečního jednání ministrů pro energetiku zemí Evropské unie je úspěchem českého předsednictví, řekl to v Mikulově premiér Petr Fiala (58). Jde podle něj o velký posun. Ministři se shodli na tom, že chtějí využít nečekané zisky výrobců energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům, nedohodli se ale na zastropování ceny plynu z Ruska. Podle prvního místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (53) se ministři naopak nedohodli na ničem. Oddělení plynu od elektřiny neprošlo, čímž se podle něj neumožní snížení cen energií. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého velvyslance v Rusku a USA Petra Koláře (55) s dotazem, jaký scénář by podle něj nastal, pokud by se šéfovi Kremlu podařilo zastavením dodávek energií do Evropy rozkolísat jednotu EU.

Ukrajinské síly v uplynulém dni postoupily v Charkovské oblasti na východě země nejméně o 20 kilometrů na území pod kontrolou ruských vojáků, čímž dobyly zpět plochu o přibližně 400 kilometrech čtverečních. Ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Za uplynulých 24 hodin ukrajinská armáda zničila dvě ruská letadla Su-25 a bitevní vrtulníky Ka-52 a Mi-24, sdělil dnes její generální štáb. Pro redakci ŽivotvČesku.cz současnou situaci zhodnotil expert na vojenské konflikty Lukáš Visingr.

Válka na Ukrajině trvá déle než půl roku a stále ani jedna strana nedokázala konflikt jednoznačně rozhodnout. Nabízí se tak otázka, jak dlouho konflikt, který vyvolalo Rusko, když podniklo na konci února vojenskou invazi do sousední země, bude ještě trvat. Podle redakcí ŽivotvČesku.cz osloveného vojenského analytika Lukáše Visingra se boje s největší pravděpodobností přesunou do dalšího roku. Zabránit by v tom mohly dva scénáře, které přiblížil.

Ukrajinské síly ofenzivou na jihu země pravděpodobně docílily určitého taktického překvapení, když využily špatnou logistiku, řízení a vedení v ruské armádě. Uvedla to dnes britská vojenská rozvědka prostřednictvím twitterového účtu ministerstva obrany. Operace ukrajinských sil západně od řeky Dněpr ale podle ní mají pouze omezené bezprostřední cíle. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak situaci v rámci okupované Chersonské oblasti vnímá. "Protiofenzíva u města Cherson, případně v Chersonské oblasti, je poměrně zajímavá tím, že má relativně velké šance na úspěch," zdůraznil.

I když počet nově příchozích uprchlíků z Ukrajiny klesá, na podzim může intenzita uprchlické vlny opět vzrůst. A to jak kvůli nedostatku energií, tak dokonce i jídla. Od počátku ruské invaze na Ukrajinu získalo víza přes 420.000 běženců. Vyplývá to z údajů ministerstva vnitra na sociální síti Twitter. Přesný počet utečenců, kteří pobývají v ČR, není znám. Část z nich odjíždí do jiných zemí, případně se vrací na Ukrajinu. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (43) je nyní v Česku přes 300.000 ukrajinských uprchlíků. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bezpečnostnímu expertovi a politickému komentátorovi Andoru Šándorovi (65), zda by podle něj mohlo dojít k masivní vlně uprchlíků z Ukrajiny.

Hrozby ze strany Číny a Ruska vůči Západu, energetická a ekonomická krize a další jsou tím, co znepokojuje nejen politiky, ale celosvětovou populaci. Situace je v současnosti zejména vlivem války na východě Ukrajiny komplexně nestabilní a nabízí se úvahy o černém scénáři, který by mohl představovat třetí světovou válku. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda z obecného pohledu situace minimálně v Evropě k něčemu podobnému, co by mohlo znamenat vojenský konflikt, který by se dal označit jako třetí světová válka, míří. "To je moc silný výraz," uvedl v úvodu.

Ukrajinská armáda oznámila, že zahájila ofenzivu na jihu země. Podle ukrajinských médií, která se odvolávají na armádní zdroje, se útočícím vojskům podařilo v Chersonské oblasti na některých místech prolomit první linii ruské obrany. Proruští představitelé nejprve uvedli, že zprávy o zahájení ukrajinské ofenzívy jsou nepravdivé. Ruské ministerstvo obrany však večer ukrajinskou protiofenzivu v Chersonské a Mykolajivské oblasti připustilo a zároveň tvrdilo, že ukrajinská armáda při ní utrpěla těžké ztráty. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila zkušeného experta na válečné konflikty Lukáše Visingra, co se jeho pohledem na východě Evropy aktuálně děje a jak si lze ofenzívu představit.

"Jsme ve válce. Je to útok proti svobodnému světu, musíme udělat vše, abychom Putina zastavili," byla slova v únoru premiéra Petra Fialy (58) v debatě na Primě. Tento výrok předsedy současné vlády, který následoval po ruské vojenské invazi, v České republice prakticky zlidověl. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila špičkového právníka Ondřeje Dostála, jak slova, která v současnosti stále rezonují na českém internetu, vnímá. "Válečný stav je právně něco, co podle ústavy musí schválit většina ve Sněmovně i Senátu. Což ta většina neudělala, ani o tom nehlasovala, takže formálně v žádné válce nejsme," řekl v úvodu svého komentáře odborník na právo.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv (56) ve svém komentáři o situaci v Záporožské jaderné elektrárně nepřímo pohrozil západním zemím útokem na jejich elektrárny. Na sociálních sítích napsal, že v evropských jaderných zařízeních může stejně jako v Záporožské elektrárně, která v minulých dnech čelila ostřelování, dojít k »nepředvídatelným situacím«. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s jeho komentářem oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co by se dělo, pokud by Ruská federace v rámci války na Ukrajině použila taktickou jadernou zbraň. Podle něj by došlo na opačný efekt.

Zanedlouho to bude půl roku, kdy na Ukrajinu podnikla ruská vojska invazi, kterou šéf Kremlu Vladimir Putin (69) označil jako »speciální vojenskou operaci«. V současnosti je pro Ukrajinu nezbytné zastavit postup ruského agresora, stabilizovat frontovou linii a připravit protiútok s cílem osvobodit území obsazené nepřítelem, uvedl dnes na dárcovské konferenci v Kodani ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Podle agentury Ukrinform upozornil, že délka fronty přesahuje 2500 kilometrů, přičemž aktivně se nyní bojuje na frontě dlouhé 1300 kilometrů. Pro ŽivotvČesku.cz specialista na vojenské konflikty Lukáš Visingr vysvětlil, proč ruská armáda zažívá doslova zoufalství.

Válka na Ukrajině si zanedlouho odškrtne šest měsíců bojů. Aktuálně satelitní snímky ukazují rozsáhlé škody a několik zničených ruských bojových letounů na letecké základně na Moskvou anektovaném poloostrově Krym, kterým začátkem týdne otřásly exploze. Ukrajina se k odpovědnosti za exploze nepřihlásila, nové satelitní snímky ale podle zpravodajského webu BBC naznačují, že mohlo jít o cílený útok. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze a bezpečnostního experta Andora Šándora (65) s dotazem, zda podle jeho hodnocení bude mít rusko-ukrajinský konflikt přesah do dalšího roku. Zcela otevřeně odpověděl, že světlo na konci tunelu není vidět.

Zanedlouho uplyne šest měsíců od doby, kdy Rusko podniklo vojenskou invazi do sousední Ukrajiny. Za tu dobu o život přišly tisíce vojáků i civilistů. V současnosti ukrajinská armáda znovu zasáhla Antonivskyj most v Ruskem okupované Chersonské oblasti. Podle agentury Ukrinform to uvedla mluvčí ukrajinské armády Natalija Humenjuková. Úder potvrdil také Ruskem dosazený představitel Chersonské oblasti Kirill Stremousov. Ukrajinské síly kromě toho pomocí raketometů HIMARS útočily v Melitopolu v Záporožské oblasti proti místům, kde byly dočasně rozmístěny ruské jednotky, uvedl starosta Melitopolu. Rusové podle ukrajinských představitelů v pondělí ostřelovali hustě osídlenou čtvrť v Charkově. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vojenský analytik Lukáš Visingr, který se domnívá, že Ukrajinci chtějí Rusům uštědřit citelný úder v podobě silné protiofenzívy.

Ruská vojska se na východě Ukrajiny snaží o útočné operace, na jihu se chystají k obraně už obsazených území, uvedl v sobotu generální štáb ukrajinské armády. I v noci pokračovaly ruské dělostřelecké, raketové a letecké útoky na ukrajinská města, výbuchy byly slyšet v Mykolajivu, Záporoží a Nikopolu, ostřelována byla také Sumská oblast na severovýchodě Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že při úderech na ukrajinské pozice v jižní Chersonské a Dněpropetrovské oblasti ruská armáda zabila více než 500 ukrajinských vojáků a »zahraničních žoldnéřů«. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, jak současné dění ohledně rusko-ukrajinského konfliktu vnímá. Podle něj válka na Ukrajině k nějakému jasnému konci zatím nevede.

Aktualizováno 21:00: Ukrajina a Rusko se dnes vzájemně obvinily ze dvou ostřelování ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou již v březnu při invazi na Ukrajinu obsadila ruská vojska. Podle ruské agentury RIA Novosti, která útok přičítá ukrajinským silám, na místě vznikl požár. Ukrajinská státní energetická společnost Enerhoatom, která naopak viní z obou útoků ruské vojáky, podle agentury Unian uvedla, že při druhém ostřelování rakety dopadly přímo vedle jednoho z bloků a že existuje nebezpečí rozptylu radioaktivních látek. Mluvčí skupiny ČEZ pro ŽivotvČesku.cz popsala, jak jsou na vojenský útok připravené české jaderné elektrárny Dukovany a Temelín. Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová (61) uvedla, že ověřené informace o situaci nemá.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) v neděli oznámil, že ruské námořnictvo dostane během příštích několika měsíců nové hypersonické střely Cirkon (Zirkon). Oblast jejich nasazení bude záviset na ruských zájmech, prohlásil prezident v projevu na oslavách Dne námořnictva v Petrohradu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (65), co sdělení šéfa Kremlu znamená pro Západ, který se usilovně snaží o odstřihnutí závislosti na ruských energetických komoditách a nejen vojensky podporuje Ukrajinu.