Válka na Ukrajině

Válka na Ukrajině pokračuje už čtvrtým měsícem. Většina východoukrajinského Severodoněcku je pod kontrolou ruských vojáků, oznámil v posledním dnu května gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Ukrajinský generální štáb dříve uvedl, že ruští vojáci pokračují ve snaze obklíčit ukrajinské jednotky v Severodoněcku a připravují ofenzivu na nedaleká města Siversk a Rajhorodok. Ruskojazyčný server BBC upozornil, že dobytí obou obcí západně od dvojměstí Severodoněck-Lysyčansk by ruskou armádu o krok přiblížilo k obklíčení a odříznutí ukrajinské armády v celé oblasti. Pro ŽivotvČesku.cz současné vojenské střety a cíl Moskvy na východě Evropy okomentoval Jiří Paroubek (69), který se domnívá, že Ukrajině se už tolik nedaří.

V březnu se nechal exprezident Václav Klaus (80) slyšet, že by musel být veden na popraviště, aby vrátil Puškinovu medaili, kterou mu udělil v roce 2007 ruský prezident Vladimir Putin (69). Klaus v souvislosti s tím prohlásil, že odmítá laciné rusobijství. Současný válečný konflikt ho nenechává chladným a k válkám podle něj vede názorová propast. Vydal dokonce i novou knihu, která se ubírá směrem na Východ, kde stále zuří vojenský konflikt. K jeho dílu se vyjádřil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler (52). "Je neuvěřitelné, jak rychle to dal dohromady," pochválil exprezidenta lékař.

Před více než třemi měsíci zahájila Ruská federace »speciální vojenskou operaci«, kdy napadla Ukrajinu. Západní svět ale vnímá situaci jako válku a obránce podporuje především dodávkami zbraní. Do popředí se od té doby dostalo jméno ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (44), který se ukázal být silným vůdcem svého lidu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), jak jméno ukrajinského prezidenta vnímají v Bruselu.

Již čtvrt roku trvající válka na Ukrajině stále vyvolává silné emoce. Řada lidí navíc neočekávala, že se bude válečný konflikt táhnout dlouhé týdny. To se týká například legendární zpěvačky Marty Kubišové (79), na kterou celá situace velmi zapůsobila. "Byla jsem v naprostém šoku," uvedla pro ŽivotvČesku.cz.

Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Severoatlantická aliance nedělá naprosto nic proti ruské agresi na Ukrajině. Uvítal naopak »revoluční rozhodnutí« Evropské unie. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz prezidentovi České stomatologické komory a politickému komentátorovi Romanu Šmuclerovi (52), jak slova ukrajinského šéfa resortu zahraničí vnímá. Podle něj se dá pochopit, že východní země jsou emotivnější, ale zároveň je potřeba volit slova.

V současnosti se největší zájem světové populace točí patrně kolem jména Volodymyr Zelenskyj (44). Ukrajinský prezident přitom před 24. únorem, kdy Rusko podniklo »speciální vojenskou operaci«, jak nazvalo válečnou invazi na Ukrajinu, byl pro mnohé neznámým lídrem své země. Dnes je jeho jméno známější než kdejaké jiné. Vojenský analytik Lukáš Visingr pro ŽivotvČesku.cz na dotaz zhodnotil jeho schopnosti, zejména přiblížil, čím to je, že dokáže lídry světového společenství silně přesvědčovat. Expert na politickou komunikaci z Institutu politického marketingu Karel Komínek podobné učinil ohledně české scény, a to v rámci jmen - současného premiéra Petra Fialy (58) a jeho předchůdce Andreje Babiše (67).

Válku, která začala 24. února a v současnosti trvá tři měsíce, lze rozdělit do dvou fází. Během první se Rusko pokusilo zmocnit se Kyjeva a také zahájilo útok hned ve čtyřech směrech na jihu a jihovýchodu Ukrajiny. Dobýt ukrajinské hlavní město se nepodvedlo. Po ústupu ruských sil ze severu Ukrajiny - z Kyjevské, Černihivské a Sumské oblasti - se veškeré úsilí ruského uskupení vojsk soustřeďuje na východě a na jihu země. Konflikt zdaleka není tak dynamický, jako tomu bylo v prvních týdnech střetů. Pro ŽivotvČesku.cz důvod vysvětlil bývalý šéf vojenské rozvědky a politický komentátor Andor Šándor (64).

Pohledy odborníků na současné válečné dění na Ukrajině se shodují v tom, že ruská strana nevede úspěšné tažení, které mělo být podle spekulací hotovou věcí v řádu dnů, maximálně týdnů. »Speciální vojenská operace« narazila na silný odpor Ukrajinců. Rusko kvůli tomu stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. Před víkendem to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Podle redakcí ŽivotvČesku.cz dotázaného bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity jsou záměry Vladimira Putina (69) v tuto chvíli poměrně jasné. Ruské ministerstvo obrany také upřesnilo, co znamenají písmena Z a V sloužící jako rozpoznávací znaky.

Prakticky tři měsíce trvá rusko-ukrajinský konflikt, který si vyžádal desítky tisíc lidských životů. Obě strany už spolu ani nevedou diplomatické pokusy o dohodu, která by vedla ke složení zbraní. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se na dotaz pokusil zhodnotit prezidenta Ruské federace Vladimira Putina (69) ohledně jeho kladů a záporů generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (64). Poukázal na věci, které mnozí možná přehlížejí.

V současné době brání válkou zmítanou Ukrajinu proti ruskému agresorovi na 700.000 tisíc vojáků. Uvedl to list Ukrajinska pravda, kterému to sdělil prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Ukrajinský generální štáb v aktualizovaném přehledu ztrát nepřítele uvedl, že Rusko od začátku invaze už přišlo téměř o 29.000 vojáků. Vojenské střety trvají bezmála tři měsíce a na jejich začátku jen málokdo tipoval, že bývalý herec se ukáže jako silný vůdce, který ruským vojenským silám nadělá pořádné vrásky na čele. Redakce ŽivotvČesku.cz požádala generála v záloze Andora Šándora (64) o zhodnocení ukrajinského prezidenta ve smyslu, čím se mu zalíbil a naopak, tedy v čem vidí u něj nedostatky.

Region na východě Ukrajiny známý jako Donbas zničila ruská armáda tak, že tato někdejší průmyslová oblast v současnosti připomíná peklo. Uvedl to v noci na pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Obvinil ruská vojska, že se snaží zabít co nejvíce Ukrajinců a záměrně zemi způsobit co největší hmotné škody. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra se ale po bezmála třech měsících bojů ukázalo, že ruské konvenční síly jsou v naprosto tragickém stavu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s tím, že jde o ostudu.

Rusko-ukrajinský konflikt si zanedlouho připíše třetí měsíc vojenských střetů, během nichž přišly o život desítky tisíc lidí. V současnosti už nejde o tak dynamický způsob boje, jako tomu bylo v prvních týdnech válečného konfliktu, kdy Rusko podniklo 24. února »speciální vojenskou operaci« na území sousední země. Ohledně bojů na východě Evropy panuje několik otazníků, na které logicky nikdo neumí přesně odpovědět. Zejména pak, kdy skončí válka a kdo je doposud vítěz. Redakci ŽivotvČesku.cz se pokusil nastínit svůj pohled na věc respektovaný bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Necelé tři měsíce pokračují boje na východě Evropy, kdy 24. února podnikly ruské vojenské síly invazi na Ukrajinu. V současnosti agresor pokračuje v útocích v operační zóně na východě země, zejména v oblasti Doněcku. V okolí Severodoněcku u obce Syrotyne ale utrpěl ztráty a stáhl se. V dnešní ranní svodce bojových událostí o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Boje v současnosti už nejsou tak dynamické, jako tomu bylo v úvodu střetů. Podle analytika a vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause jsou obě strany poměrně vyčerpané délkou konfliktu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s odpovědí na dotaz, co lze očekávat v rámci války v nadcházejících týdnech.

Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problém, prohlásil v pondělí ruský prezident Vladimir Putin (69), uvedla agentura Reuters. Připojení severských zemí do Severoatlantické aliance by podle něj Moskva nevnímala samo o sobě jako hrozbu. Co by ale bylo tím, že by Ruská federace nepřešla už bez povšimnutí, tak rozšiřování vojenské infrastruktury do severských zemí. Pro ŽivotvČesku.cz vstup obou zemí okomentoval šéf české ambasády v Helsinkách Adam Vojtěch (35). Kartami ohledně rozšíření vojenského uskupení zamíchalo Turecko, které odmítá přijetí obou zemí.

Do zásobníků v Česku proudí v poslední době zemní plyn rychleji než dřív - aktuálně jsou zaplněné z téměř 40 procent. Do konce listopadu musí být z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu naplněné minimálně z 80 procent. Důvodem je válečný stav na východě Evropy, pak nevyzpytatelné hrozby Ruska, že zemní plyn přestane dodávat. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma a bývalého politika Jiřího Paroubka (69), jak to ohledně cen za dodávky plynu vidí před letošní zimou. Jeho predikce české domácnosti nepotěší.

Rusko-ukrajinský konflikt ve třetím měsíci od vypuknutí bojů, kdy armáda Vladimira Putina (69) vnikla 24. února na území sousední země, není zdaleka tak dynamický jako v prvních týdnech, a to zejména ze strany Ruska. V některých lokalitách tak Ukrajinci přecházejí do protiofenzívy. V pondělí ráno list Ukrajinska pravda uvedl, že jedna z jednotek domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly ze svého území a dosáhla státní hranice s Ruskem. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bývalému poslanci za Piráty Mikuláši Ferjenčíkovi (35), jaký je jeho pohled ohledně dosažení míru na východě Evropy.

Měla to být rychlá akce, pár dní manévrů a pak vítání ruské armády v ulicích ukrajinských měst. S touto představou pracovala ruská nejvyšší místa, když rozhodovala o »speciální vojenské operaci« na Ukrajině. Realita ale ukázala, že nic nebylo vzdálenějšího pravdě. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra byla urputnost ukrajinských vojáků při obraně svého území velkým překvapením, v současnosti je podle něj plán Západu zostudit ruské vojenské síly tak, že režim Vladimira Putina (69) neúspěch na bojišti neunese. "To je podle mě v tuto chvíli cíl Západu," uvedl svůj odhad pro ŽivotvČesku.cz.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálmajor Kyrylo Budanov v televizním rozhovoru pro britskou stanici Sky News prohlásil, že válečný konflikt s vysokou pravděpodobností skončí do konce roku. Zásadní zlom v bojích očekává v srpnu. Neúspěch ve válečném konfliktu podle něj zároveň povede k odstranění ruského prezidenta Vladimira Putina (69), který je v jeho očích ve »velmi špatné tělesné i duševní kondici«. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz generálovi v záloze a politickému komentátorovi Andoru Šándorovi (64), zda by se dokázal se slovy Budanova ztotožnit. Odmítl to a vysvětlil důvod.

Když Rusko 24. února podniklo vojenskou invazi na Ukrajinu, jen málokdo předpokládal, že konflikt bude trvat měsíce. Měla to být rychlá a jasná akce, o jejímž vítězi nebyl »papírově« důvod pochybovat. Zanedlouho si vojenský konflikt na východě Evropy odškrtne třetí měsíc a nejmocnější muž Ruské federace Vladimir Putin (69) stále nemá hmatatelný triumf, kterým by se mohl pochlubit před domácím publikem. "Rozhodně bych to nazval ostudou, fiaskem či debaklem a podobně," zhodnotil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik z katedry politologie Josef Kraus spíše neúspěch ruské armády na Ukrajině.

Jedním a zároveň velmi choloustivým tématem blížícího se českého předsednictví Evropské unie bude podpora a pomoc Ukrajině ke vstupu do sedmadvacítky, o které se chce ministr zahraničí Jan Lipavský (36) zasadit. "Je v našem zájmu, abychom byli s Ukrajinou propojeni podle našich pravidel," uvedl ministr v rámci rozhovoru o předsednictví Česka v EU. S jeho názorem na věc souhlasí i stranický kolega a bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík (35), který pro ŽivotvČesku.cz promluvil o přinosu Ukrajiny, pokud by se v budoucnu stala členem unie.

Od začátku války se objevilo hned několik zpráv, které predikují konec nejmocnějšího muže Ruska. A to ať jde o převrat, který připravuje zájmová skupina, otrava jídlem, atentát a další. Realita je taková, že válka na Ukrajině si brzy odškrtne svůj třetí měsíc bojů a Vladimir Putin (69) řídí svou armádu z Kremlu dál. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého diplomata Petra Koláře (59), který zastával v minulosti post náměstka ministra zahraničních věcí ČR či působil jako velvyslanec v USA či Rusku s dotazem, zda může dojít k takzvanému palácovému převratu.