Válka na Ukrajině

Válka na Ukrajině se přesunula do pátého měsíce bojů. Aktuálně v kyjevské Ševčenkivské čtvrti se dnes ráno ozvalo několik explozí, uvedla agentura Reuters s odkazem na sdělení starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička (50). Agentura AFP s odvoláním na své novináře píše, že byl zasažen obytný komplex nedaleko centra města. Redakce ŽivotvČesku.cz položila poměrně složitý dotaz bezpečnostnímu expertovi a politickému komentátorovi Andoru Šándorovi (64), zda možný scénář konce války je takový, že Rusko dobude cílená území na Ukrajině. "To je zajímavá otázka," zamyslel se generál v záloze.

Až osm milionů pracovních míst v různých odvětvích v Rusku může být ohroženo kvůli odchodu zahraničních firem. S odvoláním na studii moskevského Centra strategických studií (CSR) to uvedl na začátku června ruský podnikatelský list RBK. Podle politického komentátora a prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera (52) se válka rozhodne v zimě. Ukáže se totiž, co bude rozhodovat ve smyslu, zda Rusko utrpí vlivem sankcí a odchodem západních firem ze země, či naopak Západ začne trpět kvůli komoditám, jakými je plyn a ropa.

Válka na Ukrajině trvá už 117 dní. Podle pondělního reportu ukrajinského generálního štábu se ruští vojáci snaží zabránit přeskupení ukrajinských jednotek v pěti směrech včetně Záporoží a Lymanu či Avdijivky v Doněcké oblasti. Podle správy ruské Brjanské oblasti, která s Ukrajinou sousedí, ukrajinské síly v pondělí ráno ostřelovaly tamní obec Suzemka. Podle vyjádření vojenského analytika Lukáše Visingra pro ŽivotvČesku.cz je aktuální situace taková, že Ukrajina na možnost vyměnit část svého území za mír nepřistoupí.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, který byl podle něj podřízený Spojeným státům. USA se podle Putina cítí vyslancem boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní »posvátné zájmy«. Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Dále kritizoval sankce Západu, které mají Moskvu donutit k ukončení agrese a obhajoval invazi na Ukrajinu. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínil, jak dlouho může ještě Západ podporovat vojensky Ukrajinu a jaká lidská vlastnost může překvapivě válku ukončit, a to i za cenu, že Ukrajina přijde o své území.

Většina států Evropské unie se shoduje na plánu přijmout společná pravidla umožňující zabavovat majetek ruských oligarchů figurujících na unijním sankčním seznamu. Po jednání ministrů spravedlnosti členských zemí to v minulém týdnu řekl francouzský ministr Éric Dupont-Moretti, jehož země EU v tomto pololetí předsedá. Úkol vyhledat, zmrazit a případně zkonfiskovat majetky ruských oligarchů se ale podle europoslance Mikuláše Peksy (35) nadále jeví jako nelehká práce. Návrh jednotného evropského přístupu by takový problém hravě vyřešil, uvedl ve svém komentáři pro ŽivotvČesku.cz.

Prezident Volodymyr Zelenskyj (44) je symbolem ukrajinské odvahy a odporu proti Rusku, které zaútočilo na jeho zem. Kromě svého diplomatického umu se už teď zapsal celému světu do paměti i zeleným vojenským tričkem, které nosí prakticky od začátku ruské invaze. Proč to dělá a jestli to lze srovnat s červených svetrem bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka (43), popsal pro ŽivotvČesku.cz odborník na politický marketing Karel Komínek.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44), který v pátek večer na dálku promluvil k účastníkům konference v Singapuru, uvedl, že výsledek nynější války Ruska proti Ukrajině se dotkne nejen jeho vlasti, ale i budoucího mezinárodního řádu ve světě, citovala ho agentura Reuters. Ruská vláda současně navýšila peníze v rezervním fondu o 551,4 miliard rublů (217,6 miliardy Kč), protože Kreml rozšiřuje stimulační balíček, který má ochránit ekonomiku před dopady západních sankcí a ruských vojenských akcí na Ukrajině. Pro ŽivotvČesku.cz ohledně dopadů sancí na Rusko promluvil prezident České stomatologické komory a politický komentátor Roman Šmucler (52). Poukázal na mírnou naivitu Západu ohledně naturelu Rusů.

Podle ukrajinské armády Rusové dále pokračují v raketových a leteckých útocích na vojenskou a civilní infrastrukturu v zemi, zejména v Kyjevě. V oblasti Volyně a Polesí i nadále trvá hrozba útoku z území Běloruska. Podle generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (64) se bohužel konflikt vyvíjí podle scénáře, který přeje armádě Vladimira Putina (69). "Nemá žádný smysl si cokoliv nalhávat, Rusko na Donbase vyhrává," uvedl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz.

Zpráva, která pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (44) může představovat ránu pod pás - tak se dá nazvat opakované jednání politických představitelů Spojených států se svými protějšky z Británie a Evropské unie. Důvodem schůzek jsou varianty ukončení války na Ukrajině - zejména diplomatickou cestou. Americké stanici CNN to řekly zdroje obeznámené s těmito jednáními. Ukrajina se rozhovorů přímo neúčastní, přestože USA dříve slíbily, že »o Ukrajině bez Ukrajiny« se nic nerozhodne, podotkla stanice. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus, který poukázal na pragmatismus bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera (99), který nedávno vyzval Ukrajinu, aby přijala ruskou okupaci Krymu.

Válka na východě Evropy překročila stý den od ruské invaze na sousední Ukrajinu. Kreml nadále nevylučuje setkání ruského prezidenta Vladimira Putina (69) s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským (44), ale jen za předpokladu, pokud by došlo k podpisu předem připraveného dokumentu. Rusko nyní kontroluje půlměsíc ukrajinského území, který se rozpíná od druhého největšího ukrajinského města Charkov na severu po západněji položený přístav Cherson na jihu, uvedl to server CNN. Utvořilo tím pozemní koridor mezi Donbasem a Krymským poloostrovem, který Rusko anektovalo v roce 2014. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář (59) ohledně konce války.

Rusko bude pokračovat ve své vojenské operaci na Ukrajině, dokud nedosáhne všech jejích cílů. V pátek to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov (54) - tedy v den, kdy ruská invaze vstoupila do svého stého dne. Rusko válku odůvodňuje potřebou sousední zemi demilitarizovat a denacifikovat. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (43), jak svým pohledem vidí, že Rusku se po řadě komplikací začíná na východě Ukrajiny dařit. "Ukrajinci už několikrát ukázali, že umí předvést překvapivý obrat," upozornil zkušený politik.

Ruská vojenská invaze na Ukrajinu vstoupila v pátek do svého stého dne. Od zahájení, ke kterému došlo 24. února, si vyžádala tisíce zmařených životů vojáků i civilních obyvatel. Řada ukrajinských měst je po explozích střel z těžké vojenské techniky k nepoznání, miliony lidí opustily svou rodnou zemi v obavách o svůj život. Hrůza, která v 21. století nemůže mít ospravedlnění. A také dva muži - lídři svých zemí - prezident Ruska Vladimir Putin (69) a prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj (44), kteří stojí proti sobě. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se vyjádřila řada expertů i politiků ohledně rusko-ukrajinského konfliktu, který sice přetrvává na východě Evropy, ale stahuje do sebe celý svět.

»Speciální vojenská operace«, jak válku na Ukrajině označilo Rusko, vstoupila do stého dne. Invaze vojsk Vladimira Putina (69) do sousední země byla zahájena 24. února. »Papírově« mělo jít o rychlou akci v řádu dnů, spekulovalo se nejvýše o týdnech. Vše je jinak. Střety agresora s obráncem si vyžádaly tisíce životů vojáků i civilních obyvatel. Miliony lidí opustily své domovy v obavách o svůj život. Svět si navždy do své historie zapsal zvěrstvo spáchané na civilistech ve městě Buča. Mír je ale stále v nedohlednu. Pro ŽivotvČesku.cz zhodnotil dění na východě Evropy generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (64). V úvodu vyjmenoval v krátkých pěti bodech, co ho nejvíce na rusko-ukrajinském konfliktu překvapilo.

Válka na Ukrajině jednoho dne skončí a na řadu přijde obnova jak napadené země, tak armády agresora. Za jaké situace to bude a jaký v té době bude vztah západního světa s Ruskou federací, není jednoduché předvídat. Podle analytika z Masarykovy univerzity v Brně Josefa Krause ale ruská armáda nemá dobré vyhlídky. "I kdyby stokrát chtěli, tak se jim při pokračujících sankcích zbrojit nepodaří," uvedl pro ŽivotvČesku.cz

Kreml opětovně nevylučuje, že setkání prezidenta Vladimira Putina (69) s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským (44) se může stát realitou, ovšem je podmíněno podpisem předem připraveného dokumentu. Řekl to ve středu novinářům mluvčí Dmitrij Peskov (54). Podle něj ale byly práce na takovém dokumentu zastaveny už dávno. "Myslím si, že Putin to říkal vždy prostřednictvím Lavrova či sám, že se s ním potká, bude-li co podepsat," okomentoval vyjádření Kremlu pro ŽivotvČesku.cz generál v záloze Andor Šándor (64) na dotaz redakce.

Válka na Ukrajině pokračuje už čtvrtým měsícem. Většina východoukrajinského Severodoněcku je pod kontrolou ruských vojáků, oznámil v posledním dnu května gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Ukrajinský generální štáb dříve uvedl, že ruští vojáci pokračují ve snaze obklíčit ukrajinské jednotky v Severodoněcku a připravují ofenzivu na nedaleká města Siversk a Rajhorodok. Ruskojazyčný server BBC upozornil, že dobytí obou obcí západně od dvojměstí Severodoněck-Lysyčansk by ruskou armádu o krok přiblížilo k obklíčení a odříznutí ukrajinské armády v celé oblasti. Pro ŽivotvČesku.cz současné vojenské střety a cíl Moskvy na východě Evropy okomentoval Jiří Paroubek (69), který se domnívá, že Ukrajině se už tolik nedaří.

V březnu se nechal exprezident Václav Klaus (80) slyšet, že by musel být veden na popraviště, aby vrátil Puškinovu medaili, kterou mu udělil v roce 2007 ruský prezident Vladimir Putin (69). Klaus v souvislosti s tím prohlásil, že odmítá laciné rusobijství. Současný válečný konflikt ho nenechává chladným a k válkám podle něj vede názorová propast. Vydal dokonce i novou knihu, která se ubírá směrem na Východ, kde stále zuří vojenský konflikt. K jeho dílu se vyjádřil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler (52). "Je neuvěřitelné, jak rychle to dal dohromady," pochválil exprezidenta lékař.

Před více než třemi měsíci zahájila Ruská federace »speciální vojenskou operaci«, kdy napadla Ukrajinu. Západní svět ale vnímá situaci jako válku a obránce podporuje především dodávkami zbraní. Do popředí se od té doby dostalo jméno ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (44), který se ukázal být silným vůdcem svého lidu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), jak jméno ukrajinského prezidenta vnímají v Bruselu.

Již čtvrt roku trvající válka na Ukrajině stále vyvolává silné emoce. Řada lidí navíc neočekávala, že se bude válečný konflikt táhnout dlouhé týdny. To se týká například legendární zpěvačky Marty Kubišové (79), na kterou celá situace velmi zapůsobila. "Byla jsem v naprostém šoku," uvedla pro ŽivotvČesku.cz.

Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Severoatlantická aliance nedělá naprosto nic proti ruské agresi na Ukrajině. Uvítal naopak »revoluční rozhodnutí« Evropské unie. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz prezidentovi České stomatologické komory a politickému komentátorovi Romanu Šmuclerovi (52), jak slova ukrajinského šéfa resortu zahraničí vnímá. Podle něj se dá pochopit, že východní země jsou emotivnější, ale zároveň je potřeba volit slova.

V současnosti se největší zájem světové populace točí patrně kolem jména Volodymyr Zelenskyj (44). Ukrajinský prezident přitom před 24. únorem, kdy Rusko podniklo »speciální vojenskou operaci«, jak nazvalo válečnou invazi na Ukrajinu, byl pro mnohé neznámým lídrem své země. Dnes je jeho jméno známější než kdejaké jiné. Vojenský analytik Lukáš Visingr pro ŽivotvČesku.cz na dotaz zhodnotil jeho schopnosti, zejména přiblížil, čím to je, že dokáže lídry světového společenství silně přesvědčovat. Expert na politickou komunikaci z Institutu politického marketingu Karel Komínek podobné učinil ohledně české scény, a to v rámci jmen - současného premiéra Petra Fialy (58) a jeho předchůdce Andreje Babiše (67).