Válka na Ukrajině

Luděk Sobota (79) je jako herec a bavič člověk, který se rád a často směje. Když však přijde na válku na Ukrajině, veselo mu z toho není. "Vladimir Putin se podle mě zbláznil," uvedl pro ŽivotvČesku.cz v kritice směrem k šéfovi Kremlu a netajil se tím, jaké pocity z konfliktu na východě Evropy má.

Zanedlouho to bude osm měsíců od chvíle, kdy ruské vojenské síly na pokyn Vladimira Putina (70) podnikly akt agrese, když napadly svého ukrajinského souseda. Měla to být rychlá akce, kterou Moskva nazvala »speciální vojenská operace«. Jenže houževnatý obránce ukázal větší srdce a zejména díky vojenské technice spojenců se postupně začalo ukazovat, v jakém katastrofálním stavu ruské vojsko je. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, který zhodnotil současný stav v rámci vojenského konfliktu.

Válka na Ukrajině pokračuje déle než sedm měsíců. A v současnosti po mohutné ofenzivě převzali iniciativu obránci, kteří se nadále snaží dobývat ztracená území zpět. To se jim v řadě případů daří. Ukrajinské ozbrojené síly od začátku protiofenzivy osvobodily celkem 2434 kilometrů čtverečních území a 96 sídel na východě země. Ve svém pravidelném videoprojevu to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44), který dnes také BBC řekl, že ruští představitelé začali společnost připravovat na použití jaderných zbraní. Rusko podle něj ale není připravené to učinit. Pro redakci ŽivotvČesku.cz popsal vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity, že k pádu režimu Vladimira Putina (70) současná situace čím dál více nahrává.

Rusko se dál drží zásady, že jaderná válka je nepřípustná, ale Západ se snaží rozdmýchat debatu o jaderných zbraních, uvedla to podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rusko přitom v minulých týdnech vyhrožovalo použitím jaderných zbraní. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, který slova ruské strany nebere jako záruku něčeho, co by nemohlo nastat.

Řady ruských ozbrojených sil od vyhlášení částečné mobilizace rozšířilo už 200.000 lidí, sdělil podle agentury RIA Novosti ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ministr také řekl, že mobilizovaní vojáci nyní absolvují výcvik. Částečnou mobilizaci v Rusku vyhlásil před necelými dvěma týdny prezident Vladimir Putin. Po vyhlášení mobilizace ale odcestoval ze země mnohem větší počet Rusů, než kolik se jich nechalo povolat do armády, upozorňují ruská média s odvoláním na vyjádření úřadů v okolních zemích. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora a generála v záloze Andora Šándora (65) s dotazem, co se v současnosti v rámci války na Ukrajině bude dít dál.

Rusko zatím nepřijalo žádné rozhodnutí o uzavření hranic v souvislosti s odchodem ruských občanů do zahraničí po ohlášení částečné mobilizace v zemi, oznámil to v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Několik ruských médií ale upozornilo, že pohraničníci na ruských letištích dostali seznamy lidí, na něž se vztahuje mobilizace, a kontrolují podle nich muže v branném věku. Letiště v sibiřské Ťumeni pak potvrdilo, že takový seznam obdrželo, uvedla ruská redakce stanice BBC. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda krok Vladimira Putina, kdy oznámil částečnou mobilizaci, je tím, co zkrátilo životnost jeho režimu. Z jeho slov vyplynulo, že ne zcela. Ukázal ale na variantu, která může být pro Ukrajince velmi zajímavá.

Titulek článku zní neuvěřitelně? Nikoliv. Jak triviálně zní, tak jednoduchá je realita. Poté, co se šéfovi Kremlu - Vladimiru Putinovi (69) - podařilo znejistět (ve svém projevu ve středu ráno uvedl, že vše jde podle plánu - cíl ruské operace na Ukrajině je osvobození Donbasu, jak Moskva nazývá okupaci ukrajinských území) a vyhlásit částečnou mobilizaci, se do pochodu daly »na strategické šachovnici« dopady zásadního politického tahu. Ruská policie na středečních protestních akcích proti částečné mobilizaci zadržela přes 1000 lidí. Co to přesně znamená, popsal pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

V rámci částečné mobilizace bude povoláno 300.000 rezervistů, uvedl dnes podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu (67). Částečnou mobilizaci v Rusku oznámil dříve v televizním vystoupení prezident Vladimir Putin (69). Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že rozhodnutí ruského prezidenta je zásadním politickým krokem.

Na sociálních sítích se objevilo video, které údajně ukazuje pravděpodobného majitele žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, jak osobně verbuje vojáky v ruské trestanecké kolonii do války na Ukrajině. Přítomným slibuje hrob v aleji hrdinů i kulku za dezerci. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65), jak se dá na situaci, kterou video přibližuje, optikou laika nahlížet. Podle něj může jít o jistý projev zoufalství, vysvětlil s tím, že Rusko se v současné situaci nemůže Ukrajině, která má po přechodu do protiofenzívy nejen taktickou převahu, vzdát.

Válka na Ukrajině trvá déle než půl roku a současný vývoj nahrává více bránícím se Ukrajincům, kteří převzali otěže bojů. Moskva tak v poslední době ve snaze zastavit postup ukrajinských vojsk naléhá na Kyjev, aby souhlasil s návratem k mírovým jednáním, uvedla ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Ukrajina ale dialog v současné situaci odmítá, doplnila podle ruskojazyčného webu stanice BBC Stefanišynová. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak současnou situaci, kdy Moskva cítí blížící se debakl, vnímá.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) čelí nejenom ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti, odkud se urychleně stahují ruské jednotky, ale i kritice od svých největších podporovatelů, píše list The New York Times (NYT). Proruské kanály na telegramu v posledních dnech opakovaně kritizují Kreml, který podle nich místo pomoci na frontě organizuje pompézní oslavy v Moskvě nebo jednoduše neinformuje o svých selháních na bojišti. Pro redakci bývalý diplomat v USA a Rusku Petr Kolář (55) a bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínili možný scénář, který by vedl k tomu, že nejmocnější muž Ruska by byl odstraněn.

Ukrajinské síly v Charkovské oblasti na severovýchodě země dobyly zpět okolo 2500 kilometrů čtverečních, odhaduje americký Institut pro studium války (ISW). Protiútok na východě země ruské jednotky podle všeho překvapil, uvedla britská vojenská rozvědka. Ukrajinské síly kromě toho podnikají protiofenzivu i na jihu Ukrajiny. Ukrajinská armádní mluvčí Natalalija Humenjuková dnes podle agentury Unian sdělila, že Ukrajinci v některých jižních oblastech postoupili i o desítky kilometrů a Ukrajina brzy oznámí osvobození konkrétních obcí. Pro redakci ŽivotvČesku.cz aktuální stav rusko-ukrajinského konfliktu okomentoval špičkový vojenský analytik Lukáš Visingr, který se netajil tím, že žasne z rychlosti, kterou muži Volodymyra Zelenkého (44) dobývají zpět ztracená území a vytlačují Rusy z teritoria na východě země.

Výsledek pátečního jednání ministrů pro energetiku zemí Evropské unie je úspěchem českého předsednictví, řekl to v Mikulově premiér Petr Fiala (58). Jde podle něj o velký posun. Ministři se shodli na tom, že chtějí využít nečekané zisky výrobců energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům, nedohodli se ale na zastropování ceny plynu z Ruska. Podle prvního místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (53) se ministři naopak nedohodli na ničem. Oddělení plynu od elektřiny neprošlo, čímž se podle něj neumožní snížení cen energií. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého velvyslance v Rusku a USA Petra Koláře (55) s dotazem, jaký scénář by podle něj nastal, pokud by se šéfovi Kremlu podařilo zastavením dodávek energií do Evropy rozkolísat jednotu EU.

Ukrajinské síly v uplynulém dni postoupily v Charkovské oblasti na východě země nejméně o 20 kilometrů na území pod kontrolou ruských vojáků, čímž dobyly zpět plochu o přibližně 400 kilometrech čtverečních. Ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Za uplynulých 24 hodin ukrajinská armáda zničila dvě ruská letadla Su-25 a bitevní vrtulníky Ka-52 a Mi-24, sdělil dnes její generální štáb. Pro redakci ŽivotvČesku.cz současnou situaci zhodnotil expert na vojenské konflikty Lukáš Visingr.

Válka na Ukrajině trvá déle než půl roku a stále ani jedna strana nedokázala konflikt jednoznačně rozhodnout. Nabízí se tak otázka, jak dlouho konflikt, který vyvolalo Rusko, když podniklo na konci února vojenskou invazi do sousední země, bude ještě trvat. Podle redakcí ŽivotvČesku.cz osloveného vojenského analytika Lukáše Visingra se boje s největší pravděpodobností přesunou do dalšího roku. Zabránit by v tom mohly dva scénáře, které přiblížil.

Ukrajinské síly ofenzivou na jihu země pravděpodobně docílily určitého taktického překvapení, když využily špatnou logistiku, řízení a vedení v ruské armádě. Uvedla to dnes britská vojenská rozvědka prostřednictvím twitterového účtu ministerstva obrany. Operace ukrajinských sil západně od řeky Dněpr ale podle ní mají pouze omezené bezprostřední cíle. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak situaci v rámci okupované Chersonské oblasti vnímá. "Protiofenzíva u města Cherson, případně v Chersonské oblasti, je poměrně zajímavá tím, že má relativně velké šance na úspěch," zdůraznil.

I když počet nově příchozích uprchlíků z Ukrajiny klesá, na podzim může intenzita uprchlické vlny opět vzrůst. A to jak kvůli nedostatku energií, tak dokonce i jídla. Od počátku ruské invaze na Ukrajinu získalo víza přes 420.000 běženců. Vyplývá to z údajů ministerstva vnitra na sociální síti Twitter. Přesný počet utečenců, kteří pobývají v ČR, není znám. Část z nich odjíždí do jiných zemí, případně se vrací na Ukrajinu. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (43) je nyní v Česku přes 300.000 ukrajinských uprchlíků. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bezpečnostnímu expertovi a politickému komentátorovi Andoru Šándorovi (65), zda by podle něj mohlo dojít k masivní vlně uprchlíků z Ukrajiny.

Hrozby ze strany Číny a Ruska vůči Západu, energetická a ekonomická krize a další jsou tím, co znepokojuje nejen politiky, ale celosvětovou populaci. Situace je v současnosti zejména vlivem války na východě Ukrajiny komplexně nestabilní a nabízí se úvahy o černém scénáři, který by mohl představovat třetí světovou válku. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda z obecného pohledu situace minimálně v Evropě k něčemu podobnému, co by mohlo znamenat vojenský konflikt, který by se dal označit jako třetí světová válka, míří. "To je moc silný výraz," uvedl v úvodu.

Ukrajinská armáda oznámila, že zahájila ofenzivu na jihu země. Podle ukrajinských médií, která se odvolávají na armádní zdroje, se útočícím vojskům podařilo v Chersonské oblasti na některých místech prolomit první linii ruské obrany. Proruští představitelé nejprve uvedli, že zprávy o zahájení ukrajinské ofenzívy jsou nepravdivé. Ruské ministerstvo obrany však večer ukrajinskou protiofenzivu v Chersonské a Mykolajivské oblasti připustilo a zároveň tvrdilo, že ukrajinská armáda při ní utrpěla těžké ztráty. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila zkušeného experta na válečné konflikty Lukáše Visingra, co se jeho pohledem na východě Evropy aktuálně děje a jak si lze ofenzívu představit.

"Jsme ve válce. Je to útok proti svobodnému světu, musíme udělat vše, abychom Putina zastavili," byla slova v únoru premiéra Petra Fialy (58) v debatě na Primě. Tento výrok předsedy současné vlády, který následoval po ruské vojenské invazi, v České republice prakticky zlidověl. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila špičkového právníka Ondřeje Dostála, jak slova, která v současnosti stále rezonují na českém internetu, vnímá. "Válečný stav je právně něco, co podle ústavy musí schválit většina ve Sněmovně i Senátu. Což ta většina neudělala, ani o tom nehlasovala, takže formálně v žádné válce nejsme," řekl v úvodu svého komentáře odborník na právo.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv (56) ve svém komentáři o situaci v Záporožské jaderné elektrárně nepřímo pohrozil západním zemím útokem na jejich elektrárny. Na sociálních sítích napsal, že v evropských jaderných zařízeních může stejně jako v Záporožské elektrárně, která v minulých dnech čelila ostřelování, dojít k »nepředvídatelným situacím«. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s jeho komentářem oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co by se dělo, pokud by Ruská federace v rámci války na Ukrajině použila taktickou jadernou zbraň. Podle něj by došlo na opačný efekt.