Válka na Ukrajině

Konzumace alkoholu a drog je jednou z významných příčin ruských ztrát v bojích na Ukrajině. Ve svém příspěvku to nedávno na Twitteru uvedlo britské ministerstvo obrany. Podle něj do dubna letošního roku bylo zraněno nebo zabito na 200 tisíc Rusů, důvodem jsou vedle přímých bojů také neopatrné zacházení se zbraněmi, dopravní nehody, nepřízeň počasí nebo právě alkohol a zmíněné drogy. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor, že nelze pochybovat, že zmíněné stimulanty v rusko-ukrajinském konfliktu jsou používány. Ruský nezávislý portál Vjorstka také uvedl, že Rusové látky užívají nejen na bojišti, ale i v kasárnách.

Vojenský konflikt na Ukrajině trvá déle než rok a půl a doposud nepřinesl žádný hmatatelný náznak toho, že by mělo dojít ke složení zbraní. Oproti tomu probíhá již několik dní hlavní fáze ukrajinské protiofenzívy, o které se zatím mluví, že jde »pomalu«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora, jak vidí rusko-ukrajinský konflikt do budoucna - tedy zda dojde k mírovým jednáním, či naopak se válka lidově řečeno bude táhnout - dojde k jejímu zamrznutí. Z jeho slov vyplynulo, že v současnosti nic nenasvědčuje tomu, že by jedna ze stran chtěla řešit konflikt na diplomatické úrovni.

Několik týdnů uplynulo od zahájení ukrajinské protiofenzívy zaměřené na znovudobytí území obsazených Ruskem. Válka na Ukrajině trvá déle než rok a půl a stále nemá zřejmý - konkrétní výsledek. Přitom to z pohledu ruské agrese měla být »speciální vojenská operace«, u níž Ruská federace počítala, že se bude rovnat »bleskové válce«. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz zhodnotil ruské neúspěšné tažení. Z jeho slov vyplynulo, že Rusové si jistou optikou vylámali zuby a moc netuší, jak konflikt ukončit.

Pokud bude protiofenzíva Kyjeva úspěšná, Moskva bude muset použít jadernou zbraň. Prohlásil to dnes ruský exprezident Dmitrij Medveděv, který, jak připomněla agentura Reuters, podobná ostrá prohlášení činí často, zřejmě ve snaze odradit západní země od poskytování další pomoci Ukrajině. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který odpovídal v rámci dotazu, co by se mělo stát, aby ukrajinská protiofenzíva byla úspěšná.

Ukrajinští vojáci byli spatřeni, jak proti ruským silám používají severokorejské rakety, které byly podle nich před dodáním na Ukrajinu zabaveny »spřátelenou« zemí. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT), podle nějž ale ukrajinské ministerstvo naznačilo, že zbraně byly ukořistěny od Rusů. Pro ŽivotvČesku.cz jejich účinnost zhodnotil v obecném měřítku Andor Šándor.

Ruská agrese trvá už 518 dnů. Agresor útočí na civilní cíle, okupuje a snaží se vymazat ukrajinskou identitu. Probíhá ofenzíva ukrajinských sil, ale rozhodný okamžik k vítězství zatím nenastal. Exprezident Miloš Zeman pro ŽivotvČesku.cz vyslovil dvě obavy. Válka bude trvat dlouho a může skončit remízou mezi Ruskem a Ukrajinou.

Evropu sužuje válka na Ukrajině a s ní stále silné dozvuky ekonomické a energetické krize. USA se potýkají s obřím dluhem. Rusko vrhá vlastní lidskou energii do krutého konfliktu. V dáli číhá Čína, která expanduje například do Afriky. Prognostik a bývalý prezident Miloš Zeman na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz konstatoval, že právě Čína může zamířit do pozice »vládce světa«. Chybí jí už jen »pár« let.

Komentář: Rusko má dostatečné zásoby kazetové munice a Moskva si vyhrazuje právo je použít, jestliže bude taková munice použita proti ruským silám na Ukrajině. Prohlásil to dnes ruský prezident Vladimir Putin. Kazetová munice je zakázaná ve více než 120 zemích, v USA, Rusku nebo na Ukrajině však ne. Ukrajina ji získala od Spojených států. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tímto tvrzením oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora (65), který k věci uvedl, že jde ze strany Putina o další strašení a ospravedlňování.

Komentář: Ukrajinské síly za pět týdnů své protiofenzivy osvobodily území o téměř stejné rozloze, jakou se Rusům podařilo ovládnout za posledního půl roku, tvrdí americký Institut pro studium války (ISW). Vychází přitom ze svých vlastních propočtů, podle nichž ukrajinské síly od 4. června znovu dobyly 253 kilometrů čtverečních, zatímco Rusko od 1. ledna do nynějška ovládlo na Ukrajině 282 kilometrů čtverečních. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak vidí vývoj konfliktu v dalších měsících. Z jeho slov vyplynulo, že intenzita konfliktu se bude zvyšovat.

Komentář: Ukrajině by neměla být poslána kazetová munice, prohlásila dnes španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Komentář učinila v reakci na rozhodnutí Spojených států darovat tyto kontroverzní zbraně Kyjevu na pomoc při protiofenzívě vůči ruským silám. Britský premiér Rishi Sunak dnes zdůraznil, že Británie je signatářem úmluvy, která zakazuje výrobu kazetové munice, odrazuje i od jejího používání, proti kterému se vyslovila i OSN. Obdobné prohlášení vydala i Kanada. Kyjev se zavázal, že munici nepoužije v Rusku nebo v městských oblastech. Pro ŽivotvČesku.cz situaci, která budí velké mezinárodní emoce, okomentoval bezpečnostní expert a glosátor Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že je potřeba použití těchto zbraní velmi důkladně promyslet.

Komentář: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chtěl protiofenzivu zahájit mnohem dříve, aby Rusko nedostalo tolik času se na ni připravit. Ukrajina podle něj ale dlouho neměla potřebné zbraně. Zelenskyj to řekl v rozhovoru s televizí CNN, která podotýká, že protiofenziva zatím nenaplnila očekávání. S tím souhlasí i bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor, jehož redakce ŽivotvČesku.cz oslovila.

Po sobotním tažení Wagnerovy soukromé vojenské společnosti na Moskvu přestane tato žoldnéřská organizace pravděpodobně fungovat jako samostatná organizace a její šéf Jevgenij Prigožin už zřejmě nebude její součástí, uvedl ve své nejnovější analýze války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Ruský prezident Vladimir Putin ale podle analýzy wagnerovce potřebuje k podpoře svých operací na Ukrajině i jinde na světě a bude se je snažit včlenit do struktury ruského ministerstva obrany. Ohledně nečekané situace z víkendu se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil poradce prezidenta Petra Pavla, který upozornil na možnou variantu, že v navenek »tajuplném« systému Putinovy moci dochází k něčemu, co by mohlo se špetkou štěstí pro odpůrce ruského prezidenta být předzvěstí takzvaného palácového převratu.

Rozhovor: Víkendová vzpoura ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny si řekla o pozornost světa. Jak ale rychle začala, tak i rychle skončila. Wagnerovci v čele s Jevgenijem Prigožinem v sobotu táhli směrem na Moskvu proti podle nich zkorumpovanému a neschopnému vedení ruské armády, svůj pochod ale ještě ten den zastavili a stáhli se. Pro ŽivotvČesku.cz se k události a jejímu dalšímu vývoji vrátil v rozhovoru bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Rusko více než rok a čtvrt válčí na Ukrajině, kdy ukrajinská armáda zahájila dlouho očekávanou protiofenzivu. Kyjev během války mnohokrát obvinil ruská vojska z útoků na civilní cíle. Válka, rozpoutaná na Putinův rozkaz, si podle ověřených údajů OSN vyžádala tisíce obětí z řad civilistů a desetitisíce mrtvých vojáků na obou stranách. To, co se děje na Ukrajině, ale nemůže být donekonečna. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co jeho pohledem přinesou další měsíce a kdy může dojít na klid zbraní.

Komentář: Katastrofa. Lehce jedním slovem se dá označit dění na jihu Ukrajiny, který částečně okupují ruské jednotky. V noci na úterý tam byla zničena hráz obří Kachovské přehrady. Z činu, který svět označuje jako barbarský, se obviňují obě znepřátelené a válčící země. Nadále je v běhu evakuace obyvatel na pravém břehu Dněpru, který mají Ukrajinci pod kontrolou. Evakuaci levého ohlásila i proruská okupační správa. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s událostí, která je zlomová v rusko-ukrajinském vojenském konfliktu trvajícím rok a čtvrt, oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora. Na dotaz, kdo je viník, nabídl tři varianty z několika možných.

O možnosti přistoupení Ukrajiny k Severoatlantické alianci se bude jednat v červenci na summitu v litevském Vilniusu. Na tom, že se země prezidenta Volodymyra Zelenského jednou může stát členskou zemí aliance, se shodl už summit organizace v Bukurešti v roce 2008. NATO se ale nemůže rozšířit o zemi, která je ve válce. Zároveň si plně uvědomuje, že ukrajinská armáda se za více než rok války stala jednou z nejsilnějších a nejzkušenějších na světě. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že výsledek konfliktu bude mít v nějaké míře vliv na budoucnost ukrajinských vojáků.

Jevgenij Prigožin, majitel ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která bojuje spolu s ruskou armádou na Ukrajině, tvrdí, že jej ruská státní média na příkaz vysokých představitelů z Kremlu záměrně ignorují a neinformují o něm. Dodal, že se jim to vymstí. Napsala o tom dnes agentura Reuters. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který upozornil na to, že v rámci ukrajinské protiofenzívy bude čím dál více docházet k takzvanému zaplevelení informačního prostoru, jehož výsledkem je zmást nepřítele.

Redaktor Jiří Ovčáček za portál ŽivotvČesku.cz vyrazil do válčící Ukrajiny, kam byl pozván. Navštívil město Hostomel, u kterého ukrajinští vojáci loni zastavili ruské agresory valící se na Kyjev - zbývalo jim pět kilometrů k úspěchu. Město ležící u řeky Irpiň severozápadně od Kyjeva stále nese válečné šrámy a čeká na obnovu.

Již několik měsíců se mluví o tom, že se v rámci rusko-ukrajinského konfliktu schyluje k protiofenzívě obránce. Půjde o natolik zásadní vojenský krok, jehož výsledek může řadu věcí změnit. Pokud chce Ukrajina uspět, a tím zároveň ukázat, že podpora Západu měla a má smysl, musí její plán vyjít. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který zjednodušeně popsal, jak se v současnosti dají vnímat některé informace z bojiště, které možná na někoho působí až chaoticky.

Komentář: Když na konci února loňského roku ruské ozbrojené síly podnikly invazi do sousední Ukrajiny, svět byl v šoku. Tehdy se odhadovalo, že boje budou trvat jen několik týdnů a dojde k ukrajinské porážce. K tomu ovšem nedošlo. Místo toho Ukrajinci před světem »ztrapnili« ruského obra a ozbrojený konflikt a nenávist mezi oběma zeměmi trvá dál - déle než rok. V současnosti dělat odhady, kdy válka na Ukrajině skončí, je poměrně odvážné. Přesto je vysoce pravděpodobné, že jednoho dne dojde na klid zbraní. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora s dotazem, co se po válce na Ukrajině dá z pohledu na obě země a případné další agrese očekávat. Variantu většího konfliktu nevyloučil.

V uplynulém týdnu dosáhla Ukrajina na bojišti největších úspěchů od listopadu loňského roku, když znovu získala několik kilometrů čtverečních území na severním a jižním okraji Bachmutu, napsala dnes agentura Reuters. Moskva podle ní připustila, že část jejích jednotek ustoupila, ale popírá, že by se její bojové linie na okrajích města rozpadaly. Kyjev zároveň upozorňuje, že tento postup je lokální a nepředstavuje zatím plnou sílu jeho připravované protiofenzívy. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce prezidenta Petra Pavla v oblasti mezinárodních vztahů - uznávaného diplomata Petra Koláře, který odpověděl na dotaz, jak moc je zásadní, aby ukrajinská protiofenzíva byla úspěšná. A to zejména pokud jde o další podporu Západu.