Vojáci NATO už na Ukrajině jsou, uvedla estonská premiérka pro britský deník. Rusko to ví, říká známý bezpečnostní analytik

Výcvik příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny
Výcvik příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 22. 5. 2024

Komentář: Estonská premiérka Kaja Kallasová uvedla, že vojáci NATO již působí na ukrajinském území, kde cvičí místní obránce. Zdůraznila však, že skutečnost by neměla být vnímána jako eskalace konfliktu. V rozhovoru pro Financial Times dále sdělila, že státy Severoatlantické aliance provádějí školení na »vlastní riziko«. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, který přítomnost aliančních vojáků na Ukrajině okomentoval. Z jeho slov vyplynulo, jak je potřeba se na událost dívat.

"Existují země, které již cvičí ukrajinské vojáky na místě," vylíčila Kallasová s tím, že přítomnost vojenských instruktorů na Ukrajině neznamená zapojení NATO do bojů.

Politička ve svém prohlášení pro britské periodikum přiblížila, že opatření nutně nevedou k aktivaci článku 5 NATO, který stanovuje kolektivní obranu, a to ani v případě, že agresor zasáhne pozice, na nichž se alianční vojenský personál nachází.

Premiérka zdůraznila, že cílem je poskytnout Ukrajině potřebné schopnosti k obraně proti ruské agresi. Mezinárodní podpora Ukrajině je podle jejích dalších slov klíčová pro udržení suverenity Ukrajiny a stability v regionu.

"Neumím si ani představit, že v případě, že tam dojde k události, kdy tam bude někdo zraněn, tak ti, kteří tam poslali své lidi, oznámí, že je potřeba aktivovat článek 5 a následně bombardovat Rusko," doplnila s tím, že obavy nejsou namístě.

Její prohlášení přichází v době, kdy se diskutuje o roli Severoatlantické aliance v ukrajinském konfliktu. Příkladem francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno naznačil možnost nasazení západních pozemních vojenských jednotek na Ukrajině. Tento krok by podle něj přicházel v úvahu, pokud by Rusko prolomilo frontovou linii a ukrajinská vláda by požádala o vojenskou pomoc, redakce ŽivotvČesku.cz o tom dříve psala článek. "V případě, že by Rusové prolomili frontovou linii, pokud by existovala ukrajinská žádost, což dnes není ten případ, měli bychom si legitimně tuto otázku o pomoci položit," řekl v rozhovoru s týdeníkem The Economist.

Kallasová rovněž uvedla, že školení ukrajinských vojáků je součástí širší strategie posílení obranných kapacit Ukrajiny bez přímé účasti v bojových operacích. Také připomněla, že je důležité, aby se Severoatlantická aliance nenechala zastrašit ruskými hrozbami a pokračovala v podpoře Ukrajiny. Přítomnost vojáků NATO na ukrajinském území podle ní neznamená eskalaci, ale spíše preventivní opatření k zajištění míru a stability.

Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s jejími slovy oslovila mezinárodně uznávaného bezpečnostního experta a politologa Josefa Krause a položila mu dotaz, jak se na věc lze dívat. Jeden pohled totiž je, že demokratické společenství takovou věc bere jako logický krok, autoritářský režim to ale může vnímat jinak.

"Když se podíváme na to, jakou funkci tam ti vojáci plní, tak jde vyloženě o zajištění podpory a výcvik ukrajinských sil na technologiích, které tam Západ dodává. To znamená, že jde o konkrétní zbraňové systémy, na které je potřeba ukrajinské vojáky naučit. To je něco, co samozřejmě velmi dobře chápe i druhá strana, myšleno Rus," objasnil situaci pro ŽivotvČesku.cz respektovaný expert.

"Rus se sice může tvářit, že to nechápe, ale velmi dobře ví, jaká úloha těch vojáků tam je, že se nebudou zapojovat do bojových operací a aktivit a že tam jsou jen k tomu, aby technicky zajistili, jak ukrajinský personál má zacházet se zmíněnými systémy. Myslím si, že tam žádný prostor pro nepochopení není, ale to samozřejmě neznamená, že Rus v rámci toho nemůže nijak hrozit či argumentovat. Když se o tom takto bavíme my, tak se takto o tom baví i Rusové, ví to. A detailně mapují, co tam ti zahraniční vojáci dělají a nedělají," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz zkušený odborník.

Estonská premiérka mimo jiné také upozornila, že mezinárodní společenství musí nadále sledovat situaci a reagovat na případné změny dynamiky konfliktu. Podpora Ukrajiny podle Kallasové ukazuje jednotu a odhodlání mezinárodního společenství čelit agresi a chránit svobodu a demokracii v Evropě.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.