Válka

Komentář Jiřího Ovčáčka: Dynamická doba plná zvratů touží aspoň po nějaké jistotě. V této logice proto nepřekvapí, že europoslanci dali vale experimentům a potvrdili na dalších pět let do čela Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Potíž tkví v tom, že současný svět je natolik divoký, že ani stabilní čelo Evropské komise nemusí pomoci, jak rozebereme v komentáři portálu ŽivotvČesku.cz. Realitou je, že o osudu EU rozhodne výsledek války na Ukrajině. Ať už je v čele Evropské komise paní Ursula, nebo třeba paní Klára.

Komentář: Válka na Ukrajině letos v únoru vstoupila do třetího roku a ruské jaderné výhrůžky se stávají standardem a v obecné míře jsou stále častější. Redakce ŽivotvČesku.cz se v kontextu toho dotázala vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia a politologa Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda se svět opravdu nachází na prahu třetí světové války. Z jeho slov vyplynulo, že svět je události apokalyptických rozměrů blíže než v minulosti, ale je potřeba zdůraznit, že o ni nikdo nestojí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ takže spíše ne.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Vzpomínáte na doby, kdy jedinou starostí o prázdninách bylo, jak hezky prožít dovolenou? Už je to dávno pryč. Nejprve covid a teď už třetím rokem je tu s námi válka, krutá a nemilosrdná. Druhá polovina roku přitom začala drsně. Ruský útok na kyjevskou dětskou nemocnici Ochmatdyt každému připomněl, že Ukrajina trpí a bojuje za právo být a žít. Zároveň je znamením, že konflikt s velkou pravděpodobností nabere ještě drsnější obrátky a nikdo před ním neuteče. Stoupat bude únava z války, na kterou Rusko sází. Důležité je nerezignovat na lidskost a nebýt lhostejný k utrpení Ukrajiny.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Mír na Ukrajině chce každý normálně myslící člověk. O míru hovoří český prezident Petr Pavel, ministryně obrany Jana Černochová, jak opakovaně uvedla pro ŽivotvČesku.cz, i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mír ale musí být důstojný, nesmí být porobou a otroctvím. Proto není v rozporu, že se Ukrajina srdnatě vojensky brání a její přátelé pomáhají dodávkami zbraní. Do této vysoké politiky se nyní zamotal i hitmaker a hudební ikona několika generací Michal David. Odmítá dodávat Ukrajině zbraně. Na první dobrou to zní moc hezky, ale reálně by to znamenalo pád Ukrajiny do krutého ruského jha. »Chcimír« prostě není to samé jako »chci mír«. To první je naivita, to druhé značí zachování důstojnosti.

Komentář: Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová je ženou, která před vyloženě diplomatickými frázemi dává přednost upřímnosti. Zároveň nejde o paní, která si dokáže povídat tak maximálně o dukovanské elektrárně, ale velmi často svými myšlenkami obohacuje sociální platformu X. Nejnověji přidala zajímavý postřeh, v němž uvedla, že těmi, kdo opravdu netouží po válce, jsou vojáci. V kontextu toho je možná zajímavé si připomenout, jakým způsobem se k »mírové otázce postavil novodobý car a diktátor Vladimir Putin«. Pro ŽivotvČesku.cz jeho požadavek okomentoval Andor Šándor.

Komentář: Na sociálních sítích kolují videa, na nichž údajně ruští vojáci zabíjejí své zraněné spolubojovníky po útoku FPV drony. Namísto poskytování pomoci nebo zjišťování závažnosti zranění jsou tito muži rovnou zastřeleni. Pravost videí nelze ověřit a není zřejmé, kdy byla pořízena. Podle bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora nelze vyloučit, že může jít o podobu s kontroverzním izraelským systémem označeným jako »Hannibal Protocol«.

Komentář: Rusko chystá velkou ofenzivu a s ohledem na jeho možnosti je stále zřejmé, že může posilovat své vojenské kapacity. K tomu navíc ruská ekonomika již nějakou dobu funguje ve válečném režimu. Oproti tomu se Ukrajina stále potýká s nedostatkem munice a má omezenou schopnost dál obnovovat své kapacity. Západní politici opakují, že odpovědnost posílit dodávky a obranyschopnost Ukrajiny je na Západu. V souvislosti s údajnou velkou ofenzivou Ruska v létě se redakce ŽivotvČesku.cz dotázala vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia a respektovaného politologa Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, o jak zásadní událost půjde, pokud se naplní. Uvedl, že do jisté míry může být i rozhodující.

Komentář: Estonská premiérka Kaja Kallasová uvedla, že vojáci NATO již působí na ukrajinském území, kde cvičí místní obránce. Zdůraznila však, že skutečnost by neměla být vnímána jako eskalace konfliktu. V rozhovoru pro Financial Times dále sdělila, že státy Severoatlantické aliance provádějí školení na »vlastní riziko«. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, který přítomnost aliančních vojáků na Ukrajině okomentoval. Z jeho slov vyplynulo, jak je potřeba se na událost dívat.

Komentář: Se středečním útokem na slovenského předsedu vlády Roberta Fica se do popředí dostala otázka rizikové radikalizace společnosti. V minulosti politik zveřejnil video, ve kterém hovořil o tom, že čeká, že pod vlivem progresivních médií někdo zavraždí jednoho z předních vládních politiků. Jde však o obvinění, kdy sám Fico před dvěma lety –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen příkladem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na prvomájové stranické akci v Nitře burcoval dvoutisícový dav vulgárními slogany o tom, že prezidentka Čaputová je americká kur*a. Redakce ŽivotvČesku.cz ohledně »blbé nálady ve společnosti v globálním pohledu« oslovila bývalého diplomata a takzvaného prezidentova přítele po boku – poradce Petra Koláře. Ohlédl se do doby, kdy se »situace začala lámat« a v jejímž důsledku jsou lidé více neklidní a méně tolerantní.

Komentář: Když se moderátorka britské zpravodajské stanice Sky News dotázala českého prezidenta Petra Pavla na to, zda by nyní měla Ukrajina začít vyjednávat s Ruskem a ukončit boje, odpověď byla pro někoho možná překvapivá. "Potřebujeme zastavit válku a začít debatovat o budoucím uspořádání," uvedl v rozhovoru, který zahraniční televize odvysílala v pondělí a hlava státu v něm hovořila mimo jiné i o pomoci bránící se zemi a jejím vstupu do NATO. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila v souvislosti se slovy Pavla generála ve výslužbě, bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora. Uznal, že jde o logický výrok.

Komentář: Ukrajina se brání ruské agresi už déle než dva roky a nynější problémy s municí jsou podle médií nejhorší od vypuknutí války. V současnosti se mluví o chystané letní ofenzívě Putinova režimu, která může představovat významnou hrozbu. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty - vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity - a to s dotazem, zda platí řečnické, že »Rus se po Ukrajině nemusí zastavit«. Z jeho slov vyplynulo, že imperialistické rozpínání Ruska je historicky danou skutečností.

Komentář: Francouzský prezident Emmanuel Macron opět naznačil možnost nasazení západních pozemních vojenských jednotek na Ukrajině. Tento krok by podle něj přicházel v úvahu, pokud by Rusko prolomilo frontovou linii a ukrajinská vláda by požádala o vojenskou pomoc. Vojenský analytik, expert na výzkum státního terorismu a komentátor Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity odpověděl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím, jak si slova Macrona lze vyložit. Z jeho slov vyplynulo, že jeho pohledem jde o »zprávu« adresovanou Kremlu.

Komentář: Nedostatek dělostřelecké munice je společně s nedostatkem lidské síly a vyčerpanou protivzdušnou obranou v současnosti jedním z nejpalčivějších problémů, kterým nyní Ukrajina při obraně proti ruské agresi čelí. Další komplikací pro obránce je, že významný počet bojeschopných mužů se nachází v zahraničí a drtivá většina z nich nemá v plánu návrat. Pro ŽivotvČesku.cz situaci, která není pro Ukrajinu příznivá, okomentoval vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: Ukrajina čelí nedostatku vojáků a ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyjádřil nespokojenost s počtem bojeschopných mužů, kteří se nacházejí v zahraničí. Země jako Polsko a Litva již oznámily, že jsou připraveny Ukrajině pomoci s repatriací osob v branném věku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) sdělil, že Česko nepodporuje jedince, kteří se snaží vyhnout své povinnosti vyplývající ze zákona o povinném odvodu. Pro ŽivotvČesku.cz situaci, která je poměrně kontroverzní ve smyslu »deportace«, okomentoval vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: Nedostatek dělostřelecké munice je společně s nedostatkem lidské síly a vyčerpanou protivzdušnou obranou jedním z nejpalčivějších problémů, kterým nyní Ukrajina při obraně proti ruské agresi čelí. K efektivnějšímu boji proti ruským invazním silám Ukrajina potřebuje nejen dodávky zbraní ze Západu, ale také okamžitě 100 tisíc nových vojáků a do konce roku dalších 100 tisíc. Píše o tom polský web Gazeta Wyborcza. Podle dat Zdravotní pojišťovny (ZUS) se v Polsku nyní nachází 235 tisíc Ukrajinců v branném věku. Skutečný počet může být však vyšší, a to až 371 tisíc. I když jsou tito muži schopni bojovat, většina z nich neplánuje návrat domů a vstup do armády. Podle Andora Šándora, který pro ŽivotvČesku.cz poskytl svůj komentář, je potřeba se na věc podívat více v datech a ve více rovinách.

Komentář: V současnosti z východní fronty přicházejí zprávy o zesilující ruské ofenzivě a ukrajinská města čelí mohutnějším ruským vzdušným útokům zaměřeným zejména na infrastrukturu. Ukrajina v posledních měsících naléhavě žádá evropské partnery o dodávky dělostřeleckých granátů, které jí po více než dvou letech ruské agrese docházejí, a obává se o svou obranyschopnost při očekávané letní ruské plné ofenzivě. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, a to s dotazem, jak může odhadem vypadat scénář útočné operace ze strany Putinova režimu.

Komentář: Ukrajina se brání rozsáhlé ruské invazi už více než dva roky. Ukrajinské armádě se však v posledních týdnech nedaří zastavit ruský postup kvůli nedostatku munice. Rusko se po březnových prezidentských volbách, v nichž opět zvítězil Vladimir Putin, podle některých zdrojů připravuje na rozsáhlou ofenzivu, k níž by mohlo přistoupit na konci jara nebo v létě. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz přiblížil, že ofenzivní operace jsou výrazně energeticky náročnější než obranné. V řadě případů si tak útočící strana »musí pořídit více pytlů na mrtvá těla svých mužů«.

Češi si vlastně málo uvědomují, jaké úctě se těší na trpící Ukrajině. Lidé, kteří už třetím rokem čelí drsné ruské agresi, vysoce oceňují pomoc, kterou naše země poskytuje. Nejde o líbivé fráze, ale o skutečný vyšší cit. Česko, to je pomoc, přátelství a bratrství, řekl exkluzivně pro portál ŽivotvČesku.cz ukrajinský voják Ruslan Agasanov, který na chvíli zavítal do Prahy, aby se zúčastnil české premiéry dokumentárního filmu o okupaci Hostomelu.

Agáta Hanychová prozradila v »instastories« další zákulisní informace neutichající války s expartnerem Jaromírem Soukupem. Bývalá modelka plánovala dovolenou u moře se všemi třemi dětmi, o čemž měl vědět samozřejmě i otec Rozárky. Podle jejích slov se na tom domluvili v rámci dohody, kterou Agáta před pár týdny podepsala. Jenže mediální magnát údajně otočil a Agátě se snaží překazit plány. O válce mezi rodiči promluvil před časem pro ŽivotvČesku.cz odborník na mezilidské vztahy Jeroným Klimeš.

Komentář: Třetím rokem se Rusko pokouší zničit Ukrajinu, třetím rokem Moskva bombarduje, střílí rakety a vede bojové operace na frontě. Ukrajina ale není sama, pomoc přichází ze západních zemí. V hodině dvanácté schválily USA obří finanční balík vzpruhy pro válkou sužovanou zemi, ruku k dílu přidala i Česká republika. Ministryně obrany Jana Černochová pro portál ŽivotvČesku.cz uvedla, že tyto kroky pomáhají Ukrajině porazit kremelský apetit.

Komentář: USA po měsících lavírování šláply na plyn a konečně daly zelenou masivní pomoci Ukrajině sužované ruskou agresí. Na vojenskou pomoc půjde 545 miliard korun z celkově schváleného balíku 1,44 bilionu korun. Otázkou dne je, zda tato vzpruha bude znamenat změnu na bojišti ve prospěch Ukrajiny a imperiální Rusko obdrží údery, které budou vskutku bolet. Bezpečnostní analytik Martin Svárovský pro portál ŽivotvČesku.cz uvedl, že díky schválení balíku pomoci začne pro ruského cara Vladimira Putina dosti obtížné období. Klíčem jsou rakety dlouhého doletu.